Operní panorama Heleny Havlíkové (168)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Koncert Simony Houdy Šaturové v Rudolfinu byl obohacením letošního ročníku Pražského jara nejen v nabídce vokálních recitálů, ale i ve festivalové dramaturgické linii zaměřené na starou hudbu, v tomto případě pozdního baroka a klasicismu – Josepha Haydna, Josefa Myslivečka Wolfganga Amadea Mozarta a Luigiho Cherubiniho. V rozsáhlých scénách nebo áriích ženských rolí pozdní opery seria omnáctého století s jejich vypjatým afekty mohla Simona Houda Šaturová představit celou škálu citů a vášní, v nichž se zmítají milující i pomstychtivé mytologické hrdinky – naříkají nad zmírajícími milenci, propadají zoufalství, zuří z bolesti, která trhá jejich srdce, snaží se zapomenout na své rozhořčení, prosí za slitování a pokorně doufají v lásku. Zejména v něžně lyrické Mozartově Elektře z opery Idomeneo uplatnila kantabilitu dlouhých legatových linií, zatímco jako Haydnova Berenice, ale i Cherubiniho Medea vybuchovala v erupcích žalu, bolesti, výčitek vůči Bohům i proradnému manželovi. A blýskla se také brilantními koloraturami. A v závěrečné árii Konstance (Matern aller Arten z Únosu ze serailu) jasně přesvědčila, že její současná mozartovská doména má plné oprávnění. A přídavek árie Aristei z Myslivečkovy Olympiády ukázal, jak se Simona Houda Šaturová zabydluje v dramatičtějším výrazu, aniž ztrácí srdečnou emotivnost svého projevu.K úspěchu jejího recitálu významně přispěl Václav Luks a jeho Collegium 1704 – orchestr zde neplnil pouze roli doprovodu, ale byl jí plnohodnotným vnímavým partnerem. Uplatnil se i samostatně, v předehrách nebo v případě Idomenea v hudbě k baletům. V porovnání s jinými nahrávkami se Luks sympaticky nehnal za zběsilými tempy ani velkým zvukem, ale staví svou interpretaci na souhře a propracování detailů.

Hodnocení autorky: 85 %
***

Orfeo s Eurydikou v Havelkově „manželské poradně“
V květnu 2014 v roce třístého výročí narození vyšlo u společnosti Arthaus – Musik pozoruhodné DVD (a BluRay) s filmovým zpracováním opery Orfeo ed Euridice Christopha Willibalda Glucka s americkým kontratenoristou Bejunem Mehtou v titulní roli. Režisérem filmu, který se natáčel v Barokním divadle v Českém Krumlově v roce 2013, je Ondřej Havelka, hudební nastudování je dílem dirigenta Václava Lukse a jeho Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704. Nahrávka vznikla v produkci BVA International společně s Clasart Classic, Unitel a ORF za spolupráce s Českou televizí a dalšími televizními společnostmi SVT, YLE a RSI.

Na přenosy oper do kin jsme si už zvykli a DVD se záznamy operních inscenací vycházejí stovky. Toto zpracování je ovšem unikátní tím, že jde o přiznaně filmovou verzi, zasazenou do prostoru barokního divadla v Českém Krumlově. Využívá nejen jeviště s původními kulisami a celou barokní divadelní mašinérií, ale i další prostory včetně zákulisí a tajuplného podzemní, ve finále pak dlouhou chodbu spojující divadlo se zámkem. Vlastní divadelní inscenace tak dostává další psychologickou vrstvu zejména jiným úhlem vhledu do Orfeova vnitřního světa.Českokrumlovské zámecké barokní divadlo je jedinečným dokladem architektonické, estetické i technologické vyspělosti provozování divadla na evropských zámcích druhé poloviny osmnáctého století s jeho zálibou v jevištních zázracích. Navíc se dochovalo v téměř neporušeném stavu, jakkoli koncem šedesátých let minulého století musela být zahájena rozsáhlá rekonstrukce, trvající pod navýsost poučenou a důslednou supervizí doktora Pavla Slavka prakticky dodnes – o to více je třeba považovat si možnosti vidět ve filmu „v akci“ i jinak běžně nedostupné prostory divadla.

Tento tvar Gluckova Orfea tak rozvíjí předchozí Havelkovu zkušenost s českokrumlovským zámeckým divadlem – v roce 2011 zde nastudoval v novodobé premiéře operu psanou přímo pro toto divadlo – Dove è amore è gelosia Giuseppe Scarlattiho – ovšem „pouze“ jako televizní záznam této inscenace, který získal na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha v roce 2012 cenu VIZE 97 Dagmar a Václava Havlových a o rok později cenu Asociace německých hudebních kritiků za nejlepší DVD.

