Operní panorama Heleny Havlíkové (169)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 2. do 8. června 2014
– Jaká Prodanka otevře v září v Plzni Nové divadlo?
– Inspirace na dny příští
***

V sobotu 7. června mělo v Plzni premiéru nové nastudování Smetanovy Prodané nevěsty; v tomto městě, které se hrdě hlásí ke smetanovské tradici, v pořadí již dvaadvacáté. Tentokrát v hudebním nastudování Olivera Dohnányiho a v režii Jany Kališové, ale výlučné tím, že právě tato inscenace Prodané nevěsty má 2. září slavnostně zahájit provoz Nového divadla. Uvádění Prodanky v Plzni je ostatně často spojeno s nějakou slavností. V souvislosti s letošními oslavami sedmdesátého výročí operace Overlord připomeňme, že v roce 1945 se v Plzni (osvobozené Američany) konalo slavnostní představení Prodanky (po americku The Bartered Bride), jehož tři představení dirigoval poručík třetí americké armády Walter Ducloux, který v civilu působil jako asistent Artura Toscaniniho.

Smetanova Prodaná nevěsta je jako povinná četba. Hodnotu těchto děl zpravidla nejsme schopni ocenit jako náctiletí a objevujeme ji, často překvapeně, s postupujícím zráním a nabýváním životních zkušeností. Pak se ukáže, že zařazení těchto pokladů naší kultury na „povinný“ seznam mělo hlubší smysl než jen šprtání k maturitě.

Smetana i Karel Sabina v libretu geniálně balancují na hraně „závazného a nevázaného“. Jeníkovou lstí ani Mařenčinou intrikou Prodanka není prvoplánově komická opera ani jednoduchá moralita.

Obliba Prodanky jistě souvisí i s naším národním svérázem – těžko definovat, zda existuje něco jako česká národní povaha, ale v Prodance je bezesporu jakási výpověď o zkušenostech s lidmi a světem, které „rozumíme“. Příběh zamilovaného chasníka, který přechytračí chytráka, který se přechytračováním druhých živí, možná souvisí s naší národní identitou více, než jsme si ochotni připustit. Tohle chytračení přitom rozhodně není vzorovou ukázkou bezchybného charakteru, je ale zpravidla přijímáno jako sympatický podfuk. Těžko říci, nakolik lze tento rys zobecnit a učinit součástí „balíčku“ národní povahy (čecháčkovství, švejkování a podobně) – jisté ale je, že v tom balíčku jsou i rysy nelichotivé.

Smetanova Prodaná nevěsta, po Dvořákově Rusalce (a před Janáčkovou Jenůfou), v posledních pěti letech ve světovém kontextu dle mezinárodní databáze Opera Base druhá nejčastěji uváděná česká opera, je dozajista srovnatelná s korunovačními klenoty ve svatovítské katedrále – od roku 1866 patří k našemu opernímu zlatu a základům naší kulturní tradice i národní identity. Kdo ale vlastní „klíče“ k tomuto kulturnímu pokladu, bývá zamotaná tahanice. Každé nové nastudování Prodanky je posuzováno nejrůznějšími „strážci klíčů“, kteří vědí nejlépe, jak by Prodaná nevěsta měla vypadat. Ostatně – Proč bychom se netěšili.

Žádné nové uvedení klasického titulu to v našich operních luzích nemá snadné. Režisérka Jana Kališová v rozhovoru před premiérou Prodané nevěsty to komentovala: „Prodaná nevěsta nemůže dopadnout nikdy dobře. Teprve když vznikne nová inscenace, ta předešlá se vezme na milost.“ Prorocká slova.

U nás patří Prodaná nevěsta s velkým náskokem k nejčastěji uváděným českým operám – statisticky připadá na každou sezonu 1,4 nastudování. V posledním desetiletí se o jiný inscenační výklad mimo dřívější krojovanou tradici s holubičkami před malebnými průčelími vesnických stavení (kdy – s nadsázkou řečeno – se inovace omezovaly na to, zda má Kecal deštník červené či jiné barvy a zda přijdou Krušinovic zprava nebo zleva) pokusilo hned několik režisérů: v pražském Národním divadle od hravě roztančené Prodané nevěsty Pavla Šmoka (1992) s milostným dováděním ve stohu slámy, přes „sokolskou“ verzi Jiřího Nekvasila (2004) s vyostřenými charakteristikami postav i americkou vlajkou nad Vaškovým snem o komediantech. Prodanou nevěstou začal v roce 2005 nápad Jany Divišové oživit přírodní divadlo v Šáreckém údolí, díky kterému během osmi zářijových víkendů doputovalo i za dalšími operami na devadesát tisíc lidí (což je více než stokrát vyprodané Národní divadlo). V olomoucké inscenaci (2001) Václava Málka na pouť v současné vesnici přišli nejen lidé z nedalekého velkoměsta, ale i amerikanizovaný emigrant Kecal ve stetsonu, a o devět let později zde Michael Tarant rozehrál další vrstvy příběhu frašky s desítkami „připsaných“ postav během pouti s církevním procesím na návsi kolem rybníčku, do kterého kromě místního notorika spadne i skrblík Kecal. Do masopustního „maškaření“ zasadil Prodanku Ondřej Havelka v Brně (2006) s gejzírem přesně vypointovaných nápadů.

V Ústí (2009) Karla Štaubertová původní verzi anekdoty s mluvenými dialogy během jedné vesnické pouti rozvinula jako „rok na vsi“ a umístila ji do hospody U Kecalů s hostinskou paní Kecalovou v podání mima Jaroslava Čejky. Tuto dvouaktovou verzi příhodně zvolila i Jiřina Marková-Krystlíková pro svou Dětskou operou a tuto (Vy)Prodanou nevěstu kolem zaplachtovaného vozu komediantů sleduje nejen publikum, ale děti, které se zapojují do děje. A z této verze vyšla také inscenace studentů JAMU, kteří ji pojali jako komiks ve stylu foglarovek. Jakkoli se nápad zdá bláznivý, pojetí Davida Kříže s mluvenými dialogy upravenými do soudobé češtiny fungovalo, Prodance to nijak neuškodilo, ba dokonce z ní vykřesalo nové významy a vztahy. Během rande s Maruškou Jenda bedlivě prověřuje krejčovské zdatnosti své nastávající, sňatkový kšeft se dohaduje v Krušinovic koloniálu, Vašek na hrázi rybníka rozhodně nelelkuje, ale docela prakticky vybaven dekou má i on rande s pohlednou holkou, která se ale hodně naštve, když z Vaška vyleze, že tahle sice koktající, nicméně zajímavá partie z bohaté rodiny není určena pro ni. Esmeralda se pak ukáže v tomto směru jako mnohem protřelejší. Kecal si to jde s Jendou vyříkat do jeho stroze zařízeného podnájmu, který Jenda sdílí se spolubydlícím, a oba si z obstarožního nafoukaného páprdy nejdřív utahují, než jedna z Kecalových nabídek zaujme právě Jendova spolubydlícího. A na konci Kecal rychle ví, jak z trapasu ven – „překabátěný“ v saku naruby se vrátí jakoby nic.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Prodaná nevěsta (DJKT Plzeň)

[Celkem: 4    Průměr: 4.8/5]

Mohlo by vás zajímat