Nové divadlo v Plzni – velkorysý plán, další podrobnosti

Bezesporu velkorysá, architektonicky zajímavá, netradiční a přitom funkční je budova pro nové divadlo v Plzni, jak ji minulý týden představila projekční firma Helika, která projekt budovy navrhla. Pokud by se jeho realizace podařila, získalo by město novou dominantu. Jak tedy návrh vypadá? Helika původní projekt portugalské kanceláře upravila podle požadavků města zcela zásadním způsobem.
Architektonický návrh představuje budovu moderní, rozčleněnou na dva vzájemně funkčně a stavebně propojené objekty – pětipodlažní provozní budovu a vlastní budovu divadla, která pojme dva divadelní sály. V budově nebude chybět ani restaurace a galerie.

„Provozní budova slouží jako bariéra chránící hlavní divadelní budovu před vnějším okolím, hlučností vyplývající z polohy stavby,“ vysvětlil zástupce Heliky architekt Vladimír Kružík. „Protože divadlo je systémem budov, nemá ani komplexní fasádu,“ dodává architekt. Ojedinělý je navržený vstup do budovy – slovy Vladimíra Kružíka vyjadřuje princip procházení membránou, pomyslnou oponou.
Velký sál v novém divadle pojme zhruba pět stovek a menší scéna dvě stovky diváků. V objektu nechybějí zkušebny, zkušebna pro orchestr a studiová scéna. Velký sál má mít zadní i boční jeviště, orchestřiště měnící svoji velikost podle počtu hráčů a sjíždějící po představení do zkušebny. Hlediště je navrženo bez postranních balkónů, z každého místa v hledišti má být stejně kvalitní viditelnost na jeviště a stejně kvalitní zážitek z inscenace.
Podle ředitele Divadla J. K. Tyla Jana Buriana bude v divadle akustika respektovat odlišnosti žánrů a má vyhovovat všem typům produkcí. A to díky akustickým plochám, mimo jiné akustickým stropem a zmiňovanou absencí bočních balkónů. „Sál bude kompaktní, bez zákrutů, s posuvnými akustickými stěnami. O kvalitní akustiku se stará renomovaná firma,“ konstatuje Jan Burian. Místo tedy v novém divadle najde činohra, muzikál, některá operní i baletní představení. „Hrát se zde může skutečně všechno včetně opery i anglosaského typu muzikálu. A jaký typ oper? Příkladem díla pro nové divadlo je třeba Šostakovičova Lady Macbeth Mcenského újezdu. Operní divadlo je Velké divadlo, to bylo také jako operní postaveno,“ dodává ředitel. Náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová vidí výběr operních titulů vhodných pro nové divadlo takto: „Moderně zpracovaná a moderní opera se bude hrát v nové budově. Například Salome není nejmodernější dílo, ale podle nastudování by patřila do nové budovy. (Pozn.autora: Straussovu Salome režíroval v Plzni Martin Otava, inscenaci pojal zcela moderně.) Podle takovýchto měřítek se bude rozhodovat. Tedy titul od titulu,“ konkretizuje Krejsová.

Podle Burianových slov přinese nové divadlo prostor pro kvalitnější a bohatší umělecký repertoár, zkušebna orchestru s kapacitou stovky hráčů bude určena i pro Plzeňskou filharmonii. Podle Jana Buriana nehrozí, že by souběžně potřeboval zkoušet orchestr DJKT a Plzeňská filharmonie a z jeho slov vyplývá, že ve sladění časového harmonogramu obou těles nevidí problém.
Jak připomíná Marcela Krejsová, Divadlo J. K. Tyla také získá díky nové budově provozní zázemí, které dosud fakticky vůbec nemá. „Představený projekt je vyvrcholením několikaleté snahy o stavbu nového divadla. Jedná se o jednu z největších investičních akcí, kterou v rámci kandidatury města na titul Evropské hlavní město kultury 2015 připravujeme,“ uvedla Marcela Krejsová.

Podle slov Marcely Krejsové se celkové náklady na výstavbu nevyšplhají přes jednu miliardu korun. Dvě stě milionů přijde z vlastního městského rozpočtu, další prostředky získá město z prodeje Komorního divadla, což podle odhadů může přinést sumu sto milionů korun, další stovku milionů získá město podle Krejsové prodejem budov Plzeňskému kraji a dalším zdrojem více než stovky milionů je Regionální operační program Jihozápad. Podle náměstkyně získá město chybějící finanční prostředky ze státní kasy, jen je třeba počkat na vyjasnění povolební situace. „Peníze jistě seženeme. My je nepotřebujeme všechny hned, navíc předpokládáme, že celé předfinancování, aby se mohlo začít stavět, získáme z úvěru Evropské investiční banky. Právě proto, že toto je projekt financovaný z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihozápad. Peníze budeme potřebovat, až dojde ke splácení. A jsem přesvědčena, že stát má k Plzni dlouhodobý morální dluh. Ta byla čtyřicet let pevnou hrází socialismu a míru, kde se nic neinvestovalo na rozdíl od jiných regionů. Stavbou nového divadla napravujeme špatné rozhodnutí státu ze šedesátých let, kdy se zbouralo staré německé divadlo a provizorně se umístilo do budovy dnešního Komorního divadla,“ vysvětluje náměstkyně. Podle plánů má začít výstavby divadla v roce 2012, stát by budova měla o dva roky později, v roce 2014.

A jen dovětek týkající se historické budovy Velkého divadla, které má od pátku novou reprezentativní fasádu kopírující vzhled z roku 1902. S opravou jeho akustiky pokažené v 80. letech minulého století se nepočítá. „Divadlo je památkově chráněný objekt a neumím si představit, že bychom tam dělali nějaké akustické změny ani jakým způsobem by bylo možné je provést. Myslím si, že se stávajícím stavem nic zásadního dělat nelze. Ačkoliv to není akusticky ideální, pro činohru je to naprosto vyhovující. Nemohu říci, že bych měla někdy problém se slyšitelností. Navíc stejně na nic takového nemáme v současné době finanční prostředky,“ vysvětlila Marcela Krejsová.

Fakta k novému divadlu:
V pěti podlažní provozní budově se nachází divadelní zázemí: kanceláře divadla, šatny uměleckých souborů a technického personálu. S divadelní budou je provozní budova spojena můstky ve všech podlažích (2. – 5.) patro, které souží členům souborů pro přístup ke scéně a zkušebnách a technickému personálu pro obsluhu divadelní techniky.
Vlastní divadelní budova pojme dva divadelní sály, vstupy do jednotlivých sálů jsou situovány do protilehlých konců budovy. V suterénu (1. podzemní podlaží) a mezaninu budovy je skladové zázemí obou scén, sklady rekvizit, technologické místnosti a prostory vymezené pro zázemí orchestru a sboru. 2. patro pojme studiovou scénu, ve 3. patře je hlavní foyer divadla a hlavní divadelní sál, ve 4. patře provozy divadelního a technického personálu, 5. podlaží je vyhrazeno pro zkušebny souborů činohry, opery, muzikálu a baletu.
Součástí budovy nového divadla má být i restaurace a výstavní prostory.

O plánech na novou budovu plzeňského divadla jsme na našem portále psali již před měsícem, článek najdete zde. Shrnutí následné nečekaně velké odezvy čtenářů, a to včetně stanoviska, které Opeře Plus poskytl plzeňský primátor Pavel Rödl, najdete zde.