Belcea Quartet zahrál v Rudolfinu s Miroslavem Sekerou

Koncert začal ryze klasicistně Smyčcovým kvartetem F dur od Wolfganga Amadea Mozarta, který byl původně napsán na objednávku pruského krále – vynikajícího violoncellisty. Nejprve se ozval líbezný zvuk prvních houslí, poté se přidal violoncellový hlas. Artikulace violoncella byla zcela zřetelná, zvuk sytý s patřičným dozvukem. Mezi těmito nástroji probíhal posléze poklidný dialog a frázi uzavřelo unisono všech nástrojů, dávající znát bezchybné sehrání tohoto komorního seskupení. Frázování bylo vkusné, nijak přehnané či afektované. Ve druhé větě, kde mělo nejvýznamnější úlohu violoncello, vytvořily ostatní nástroje zajímavý charakter zvuku doprovodu. Violoncellové sólo přineslo divákům potěšení ze znělého zvuku. Violoncellista přednesl motiv, který poté převzaly postupně ostatní nástroje. Vysoké pasáže prvních houslí evokovaly ptačí zpěv. V této větě se velmi dobře podařilo violoncellistovi Antoinu Lederlinovi vystavět melodickou linku i zvládnout technicky náročné pasáže. Třetí věta působila po harmonické stránce zajímavě, postupně se zde motiv proměňoval do nevšední chromatiky. Následovala čtvrtá věta, kde se projevila výborná technická připravenost souboru a skvěle tak završila Mozartův kvartet. Jako zajímavost je nutno zmínit, že veškerý notový materiál četli hráči z tabletů.

Smyčcový kvartet č. 1 C dur Karola Szymanowského je třeba vnímat odlišněji než předchozí dílo. Nelze se příliš pídit po melodice, ale spíše si všímat témbrové stránky. První věta byla ze všech vět tohoto kvartetu nejdisonantnější. Nejdříve zpívaly první housle v jemných vysokých tónech, poté bylo jejich sólo výraznější. Jako výrazového prostředku využívalo toto dílo tremola, trylky, přírazy, nátryly. Konec této věty završilo společné pizzicato všech nástrojů. Druhá věta se jevila méně disonantní, s výrazným pianissimem. Všechny nástroje se v sólových výstupech postupně prostřídávaly. Autor zde využil další výrazové prostředky smyčcových nástrojů – například využití sordiny, umělých flažoletů, či glissand. Třetí věta začala výrazně, poté sólo violoncella podnítilo ostatní nástroje k energické hře. I když je tento kvartet velmi specifickým dílem, sklidil díky živelné interpretaci velký potlesk.

Po přestávce zazněl romantický Dvořákův Klavírní kvintet č. 2 A dur, kde se klavírního partu ujal klavírista Miroslav Sekera, který spolupracuje s předními českými orchestry a festivaly. Kvintet obsahoval krásná sólová místa, kde se projevily kvality hry každého z hráčů. Diváci se tak mohli těšit nejen z poutavých violových a violoncellových sól za jemného doprovodu klavíru. Tematický materiál tohoto díla je velmi líbivý, a proto konec čtvrté věty vyvolal bouřlivý potlesk a dlouhé ovace. Finále tohoto koncertu tak bylo triumfální a divákům soubor nadělil přídavek, kterým byl konec Dvořákova kvintetu. Nutno konstatovat, že koncert tohoto komorního seskupení rozhodně lze doporučit i z důvodu odlišné interpretace, než je tomu u jiných komorních souborů.

Český spolek pro komorní hudbu – Belcea Quartet a Miroslav Sekera
6. prosince 2021, 19:30 hodin
Rudolfinum – Dvořákova síň

Program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Smyčcový kvartet F dur, K 590
Karol Szymanowski: Smyčcový kvartet č. 1 C dur, op. 37
Antonín Dvořák: Klavírní kvintet č. 2 A dur, op. 81

Účinkující:
Miroslav Sekera – klavír
Belcea Quartet:
Corina Belcea – 1. housle
Axel Schacher – 2. housle
Krzysztof Chorzelski – viola
Antoine Lederlin – violoncello