Opera 2011: Jakobín z Plzně

Je to velmi příjemný pohled na zcela zaplněné hlediště, když je na programu česká operní klasika. Najmě proto, že zájem o ni po listopadu z celé řady důvodů opadl, a to jak u samotných návštěvníků, tak i u dramaturgů našich divadel. Dvořákův Jakobín (o podrobné genezi vzniku díla i jeho inscenační historii jsme psali zde) byl v Praze k vidění naposledy před více než deseti lety, když inscenaci Josefa Průdka Národní divadlo po sedmi sezonách z repertoáru stáhlo.


Jakobín, kterého do Prahy přivezli plzeňští, měl v západočeské metropoli premiéru loni na podzim (původní recenzi od naší tamní spolupracovnice najdete zde), po patnácti letech od inscenace předcházející. V návaznosti na výše řečené je přitom nutno dodat, že Plzeň je českému repertoáru z dlouhodobějšího pohledu přece jen příznivěji nakloněna, než jiné operní scény u nás.


Podobně jako při předchozí olomoucké Carmen se pro pražské festivalové publikum stali i v případě plzeňské inscenace příjemným překvapením především sólisté – tentokrát hlavně páni: Jedním z hlavních tahounů večera byl bezesporu Jiří Hájek, který coby Bohuš zaujal rozhodně výrazněji, než tomu bylo při jeho poslední premiéře v pražském Národním (Belcore v Nápoji lásky). Hájkův baryton se velmi dobře poslouchá, má onu potřebnou slovanskou vřelost i přesvědčivost ve výrazu a je velkým příslibem pro budoucnost, pokud na sobě jeho majitel bude dál systematicky pracovat. Poměrně vděčné role Purkrabího se úspěšně zhostil Jevhen Šokalo, když předvedl celou škálu výrazových poloh nadutě směšného, ale i nebezpečného panského slouhy (ocenit je třeba i Šokalovu češtinu). Nezklamali ani Benda Jana Ježka a Jiří Miloslava Pelikána, a to jak po pěvecké, tak i představitelské stránce. Pavla Horáčka zažilo Stavovské divadlo před lety (třeba jako Mozartova Figara) v přece jen lepší pěvecké kondici, překvapivě méně výrazně vyzněl Adolf Dalibora Tolaše. Ivana Šaková i Radka Sehnoutková předvedly Julii, resp. Terinku na vcelku spolehlivé úrovni, ovšem některé zejména vyšší tóny jim oběma nezní zrovna nejpříjemněji, zejména v případě Šakové si svou daň nejspíš vybírá neúměrně časté střídání oborů, případně i nepříliš vhodné role.

Pochválit je třeba i hudební nastudování Ivana Paříka, evidentně jedné z hlavních opor plzeňské opery, který v poměrech – proč si to zastírat – mizérie oblastní scény i tentokrát odvedl maximum možného; velmi solidně se předvedl i sbor (sbormistr Zdeněk Vimr, resp. Lucie Hofmanová a Alena Tupá).

Hlavním kamenem úrazu plzeňského Jakobína se ovšem dle mého mínění překvapivě stala režie Magdaleny Švecové, které věru nepomohla ani autorka scény i kostýmů Zuzana Přidalová. Vypadalo to, jakoby každé ze tří jednání bylo z dílny jiného výtvarníka a potažmo i režiséra, jednotný inscenační výklad zcela chyběl. Docela dobrý nápad s projekcí Bohušových (a Vilémových) vzpomínek tak střídala trapná kašírka či nevěrohodné nelogičnosti, třeba v podobě dětí přespávajících ve škole, nouze nebyla ani o tradiční „operáckou“ posunčinu. Škoda.

I tak plzeňským (a pořadatelům festivalu Opera 2011) patří za tohoto Jakobína dík. Tím spíš jsem teď zvědav, s čím na podzim příjde v novém nastudování Dvořákovy opery Jiří Heřman.

Festival hudebního divadla Opera 2011
Antonín Dvořák:
Jakobín
Dirigent: Ivan Pařík
Režie: Magdalena Švecová
Scéna a kostýmy: Zuzana Přidalová
Dramaturgie: Zbyněk Brabec
Sbormistr: Zdeněk Vimr
Sbormistryně dětského sboru: Lucie Hofmanová, Alena Tupá
Pohybová spolupráce: Zbyněk Šporc
Orchestr a operní sbor Divadla J.K.Tyla Plzeň
Dětský sbor
Premiéra 30.října 2010 ve Velkém divadle v Plzni
Psáno z festivalové reprízy 1.března 2011 ve Stavovském divadle v Praze

Hrabě Vilém – Pavel Horáček
Adolf – Dalibor Tolaš
Bohuš – Jiří Hájek
Julie – Ivana Šaková
Filip, purkrabí – Jevhen Šokalo
Benda – Jan Ježek
Terinka – Radka Sehnoutková
Jiří – Miloslav Pelikán
Lotinka – Ivana Klimentová

www.djkt-plzen.cz
www.festival-opera.cz

Foto M.Kolafová

Hodnocení

Vaše hodnocení - Dvořák: Jakobín (DJKT Plzeň)

[Total: 22    Average: 3.3/5]

Související články


Reakcí (4) “Opera 2011: Jakobín z Plzně

  1. Recenzent vystihl přesně moje dojmy z Jakobína. Pan Hájek- excelentní výkon, Pan Šokalo- nejen výtečně zpíval, ale ukázal i komediální talent (a zpívá česky bez přízvuku!), moc pěkně se poslouchal i pak Ježek a obě dámy. Co musím také vyzdvihnout, byl sbor – především pánská část – nádherné hlasy, čisté provedení. Taky chválím orchestr. Jen co se týče scény, mám trochu jiný názor než autor článku, to promítání, rádoby dojemné, jako by nestačila slova árie, tak to bych vynechala, jinak mně scéna nijak nerušila.
    Ale vidím problém jinde, když Bohuš s Julií zpívají slavnou árii "My cizinou jsme bloudili", lidé začali tleskat hned po první části, pak po druhé, až nakonec poučení diváci zatleskali správně – na úplném konci árie. Ano, můžeme si říci, že to tleskali cizinci, neznalí opery, ale já bych spíše řekla, že to tleskali ti, kteří se s touto operou nemohli na scéně ND seznámit, protože se tu nedává už dobře patnáct let. To o něčem svědčí – kdo jiný než ND má divákům předkládat naše národní poklady i s rizikem, že třebas nebude vždy vyprodáno: kde je Hubička, Tajemství, Dvě vdovy, a to už vůbec nemluvím o jiných českých autorech, třebas o Fibichově trilogii (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie), kterou jsem naposled viděla někdy začátkem 80. let.
    V Plzni Jakobína dávají a určitě má úspěch..

  2. Já bych si dovolil zastat se pana Horáčka. Dlouho jsem ho neslyšel, ale pokud jeho výkon nebyl místy zcela ideální, přičítal bych to hlavně jeho zjevnému pohnutí z nedávného úmrtí jeho otce, který stejnou roli zpívával. Myslím, že i jeho gesto kamsi vzhůru při děkovačce bylo celkem výmluvné. K předchozímu příspěvku: ND by mělo mít zmiňované i další tituly na repertoáru, ale asi k tomu potřebuje taky publikum. To se obávám, že schází. Většině stačí ke spokojenosti Aida a Carmen.

  3. Panu Hájkovi děkuji za excelentní výkon. Ví, jak se svým libým, oblým hlasem pracovat, každý tón byl krásně opečovaný. Mužská část sólistů mu zdatně sekundovala a sbory, jak mužský, ženský, tak dětský ukázaly, že mají operu výborně nastudovanou. Výkonu pana Horáčka zjevné citové pohnutí neuškodilo, ba naopak. Dokázal emocemi naplnit celé 3. dějství a hlas přitom mít pod kontrolou. Výtvarná nesourodost jednotlivých dějství sice opeře moc nepomohl, ale ani mě výrazně nevadila. Diváci rozhodně nemuseli tleskat jen na výraz podpory oblastním divadlům. Bravo Plzeň.

  4. k připomínce: "předchozímu příspěvku: ND by mělo mít zmiňované i další tituly na repertoáru, ale asi k tomu potřebuje taky publikum…"
    Prosím, ND je veřejnoprávní instituce a má si diváky vychovávat, vzdělávat je, má jim nabízet tituly, které třebas nebudou zajímavé pro zahraniční turisty, ale na které vezmou rodiče a prarodiče svoje děti. Díla, které slouží k uchování národního povědomí a jsou plná krásné muziky. To se přerušilo a bude se těžko navazovat.
    Jen pro zajímavost, pan Přibyl, jehož výkon jsem chválila u olomoucké Carmen, zpíval loni otce Palouckého v Hubičce – ve Wextfordu! V Irsku na operním festivalu dávají Hubičku a u nás ji ND na repertoáru nemá X let.

Napsat komentář