Operní panorama Heleny Havlíkové (185)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 22. do 28. září 2014
– Lazebník pařížský
– Foersterova Eva po faceliftingu
– Inspirace na dny příští
***

Lazebník pařížský
Do přenosové hegemonie Met se v Praze opět vlomil Francouzský kulturní institut. Dík za to! Po excelentní trojici přenosů oper z festivalu v Aix-en-Provence uvedl 25. září ve svém kině nejnovější inscenaci Pařížské národní opery – Lazebníka sevillského Gioacchina Rossiniho (přenos zařadilo i kino Oko v Šumperku).

Od římské premiéry v roce 1816 Lazebník velmi rychle dobyl celou Evropu – tuto buffu, vybudovanou na půdorysu tradiční komedie dell‘arte, totiž Rossini (sám milovník života, požitkář a mlsoun) zhudebnil v jiskřivě radostných gejzírech chytlavých melodií, které publikum zbožňovalo a miluje dodnes.

Právě tuto ničím nekomplikovanou radostnost, veselost a zábavu se mladému italskému režisérovi Damianovi Michielettovi podařilo zvýraznit jako základní klíč k této opeře. A bylo zřejmé, že i když jde v jeho případě o jeho první angažmá v Pařížské opeře, má rozsáhlé mezinárodní zkušenosti s operními režiemi v Evropě, Spojených státech i Asii. Scénu navrhl italský scénograf Paolo Fantin, který s Michielettim pravidelně spolupracuje od roku 2007, v hyperrealistickém stylu – jako sevillskou, poněkud ošuntělou ulici současnosti s blokem mnohapatrových činžáků, v přízemí s bistrem Barracuda, oprýskanými a graffiti počmáranými omítkami a nezbytnými balkony, kde Sevillanky věčně suší prádlo. Fantin touto zástavbou zaplnil jeviště od podlahy až po strop a po celé šířce. Bartolo bydlí uprostřed ulice v domě s kukaní pro vrátného v přízemí a patří mu hned tři podlaží. Tato část činžáku stojí na točně, která svým pohybem při přestavbách dává nahlédnout do útrob Bartolova obydlí od Rosinina pokojíčku vyzdobeného plakáty dívčích idolů a plného holčičích tretek, koupelny, po kuchyň a obývák až po ložnici, ve třech patrech nad sebou, spojených schodišti. Interiéry pokojů jsou vybaveny velmi detailně nábytkem a dalším příslušenstvím tak věrohodně, že by se v nich jistě dalo bydlet. Takto opulentní scéna rozhodně nesvědčí o tom, že by Pařížskou národní operu sužovala finanční krize.Michieletto zaplnil, možná až zahltil scénu neustálým pohybem a množstvím dějů, které probíhaly často synchronně v několika „patrech“ scény – režie přenosu zvolila akční pojetí (podobně jako třeba v televizním seriálu 24 hodin), kdy diváci v kině mohli na jedné polovině plátna sledovat scénu, jak ji patrně viděli diváci v divadle, a na pravé polovině zvětšené detaily souběžně probíhajících dějů. Někdy jich bylo tolik, že až odváděly pozornost od hudby.

Zamilovaný hrabě Almaviva (americký tenorista René Barbera) přijede před dům své vyvolené již během předehry autem – aby zde zinscenoval pro svou milou „dostaveníčko“. Postrojen v bílých kraťasech a sportovní mikině (kostýmy Silvia Aymonino) mu vskutku nehrozí, že by ho Rosina mohla považovat za hraběte – namísto aristokrata působí jako novodobý zbohatlík. Hudebníky bohatě vyplatí z nadité peněženky.

V bistru Barracuda hospodská se servírkami dojatě naslouchají „dostaveníčku“ a představují si dozajista, že by se takto někdo dvořil jim. Podezřívaný Bartolo v usedlém šedém obleku (italský basista Carlo Lepore), který nechce přijít o Rosinino věno a současně by si ještě na stará kolena rád užil milostných hrátek, nechá pro jistotu (jakkoli je to „marná opatrnost“) balkón zazdít, dělníci stavební firmy přivezou cihly na hydraulickém vozíku a hned se pustí do práce.

