„Pro naši výroční pražskou premiéru připravujeme kompletní verzi Janáčkovy jediné operní bilogie, to je oba Výlety pana Broučka – na Měsíc a do XV. století,“ uvedl dirigent Jaroslav Kyzlink. „Je známo, že skladatel byl tehdejším šéfem Opery Národního divadla dirigentem Otakarem Ostrčilem přímo inspirován k napsání druhé části Výletů, která měla reflektovat vznik tehdy nového samostatného státu,“ dodal.
Leoš Janáček dokončil Výlet pana Broučka do Měsíce v roce 1917 po dlouhých devíti letech a následně k němu připojil kontrastně pojatý Výlet pana Broučka do XV. století. Opera tak dostala druhou polovinu a další polohu – k té satirické se přidala i stránka vlastenecká a tragikomická.
Slovenská režisérka Sláva Daubnerová zdůraznila, že Janáček chtěl být společensky angažovaný a kritický, nechtěl jen pobavit publikum. „Je důležité toto dílo inscenovat a ukázat jeho novost, progresivnost a to, že svou dobu předběhl o sto let,“ konstatovala.
Scénu vytvořil Pavel Borák jako absolutně čistou, neutrální architekturu, „výstavní síň“ na principu instalace, práce s objektem. Výlet na Měsíc je například pojímán jako doba kamenná, s chladnou galerijní atmosférou. Celá tato část se pojí s obdobím Belle Époque, které bylo nostalgickou vzpomínkou na bezstarostné časy před první světovou válkou. Naopak husitská doba je zpodobněna jako doba bronzová, které dominuje motiv slunce, avšak s temnou atmosférou.
Jaroslav Kyzlink má s Janáčkovou hudbou velké zkušenosti. V roce 2010 pro Mezinárodní festival Janáček Brno připravil světovou premiéru původní verze Janáčkovy opery Výlet pana Broučka do Měsíce, kde titulní roli také vytvořil tenorista Březina, sólista operního souboru Národního divadla.
„Můj vztah k Janáčkovi je výjimečný. Každá jeho opera je velmi propracovaná, plná vztahů, osudů a citů, které se každého vnímavého posluchače musí hluboce dotknout, protože se v nich najde. Myslím také, že jako čeští pěvci máme obrovskou výhodu, že Janáčkovým operám rozumíme a přesně víme, co jimi chtěl vyjádřit,“ podotkl Jaroslav Březina.
Dále v hlavních rolích účinkují v alternacích Aleš Briscein a Martin Šrejma (Mazal, Blankytný, Petřík), Vladimír Chmelo a František Zahradníček (Sakristán u sv. Víta, Lunobor, Domšík od Zvonu), Marie Fajtová a Alžběta Poláčková (Málinka, Etherea, Kunka), Miloš Horák a Jiří Sulženko (Würfl, Čaroskvoucí, Konšel). „Myslím, že se nám podařilo poskládat nejlepší dosažitelné obsazení sólistů,“ uvedl Jaroslav Kyzlink.
