Nová hudba na druhou již po sedmé
Čtenáři Opery Plus blogují
Veřejnou nahrávkou v plzeňském rozhlasovém studiu, konanou 12. prosince 2016, byl ukončen již sedmý ročník koncertního projektu Nová hudba na druhou. Hlavní organizátor a protagonista – akordeonový virtuóz Ladislav Horák – se prostřednictvím tohoto projektu snaží podporovat a realizovat současnou tvorbu pro akordeon v oblasti vážné hudby doma i v Německu. Akcent při tom klade na díla využívající zajímavé komorní vazby s akordeonem. (V předešlém ročníku se akordeon pojil se saxofony). Tento velmi záslužný počin, podporující významnou měrou přeshraniční kulturní vztahy, trvá od roku 2004 a jednotlivé ročníky jsou pořádány ve dvouletých intervalech. Na německé straně je jeho hlavním partnerem mnichovský autor mladší generace Michael Emanuel Bauer, rodák z česko-bavorského pohraničí. Projekt je pravidelně finančně podporován Česko-německým fondem budoucnosti, Českým hudebním fondem a Nadací Život umělce, mediální podporu pak zajišťuje Český rozhlas Plzeň.
Nejinak tomu bylo i letos, kdy si akordeonista Ladislav Horák ke spolupráci přizval mnichovské Duo Aussenstimmen, které tvoří flétnistka Karina Erhard a kontrabasista Georg Karger. Zmiňovaní interpreti se specializují na soudobou hudbu a jsou častými hosty například mnichovské koncertní řady Studio für Neue Musik. Ladislavu Horákovi se stali bezpochyby ideálními partnery. Trio do detailu splnilo záměry všech zapojených komponistů – Frédérica Bolliho z Kostnice, Michaela Emanuela Bauera z Mnichova, Holmera Beckera z Norimberka, Steffana Hippeho z Trossingenu (německého „akordeonového“ centra) a českých skladatelů Pavla Trojana a Jiřího Bezděka.
Během listopadu a prosince 2016 se uskutečnilo celkem šest koncertů. První se konal v kostele St. Klara v Norimberku, další pak na Pražské konzervatoři, v řezenském kulturním centru Weinschenkvilla, v kulturním zařízení Seidlvilla v Mnichově, v klatovské městské knihovně a závěrečný koncert proběhl v plzeňském rozhlasovém studiu.
Koncertní program nabídl vskutku pestrou směsici stylů. Značnou míru progrese prokázal ve skladbě Painting the Void Michael Emanuel Bauer; s využitím moderních témbrových prvků nástrojové hry tu na pozadí pulzující zvukové smyčky sólovala a komunikovala flétna s kontrabasem. Autor při svém témbrově laděném stylu zvládá i strukturální stránku své hudby (což u skladatelů tohoto typu není zcela běžné), a proto jeho dílo působí velmi uceleně.
V dalších skladbách pak autoři představili různé další tvůrčí přístupy k moderní kompozici. Společným jmenovatelem byl velmi zajímavý zvuk flétny, kontrabasu i akordeonu. Pavel Trojan se ve svém Triu, op. 69 Letní den dotkl i moderního jazzu, což působilo osvěžujícím dojmem, a skladba tak vytvořila příjemný závěr večera. Hluboký prožitek podněcuje i skladba pro flétnu a kontrabas Elegie und Scherzo Frédérica Bolliho či Fantasie Holmera Beckera, psaná pro trio.
Zkušenosti s akordeonovou sazbou pak projevili skladatelé, kteří na hudebních školách vyšších stupňů hru na tento nástroj vystudovali (Steffan Hippe a Jiří Bezděk). Hippeho cyklus Naturskizzen (akordeon s flétnou) je půvabný v mnoha směrech. V českém prostředí jsou navíc příznivě vnímány autorovy inspirace pražským pobytem (velmi neotřele je zde pojata citace úvodního motivu Smetanovy Vltavy). Rozměrná, harmonicky atraktivní Bezděkova svita Překročit svůj stín pro flétnu, akordeon a kontrabas klade na interpreta vysoké nároky. I zde Ladislav Horák se svými německými partnery uplatnili svůj mistrovský přednes.
Letošní Nová hudba na druhou tedy odkryla opět nový hudební svět z obou zemí a autoři novinek rozšířili literaturu pro akordeon o nové komorní skladby.
I váš text v této rubrice rádi uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]