Christoph Willibald Gluck (1714–1787) jako skladatel procestoval celou Evropu (jak bylo v té době u hudebníků nutností, pokud se svým řemeslem chtěli uživit) – klíčové pro něj bylo setkání s italským literátem Ranierim de Calzabigi, který ho inspiroval svým názorem, že „hudba se má řídit dějem“ (oproti zvyklostem opera seria, kladoucím důraz na efektní pěveckou techniku pro vyjádření vyhrocených afektů bez většího ohledu na dramatické situace). Výsledkem jejich spolupráce je právě Orfeo ed Euridice – první a dodnes asi nejznámější Gluckova reformní opera. Děj vychází z antických pověstí o básníkovi Orfeovi, proslulém svým podmanivým zpěvem, provázeným hrou na lyru. Když jeho milovaná manželka Eurydika po uštknutí hadem zemře, zoufalý Orfeův zpěv dojme vládce podsvětí Háda natolik, že mu dovolí sestoupit do podsvětí a manželku si odvést – pod podmínkou, že se při cestě zpět nesmí ohlédnout. Orfeus tuto podmínku poruší a přijde o Eurydiku navždy. Příběhu z Ovidiových Proměn dal Calzabigi a Gluck přes své odhodlání reformovat kánony opery seria tehdy stále povinný šťastný konec – bůh Erós se nechá oblomit silou Orfeovy lásky a Eurydiku znovu oživí. „Buď lásce sláva“ zpívají manželé s pastýři ve finále svou děkovnou píseň.

Ondřej Havelka, v souladu s požadavkem psychologické věrohodnosti charakterů postav, vyložil příběh Orfea a Eurydiky jako analogii reality obvyklého vývoje milostného nebo manželského vztahu, který od počátečního milostného poblouznění prochází krizemi. Mohou vztahu přinést další šanci – ale tu už partneři často nedokážou využít. Že má Orfeův příběh původ v antických mýtech, nijak nebrání jeho soudobé interpretaci a jen dokládá, že archetypy a základní schémata mezilidských vztahů jsou v těchto mýtech obsaženy v nadčasově platné podobě. Orfeus a Eurydika v Havelkově pojetí, kdy možná sám Orfeus je onen „smrtelný had“ jejich permanentních neshod, v narůstající hádce Eurydiku smrtelně srazí k zemi, dostali šanci k sobě znovu nalézt cestu dvakrát – ve finále ale Havelka s další příležitostí vztahu váhá. Orfeo/Mehta z hlediště přihlíží šťastnému konci na jevišti, a je tak na divákovi, aby světlo na konci dlouhé chodby, kterou odchází plačící Orfeus, si vyložil jako světlo naděje, únik před vlastním svědomím, zmarnění nebo (úlevný?) odchod muže do nové fáze života – bez hašteřivé koketní Eurydiky.Film má potemnělý obraz – většina scén se odehrává „autenticky“ jen při osvětlení svícemi nebo (v podzemí) loučemi. Hudebníci v rokokových kostýmech a parukách sedí ve dvou řadách pod jevištěm s pulty rovněž osvětlenými svícemi. (Zcela na okraj se nabízí provokativní úvaha, že oděvní móda pozdního baroka byla zajímavější než ta dnešní.) Výborná kamera (Jan Malíř) vychází z poučení přenosy opery do kin a detailní záběry sólistů se uměřeně střídají s celkem scény.

To vše by ovšem zůstalo pouhou „ambaláží“, kdyby podstatným přínosem filmu nebyla špičková kvalita hudebního nastudování a obsazení. Dirigent Václav Luks se svými oběma Collegii 1704 – orchestrálním a vokálním je „příliš“ přesvědčený muzikant, než aby bral Gluckovu prioritu textu doslova, a je to právě jeho dramatický cit pro operu, který dodává filmové verzi emoční náboj v souladu s obrazem v měkkém a oblém zvuku historických nástrojů.

Při vídeňské premiéře roli Orfea zpíval kastrát, pro Paříž Gluck jeho part upravil pro vysoký tenor (haute-contre) – následně Hector Berlioz volil ženský alt, hraje se i transpozice pro baryton. Důvodů, proč barokní skladatelé obsazovali i mužské role kastráty, bylo více. Volba obsazení Orfea mužem a ne ženou se ukázala být pro zvolenou filmovou adaptaci klíčová.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Hodnocení

Vaše hodnocení - The Hilliard Ensemble (Pražské jaro 2014)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Collegium 1704 & S.Šaturová (Pražské jaro 2014)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Gluck: Orfeo ed Euridice - Arthaus Musik 2014 (DVD)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na