Letos jsem již neodolal a vypravil se na 5. ročník Festivalu barokních umění, který se konal 15. – 23.9.2012 v Českém Krumlově. 
Každoročně festival přináší novodobé světové premiéry barokních oper, serenat či oratorií. Zde je třeba zmínit především obdivuhodnou badatelskou práci vedoucího rezidenčního souboru Hof-Musici Ondřeje Macka, který i letos připravil nejednu premiéru. Vrcholem festivalu bylo uvedení serenaty Johanna Adolfa Hasseho Enea in Caonia, kterou jsem shlédl již při předpremiérovém uvedení ve Strahovském klášteře v květnu tohoto roku. Nebudu ji tedy zpětně blíže hodnotit, i když šlo o mimořádný hudební zážitek.
Z letošního programu krumlovského festivalu jsem zvolil sobotní matiné (22.9.) nazvané Zpěv ptáků v hudbě 17. a 18 stol., které nám přednesl polský komorní soubor staré hudby Silva Rerum arte. Zazněla díla Jacquesa Hotteterre Antonia Vivaldiho, Francois Couperina a dalších barokních autorů. Zvuková nápodoba různých druhů ptáků však asi nejlépe vyzněla ve slavné leč interpretačně velmi náročné skladbě H. I. F. Bibera Sonata representativa A-dur. Houslistka Danuta Zawada však brilantně zvládla pestrou škálu jednotlivých odstínů barev a zvuků. Ovšem ani ostatní členky ensemblu nezůstaly pozadu: traverso Maja Mirocha, barokní violoncello Agniezska Oszańca a na cembalo Małgorzata Skotnicka. Vynikající interpretační úroveň a především radost ze hry nás všechny přítomné v přízemním sále Egon Schiele Art Centra (bývalý městský pivovar) natolik nadchla, že jsme byly svědky i spontánního přídavku.
Vzácné skloubení krásné hudby a zcela ojedinělého genia loci města Český Krumlov jsme ocenil i při večerním cembalovém recitálu ve Vlašském dvoře v Panské ulici. Tento dům prošel velmi zajímavým stavebním vývojem a koncertní sál tak získal na své působivosti. 
Dvacet prstů cembala, jak zněl název programu, dal tušit, že půjde o čtyřruční skladby pro tento nástroj. Zazněla díla Leopolda Koželuha, Thomase Tomkinse, Henryho Purcella, W. A. Mozarta či Jiřího Antonína Bendy. Oba hráči Marta Němcová i Filip Dvořák nás zcela uchvátili a jejich brilantní technika i smysl pro dynamiku a výraz tak korunoval tento ojedinělý hudební zážitek v intimní atmosféře potemnělého sálu.
Ačkoliv jsem absolvoval jen část bohatého programu, který festival nabízel, byl jsem příjemně překvapen nejen dramaturgií a precizní přípravou koncertů samotných, ale především orámováním celého festivalu – jeho zasazením do jedinečně dochovaného klenotu architektury, jakým je město a areál zámku Český Krumlov. Oslava nejen hudby, ale i díla našich předků, která člověk s radostí může v Krumlově obdivovat na každém kroku tak člověka vnitřně zve k přijetí pozvání i v příštím roce. Díky všem, kdo festival pořádají.
I váš text rádi v Blogu čtenářů uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
