Čtenáři Opery Plus blogují
Pod záštitou České komise pro UNESCO a ministra kultury České republiky Daniela Hermana proběhl v prostorách Galerie pražské HAMU zahajovací koncert osmnáctého Mezinárodního festivalu koncertního melodramu.
Slavnostní večer s podtitulem Nové české melodramy se konal 18. října. Milovníci tohoto žánru, odborné publikum i řada vzácných hostů ocenili mimo jiné účast mladých autorů, kteří v sepětí recitace s hudbou našli zalíbení.
Wolkerovu báseň Barvy citlivě zpracoval Zdeněk Bartošík a zkomponoval k ní moderně laděný klavírní part. Mimořádný umělecký dojem pak skvělou recitací umocnil Filip Sychra.
Klavírní dikci s velkou interpretační péčí, stejně jako všechny ostatní jemu svěřené, pojal i Jan Dušek. Se značným tvůrčím zápalem ke kompozici přistoupila také Soňa Vetchá, když ke svému ztvárnění třiadvacátého zpěvu z Dantovy Božské komedie připojila i klavírní složku. Sonorní hlas Jaromíra Meduny dal dílu výrazné umělecké vyznění.
Martin Kux, další z mladé generace skladatelů, zpracoval text Rapsodie větrné noci Thomase Sterna Eliota a dramaturgie festivalu jej vložila do úst výraznému mladému herci Jaroslavu Slánskému. Hudební složka byla určena vokálu (Eliška Milotová), houslím (Chikako Tomita) a harfě (Hana Hrachovinová) a nesla se zvláštně asketickou fakturou, která dala textu dozvuk severské lyriky.
Skladby zralých komponistů jen potvrdily jejich trvalé kvality. Na jazz zaměřený Josef Vejvoda připravil kafkovský opus Odmítnutí a Na galerii s klavírním spojením, při kterém publikum mimo jiné ocenilo souznění recitátora s pianistou.
Za nejvýraznější umělecký počin večera lze označit skladbu Jiřího Bezděka Rada příštím sebevrahům, komponovanou na text stejnojmenné básně Karly Erbové, přední české básnířky a držitelky mnoha významných literárních cen. Hudební ztvárnění s violou světově uznávané violistky Jitky Hosprové společně s akordeonem stejně brilantního Ladislava Horáka objevným způsobem navíc doplnilo výtvarné dílo Kolaps Evy Hubatové. Rovněž zmiňovaný obraz měl punc jedinečnosti tím, že byl zhotoven unikátní uměleckou technikou fotoinformel, pro kterou má autorka ochrannou známku. Text básně vedoucí od hlubokých depresí až po zklidnění pojal Miroslav Dvořák velmi sugestivně.
V závěru večera zazněl biblický text Žebřík Jákobův v hudebním zpracování Ivana Kurze. Dílo svojí premiéru s velkým ohlasem zaznamenalo již v loňském roce. I tentokrát promluvilo moudrou řečí a laskavým hudebním tvarováním klavíru, nyní ještě doplněném o templbloky. Oba nástroje opět zručně ovládal Jan Dušek.
O režii se již tradičně postarala přední česká muzikoložka PhDr. Věra Šustíková, Ph.D., která koncertnímu melodramu zasvětila celý svůj profesní život.
I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