Na Rosinu (francouzská mezzosopranistka Karine Deshayes) bylo třeba si zvyknout – zpívala výborně, ale jakkoli měla martensky, minisukni a byla ověšena náramky a dalšími cetkami, už to nebyla mladičká schovanka, ale spíše ženská, která má na vdavky nejvyšší čas.Služebná Berta (původem rumunská mezzosopranistka Cornelii Oncioiu) je protivná ženská, závislá na službách kadeřníka Figara. Neustále kouří, také hodně pije, a když Almaviva vnikne do domu v přestrojení, snaží se ho docela nepokrytě zatáhnout do postele, jako ostatně každého chlapa, který se jí namane.

Basilio (bulharský basista Orlin Anastassov) učí Rosinu hrát na cello, které tahá s sebou. Jeho árie o pomluvě byla provázena odkazem na současná manipulativní média – rozdává výtisky novin, kde na první straně je Almavivova fotka spolu s „pomluvou“ – sboristé pak v závěru jeho árie drželi rozevřené noviny ve stronzu nad hlavou – toto řešení dodalo Basiliově árii velmi aktuální vyznění.

Inscenaci ovšem dominoval Figaro, slovenský barytonista Dalibor Jenis, který vedle Slovenského národního divadla má za sebou hostování na předních evropských scénách, včetně Covent Garden, La Scaly, ale i Japonska, Spojených států a Austrálie. (V sezoně 2014–2015 hostuje v pražském Národním divadle jako Germont a Jago). Coby protřelý lazebník, znalec místní komunity (která je současně jeho klientelou) a také dohazovač, umí svoji pozici využít – ví si rady v každé situaci, okouzluje svým šarmem všechny ženské a je se svým životem spokojený. Kouří jointy a jednoho si s ním dá i Rosina.

Na scéně se pořád něco děje, často velice vtipně a vypointovaně. Když „opilého“ Almavivu v převlečení za vojáka chce důstojník zatknout, Almaviva „suše“ vytáhne mobil a kamsi volá na způsob lobbisty Janouška – zděšenému a okamžitě uctivému veliteli vojáků pak Almaviva na důkaz, „kdo je tady pánem“, strhne výložku (to se pak zopakuje při scéně, kdy Bartolo na „lupiče“ při únosu Rosiny zavolá městské policajty). Na závěr Almaviva efektně odveze svoji Rosinu (která si obleče motorkářskou bundičku) na motocyklu, který mu pod balkon pro plánovaný útěk milenců přistavil Figaro – za motorkou se táhne „legrační“ ocas, patrně plechovek ve stylu „just married“. Zhrzený Bartolo, který „utřel nos“, sleduje jejich odjezd z okna svého bytu. Zda mu Almaviva ponechal Rosinino věno, nebylo jasné (ale asi ano – stále rozdával peníze na všechny strany).

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Rossini: Il barbiere di Siviglia (Opéra national de Paris)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Foerster: Eva (DFXŠ Liberec)

[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Mohlo by vás zajímat


4
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
2 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
helena

To je hezká informace, že ve Francouzském institutu dávají live přenosy z pařížské opery. Děkuji za ni. Ale přiznám se, že před přenosem by mi udělala větší radost. Možná my, co jsme nebyli v kině, se dočkáme na internetu záznamu na Cultureboxu. Je tam avizován od 26. 9., ale zatím není k dispozici. Poslouchala jsem operu live na France Musique (lze si ji tady pustit i z archivu) a mě tedy Dalibor Jenis zrovna neoslnil. A co se týká Karine Deshayes, opravdu není žádný pubertální diblik, ale ruku na srdce: kdo kdy měl jako operní divák štěstí na skvostně zpívající… Číst vice »

Dobré odpoledne, sledujte nás prosím bedlivěji, upozornění na přenos ve Francouzském institutu jsme zveřejnili v předchozím Operním panoramatu :-)

helena

Dík.

helena

Vločky OPERA FLAKES v Rosinině kuchyni – možná nejpůvabnější z mnoha drobných gagů. Chci je taky! Jistě jsou zdravé a výživné.