Operní panorama Heleny Havlíkové (97)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Jedno z možných inscenačních řešení Osudu hledal při prvním scénickém provedení v roce 1958 v Brně dramaturg Václav Nosek, který rozdělil třetí dějství, během kterého skladatel Živný v aule konzervatoře studentům líčí okolnosti kompozice své opery tak, že první dějství v Luhačovicích a druhé v bytě manželů Živných pojal jako reminiscenci – závěr se opět vrací na konzervatoř, během skladatelova vyprávění se rozpoutá bouře, jejíž blesk Živného zasáhne a on ve chvíli, kdy se už už zdá, že slyší hudbu pro poslední jednání své opery, umírá se slovy: tato hudba jest v rukou Božích a zůstane tak.

Osud se po uvedení v Českých Budějovicích v roce 1978 a ještě jednou v Brně (1987) stal téměř ideálním dílem pro poetiku Roberta Wilsona. Pro uvedení v pražském Národním divadle v roce 2002 přidal jako důležitou postavu Fatum v podání Soni Červené a děj shrnul do kompaktní výrazové a výtvarné zkratky – byla to jedna z nejzajímavějších inscenací roku.Inscenátoři brněnské inscenace v čele s německým režisérem Ansgarem Haagem se drželi Janáčkových představ o scénické podobě Osudu, ponechali děj na počátku minulého století v mondénní lázeňské společnosti a ve studentském prostředí konzervatoře. S německou důkladností se nechali až příliš realisticky vtáhnout do zákrutů rozehrávání miniscének mezi lázeňskými hosty nebo popisně vizualizovali odpověď pětiletého synka na otázku co je láska dvojicí služebných, kteří se spěšně oblékají, zjevně předčasně vyrušeni z milostných hrátek. V tomto pojetí (v kritické edici Jiřího Zahrádky) Živný v péči syna sice přežije, ale odsouzen k beznadějnému životu bez Míly.Mladý dirigent Jakub Klecker odehrál s brněnským orchestrem partituru spolehlivě, ovšem bez vyhraněnějšího hudebního názoru. Výborné bylo ovšem obsazení obou titulních rolí s velice náročnými party – především sopranistka Pavla Vykopalová dodala okouzlující Míle, milence a pak manželce skladatele Živného, zvláštní záhadnost, noblesu, zasněnou tajemnost a přiblížila se tak onomu dekadentnímu charakteru opery. Rozvráceného skladatele Živného vystihl slovenský tenorista Ondrej Šaling.

Hodnocení autorky: 75 %
***

Brněnská bergovská turistika

Brněnská premiéra Osudu zahájila mezinárodní festival – bienále Janáček Brno 2012 s podtitulem třetího ročníku Genius loci. Festival v jedné ze svých dramaturgických liní právem připomíná i tvorbu brněnských skladatelů, kteří sice nebyli Janáčkovými žáky, ale jeho dílo i život důkladně studovali a svým (po janáčkovsku svérázným) způsobem na ni navázali: z tvorby brněnského skladatele, muzikologa a literáta, v roce 1971 předčasně zemřelého Josefa Berga zazněly ve foyeru Janáčkova divadla dvě jeho opery: Provizorní předvedení opery Johanes doktor Faust pro tenor (Faust), soprán (Anděl), činoherce (Bohoďábel), trumpetistu, pozounistu a hornistu, s typickou bergovskou ironizací, až recesí „schazuje“ Goethovo faustovské téma neustálými nečekanými zvraty. Miniopera Eufrides před branami Thymén je originální travestie ušlechtilých tenorových hrdinů a velkooperních manýr, když užvaněný vojevůdce dobývá město, které se nebrání, za doprovodu „orchestru“, který tvoří pouhá trubka, a se vstupy konferenciéra, který je replikou socialistckých kulturních referentů. Přes snahu Arnošta Goldflama, který si v obou operách zahrál činoherní role a také je režíroval, i pěvecky zvládnuté výkony Tomáše Kořínka i Barbory Sojkové stejně jako hráčů na žestě z orchestru Berg pod vedením Petera Vrábela, však vyznění obou oper, založených na syntéze hudebního a scénického dění,  utrpělo tím, interpreti zpívali, resp.v případě Goldflama mluvili, z not.Další operní program festivalu se přesunul do zbrusu nového, před pár týdny otevřeného Divadla na Orlí, ve kterém získala Janáčkova akademie múzických umění moderní, zejména světlenou technikou špičkově vybavený divadelní, zkušební a nahrávací prostor. Bergova jednoaktovka Evropská turistika je sarkastickou reflexí válečných tažení dvacátého století s hlubším vhledem do nesmyslnosti válek. Inscenační tvar režiséra Tomáše Pilaře v prostoru jakéhosi blyštivého válečného varieté byl výstižný. A poslední inscenací nabité soboty byla vokálně scénické kompozice Kráska a zvíře Miloslava Ištvana. Vychází z Hrubínovy adaptace. Kráska, postupně odhaluje identitu (skrytou třináctou komnatu) zvířete a toto poznání ji recipročně vystavuje atakům na její vlastní identitu. Je dobře, že festival toto Ištvanovo dílo s věčným tématem hledání (a ztrácení) vlastního poslání a individuality takto připomněl.

Dosavadní program 3. ročníku festivalu, ve kterém měl (dnes již) exředitel brněnského Národního divadla Daniel Dvořák ambici zviditelnit brněnskou metropoli v mezinárodním janáčkovském kontextu, vyvrcholí uvedením dvou zahraničních operních představení, což je událost, na kterou si ekonomicky u nás netroufnou ani renomovanější festivaly: norimberskou inscenací Věcí Makropulos v režii jednoho z nejvýznamnějších operních režisérů Roberta Carsena a holandské nastudování Káti Kabanové (Opera Zuid Maastricht) v nastudování legendy operní režie – Harryho Kupfera. Festival Janáček Brno se stává prestižním hudebním podnikem a doufejme, že tento status potvrdí i dalšími ročníky.

Hodnocení autorky:
– Johannes doktor Faust / Eufrides:
60 %
– Evropská turistika / Kráska a zvíře: 70 %
***

Inspirace na dny příští

Římský ohňostroj – 2. koncert cyklu Hvězdy barokní opery. Collegium 1704, Roberta Invernizzi – soprán, umělecký vedoucí Václav Luks. G. F. Händel: Concerti grossi op. 6 HWV 319 & HWV 324, Pugneran con noi le stelle – opera Rodrigo HWV 5, Ogni vento – opera Agrippina HWV 6, Tra le fi amme HWV 170 – kantáta, Dissertavi, oh porte d‘averno! – La Resurrezione HWV 47, Dixit Dominus HWV 232 – žalm. Rudolfinum, Dvořákova síň úterý 20. listopadu 2012 19:30 hod.

Jules Massenet: Don Quichotte. Dirigent Martin Doubravský, režie Linda Keprtová, scéna a kostýmy Marie Blažková, sbormistr Martin Veselý, choreografie Martin Goga. Dulcinée – Jana Wallingerová, Kateřina jalovcová, Dana Šťastná, Don Quichotte – Pavel vančura, Jiří Přibyl, Sancho – Anatolij Orel, Filip Bandžak, Pédro – Lívia Obručník-Vénosová, Lucie Kašpárková, Garcias – Věra Poláchová, Lucie Kašpárková, Rodriguez . Dušan Růžička, Michal Bragagnolo, Juan – Miloš Guth, Dušan Růžička. Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, premiéra pátek 23. 11. 2012 19:00 hod.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - A,Plachetka & Czech Ensemble Baroque (Praha 13.11.2012)

[yasr_visitor_votes postid="33158" size="small"]

Vaše hodnocení - Janáček: Káťa Kabanová (NDM Ostrava)

[yasr_visitor_votes postid="33299" size="small"]

Vaše hodnocení - Janáček: Osud (ND Brno)

[yasr_visitor_votes postid="33373" size="small"]

Vaše hodnocení - Berg: Eufrides před branami Thymén/Johannes Doktor Faust (Janáček Brno 2012)

[yasr_visitor_votes postid="33570" size="small"]

Vaše hodnocení - Berg: Evropská turistika / Ištván: Kráska a zvíře (Komorní opera JAMU)

[yasr_visitor_votes postid="33572" size="small"]

Mohlo by vás zajímat