Opera Národního divadla plánuje leden plný novinek

V prvním měsíci nového roku se v Národním divadle uskuteční tři dlouho očekávané premiéry: 8. ledna proběhne ve Stavovském divadle Mozartova Così fan tutte, Wagnerův Bludný Holanďan připluje do Státní opery 20. a 23. ledna a nová inscenace Káti Kabanové se v Národním divadle chystá na 28. a 30. ledna 2022.

Karsten Januschke (zdroj Karsten Januschke, foto Jürgen Friedel)
Karsten Januschke (zdroj Karsten Januschke, foto Jürgen Friedel)

Mozartova opera Così fan tutte, do češtiny překládaná mimo jiné jako Tak to dělají všechny nebo jako Škola milenců, jak zní dnes vypouštěná druhá polovina názvu, je poslední z trojice titulů vzešlých ze spolupráce s libretistou Lorenzem Da Ponte. Po Donu Giovannim a Figarově svatbě zvolili autoři komorní příběh řešící partnerské vztahy čtveřice protagonistů. Sázka starého filozofa Dona Alfonsa se dvěma zamilovanými důstojníky o stálost jejich dívek provede oba páry sledem situací, které vyústí v hořké poznání o křehkých poutech lásky. Ze zdánlivě triviální historky vytvořil Mozart jedno ze svých nepropracovanějších děl, udivující nejen krásou melodií a barevností orchestrace, ale rovněž skvělou charakteristikou postav a situací. Opera byla poprvé představena 26. ledna 1790 ve vídeňském Burgtheatru pod taktovkou samotného Mozarta. Do Prahy se novinka dostala následujícího roku.

Režie nové inscenace Opery Národního divadla byla svěřena německé režisérce Tatjaně Gürbace, která působí ve významných evropských operních domech. Ta o chystaném uvedení říká: „Così fan tutte je ve srovnání s ostatními tituly Da Ponteho cyklu méně akční, ale na druhé straně je hlubší a pravdivější, pohybuje se na pomezí komedie a tragédie.“ Hudebně operu nastuduje německý dirigent Karsten Januschke, který se ve Stavovském divadle představil v roce 2021 při koncertu Mozartovy narozeniny 2021 a poté nastudováním Dona Giovanniho. V hlavních rolích uvidí diváci Kateřinu Kněžíkovou nebo Marii Fajtovou, Michaelu Zajmi nebo Arnheiður Eiríksdóttir, v mužských rolích se představí Petr Nekoranec v alternaci Martina Šrejmy, pak také Lukáš Bařák či Boris Prýgl. Jako Don Alfonso si zazpívá Jiří Hájek, Martin Gurbaľ nebo Jiří Sulženko. Inscenaci je uváděna v koprodukci s Národním divadlem Mannheim.

Mýtus o Holanďanovi, odsouzenému k věčnému putování po mořích, dokud jej nevykoupí láska věrné ženy, fascinuje umělce po celá staletí. Německý skladatel Richard Wagner se jím nechal inspirovat a napsal romantickou operu Bludný Holanďan o třech dějstvích, včetně libreta. Světovou premiéru měla opera 2. ledna 1843 v Královském dvorním divadle v Drážďanech. Z příběhu o lodi plné přízraků, prokletém záhadném kapitánovi a lásce mocnější než smrt vytvořil Wagner napínavé hudební drama, strhující od prvních bouřných tónů slavné předehry až k transcendentnímu závěru smrti a vykoupení. Osud námořníka, který se prohřešil tím, že chtěl za každou cenu překonat přírodu a proplout nebezpečnou bouří, je za své rouhání proklet a jeho jedinou nadějí na vysvobozující smrt je věrná láska ženy, Wagnera okamžitě upoutal: co víc by si měl romantický skladatel přát, než hudbou vyjádřit rozbouřené moře, rozhárané lidské duše, milostné vášně i odhodlání pro lásku zemřít? Do hlavní ženské hrdinky Senty Wagner promítl svou představu ženského ideálu, který se obětuje pro spásu mužského hrdiny. Takovou rolí je v jeho tvorbě i Alžběta v Tannhäuserovi, Isolda v Tristanovi a Isoldě a Brünnhilda v Prstenu Nibelungově.

Zatím poslední pražská inscenace měla premiéru ve Státní opeře Praha 29. května 2008 v nastudování dirigenta Guillauma Tourniairea a v režii Stephena Taylora. Nové inscenace se ujme hudební ředitel Státní opery, německý dirigent Karl-Heinz Steffens, a norský režisér a scénograf Ole Anders Tandberg. Jaké bude jeho divadelní pojetí? „Vzhledem k Wagnerově myšlence Gesamtkunstwerku bylo mým cílem vytvořit prostor, který by jednoduchým způsobem vzdával hold tomuto ideálu. Vizuální výraz je v naší inscenaci interpretací vnitřní psychiky Senty“, říká Tandberg. V hlavních rolích se objeví Joachim Goltz, Elizabeth Teige nebo Dorothea Herbert.

Opera Káťa Kabanová podle dramatu Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského zasáhne každého vnímavého diváka svojí bohatou emocionalitou i pozoruhodnou Janáčkovou schopností empatie. Přestože si Leoš Janáček s sebou v našich krajích ještě mnohdy nese nezaslouženou pověst obtížně stravitelného modernisty, je tento zcela originální autor ve světovém měřítku už dávno považován za geniálního klasika. Jeho Káťa Kabanová se dnes hraje na všech světových operních pódiích. V protikladu příběhu zde stojí lidská obhroublost z okolí titulní postavy a její snové, milostné i duši drásající stavy. Řešení svého vnitřního střetu mezi touhou a smyslem pro společenskou povinnost najde Káťa v hlubinách Volhy.

V Národním divadle byla opera poprvé uvedena rok po světové premiéře v Brně v listopadu 1921. Po více než deseti letech od posledního nastudování připravilo divadlo novou inscenaci, jejímiž tvůrci budou hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink a španělský režisér Calixto Bieito, proslulý svými originálními inscenacemi uváděnými především na německých scénách. „Myslím, že Káťa je z Janáčkových oper vůbec nejpřístupnější. Jde až o pucciniovský krásný příběh, který je koncentrovaný v 90 minutách, nádherně instrumentovaný. Jde o esenci dramatu hlavní představitelky, i když Janáček každou z dalších postav neobyčejně dobře vypointoval. Navíc máme výborné pěvecké obsazení – reprezentativní výkvět současné generace sólistů Národního divadla a Orchestr ND je také ve výborné formě,“ uvedl k opeře Jaroslav Kyzlink, který tuto operu nastudoval v minulosti již několikrát. Jako Káťu uslyšíte Alžbětu Poláčkovu nebo Petru Alvarez Šimkovou, dále jsou obsazeni také Jiří Sulženko, František Zahradníček, Peter Berger nebo Eva Urbanová.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments