Operní panorama Heleny Havlíkové (298) – Rusalka v Bruselu šlapala chodník

  1. 1
  2. 2
  3. 3

S krátkou orchestrální mezihrou (v partituře před slovy Vodníka „Nadarmo v loktech zemře ti“ se ocitáme se zpět na „reálné“ ulici: dům je obehnaný žluto-černou páskou, policisté z něj vyvádějí v poutech Muže, který nereaguje na policejního psychologa, a saniťáci odvážejí pod bílou plachtou mrtvou ženu ve zkrvavené noční košili  (u Dvořáka to je Cizí kněžna) Prostitutka (u Dvořáka Rusalka) mrtvou „identifikuje“, se slovy odpuštění na ni položí bílou růži. Bezdomovkyně dál postává u vchodu do metra, dav zvědavě okouní a Prostitutka balí dalšího kunčafta.

A. Dvořák: Rusalka – La Monnaie – režie Stefan Herheim (foto S. Forthomme)

Herheimovy režie připomínají filozofickou metodu dekonstrukce, rezignující na nalezení jednotného smyslu a zdůrazňující mnohoznačnost, metaforické a obrazové myšlení oproti logickým dedukcím a racionalistickým konstrukcím. Je velmi pravděpodobné, že si jiní diváci vyloží jeho Rusalku odlišně – jinak ti, kteří ji viděli při představení v divadle, rozdílně ti, kteří ji sledují ze záznamu s detaily a možností nahrávku kdykoli vracet. Dokonce si myslím, že kdo Dvořákovu Rusalku nezná, nerozumí česky a ještě k tomu se oprostí od čtení titulků a nechá se unášet Herheimovou inscenací s „podkresem“ Dvořákovy hudby, může mít při sledování této inscenace výhodu. Nevyčerpává se porovnáváním inscenace s původním příběhem o nešťastně zamilované vodní víle zrazené lidským světem. Přiznávám, že moje kapacita vnímání byla zahlcena srovnáváním této adaptace s originálem natolik, že Dvořákova hudba zůstávala v pozadí, takže ze zvukové stopy záznamu můžu jen shrnout, že Ádám Fischer odvedl s orchestrem La Monnaie profesionální práci.

Ano, Herheimova Rusalka provokuje, šokuje, budí odpor, je v rozporu s textem libreta i Dvořákovou pozdně romantickou hudbou (a dozajista i s Dvořákovým světovým názorem a jeho křesťanskou vírou), ale nelze jí upřít, že zpochybňováním tradičních výkladů otevírá nové otázky, znepokojivé jako svět, ve kterém dnes žijeme.

Antonín Dvořák: Rusalka

Dirigent Ádám Fischer, režie a světla Stefan Herheim, scéna Heike Scheele, kostýmy Gesine Völlm, světla Wolfgang Göbbel, dramaturgie Wolfgang Willaschek, sbormistr Richard Lewis.

Osoby a obsazení: Rusalka – Myrtò Papatanasiu, Princ – Pavel Černoch, Vodník – Willard White, Ježibaba – Renée Morloc, Cizí kněžna – Annalena Persson, Žínky – Ekaterina Isachenko, YoungHee Kim, Nona Javakhidze, Hajný / Kněz – Julian Hubbard.

Sbor a orchestr La Monnaie.

Brusel, Théâtre de la Monnaie, premiéra 5. prosince 2008, záznam představení 14. a 16. března 2012 Mezzo Live a na Medici.tv.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


2.3 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments