V Klubu Atlantik připravil Viktor Velek bohatý program. Sestával z moderovaného představení obsahu a formy jednotlivých dílů, hudebních vstupů, čtení ukázek z knih, z promítání historických filmových ukázek a nahrávek. V úvodu zmínil všechny své pomocníky (překladatele, grafičky, korektory apod.) a poděkoval jim.
Viktor Velek jednotlivé díly vydané v letech 2018–2021 představoval formou vzpomínek na výzkumný proces, řešení koncepčních problémů, ale i veselých příhod. Výklad zpestřovala projekce fotografií a filmových i zvukových dokumentů. Jako dobrý tah se ukázalo rozhodnutí svěřit předčítání ukázek tandemu Kateřina Michelová a Lukáš Michel – perfektně připraveni vnesli do průběhu včera dramatického ducha i humornou atmosféru. Lukáš Michel je znám jako osvědčený pianista, tentokrát však dostal možnost upozornit na svůj vřelý vztah k literatuře, divadlu a rétorice.
Nejvíce věnoval autor pozornost slavnému opernímu tenorovi Richardu Kublovi (1890–1964), jemuž věnoval 2. díl (život a dílo) a 4. díl (edice pamětí). Publikum zaujaly Kublou namluvené ukázky z memoárů, neméně pozornosti získalo i přiblížení života Lídy Maškové-Kublové a Evy Hadrabové-Nedbalové (3. díl). Více pozornosti bylo věnováno také zpěvačce Heleně Zemanové, na kterou si někteří přítomní ještě dobře pamatovali.
Program doplnily i živé hudební vstupy. Fantasii pro sólové housle Chuť žít Jana Hanuše přednesl Petr Maceček. Vzhledem k délce programu večera přistoupil ke zkrácení tohoto závažného díla, čímž de facto vytvořil napínavou a patrně i neopakovatelnou interpretaci ve smyslu „tady a teď“. Unikátní němý rodinný film o Lídě Maškové-Kublové v gershwinovském duchu podkreslila swingující hrou na klavír autorova starší dcera Markéta Velková. Mírně rozladěný klavír tomuto typu hudby svědčil a podobně tomu bylo i v závěrečném kusu: šlo o Švábův kabaretní kuplet z roku 1918, v němž se Viktor Velek představil po boku zpěváka Tomáše Kury a pianistky Radany Foltýnové i jako nadšený propagátor české populární hudby 19. a počátku 20. století. Se značnou mírou bizarnosti pak vyzněla kavatina z Mozartova Dona Giovanniho – klavír v ladění á lá Limonádový Joe představil dílo salcburského génia tak, jak jsme ho dosud znali snad jen z alternativní hudební scény či undergroundu.
Tečkou za programem bylo Summary v podání Veroniky Ševčíkové: ta se pokusila postihnout všechny aspekty své spolupráce a svého přátelství s Viktorem Velkem. Učinila tak s vtipem sobě vlastním, mimo jiné autora obdarovala sadou psacích per, protože ten si věčně psací potřeby od někoho (jí nevyjímaje) půjčuje.
Celé prezentaci byl vlastní určitý rodinný duch a přátelská atmosféra. Je zřejmé, že si Viktor Velek jako autor vytvořil za několik let fungující tým spolupracovníků, kteří dokáží přijmout jeho intenzivní styl práce. Je zjevné, že si vytvořil i okruh zájemců o svou publikační činnost, která rozhodně nekončí: nyní se podílí na vydání vzpomínek na Ostravu – sepsal je otec Richarda Kubly, inženýr Jan Kubla, významná postava Ostravy přelomu 19. a 20. století.
Po skončení oficiální části, která trvala více jak dvě hodiny, byla možnost koupit si knihy za zvýhodněnou akční cenu a pak už následovala beseda u dobrého vína a chlebíčků. Zájem publika patrně přivede Viktora Velka k tomu, aby připravil podobné setkání, které se zaměří hlouběji jen na Richarda Kublu.
