Pražské jaro chystá devět světových premiér
Rezidenčním skladatelem tohoto druhého ročníku Prague Offspring bude Georg Friedrich Haas, rakouský skladatel žijící v USA. 26. května zazní jeho skladba Kdo, kdybych křičel, kdo by mě zaslechl… pro bicí a ansámbl, v sobotu 27. května jeho mimořádně úspěšná skladba in vain, díky níž se stal velmi známým a respektovaným skladatelem. Víc jak hodinový kolos in vain je označován za „mistrovské dílo 21. století “. Oba večery patří vídeňskému špičkovému souboru soudobé hudby Klangforum Wien. Založen byl v roce 1985, má světovou proslulost a mohutný interpretační záběr víc než osmdesátky koncertů v sezóně. Na Pražském jaru vystoupili prvně v roce 2018.
Letos v premiéře, pod taktovkou Petera Rundela uvede Klangforum Wien také skladby českých autorů, které vznikly nově na objednávku Pražského jara. Jana Vöröšová napsala pro letošek Lunapark, čtyřdílné dílo pro velký ansámbl s atraktivními částmi Autodrom, Labutě, Střelnice, Velké Kolo, Horská dráha: „Skladba velmi barevná barvitá a také hodně spletitá,“ jak ji charakterizuje sama autorka. Matouš Hejl zaujal loni instalací Cvrlikání/Twitter, letos mu Klangforum Wien zahraje v DOXu premiéru Kývání. Je to pozoruhodné zhudebnění modelu dvojitého kyvadla, které ztvárňuje paradox: „Model je přesně popsán rovnicemi, ale nepatrná změna vstupních podmínek, podobně jako mávnutí motýlích křídel vede k nepředvídatelnému chování systému,“ naznačuje Matouš Hejl. František Chaloupka, který na Pražském jaru debutuje, zkomponoval The Spectral Walzer a snaží se o tvůrčí koexistenci často protikladně vnímaných termínů „klasický a avantgardní“, proto ten „valčíček“ dnešních dnů. Pavel Šabacký vysvětlil, že na poměrně krátké ploše staví vedle sebe „tři osobně důležité elementy: hru s mikrotonalitou na základě prvočísel, sólový klarinet, jehož melodie následují volnou kresbu a konečně střídání barevných bloků střihem.“ Užívá rafinovaně též citace Dvořákovy písně Hospodin jest můj pastýř, neboť svou skladbu Ishan’t věnoval babičce, která byla zpěvačkou. Skladatelka Michaela Pálka Plachká, bude v koncertu Pražského jara už potřetí, před několika lety jsme slyšeli v podání Konvergence její Darovals nám pokoj III a Stínování pro soprán, klarinet a violu. Tentokrát zazní Pět barev alpské mlhy, přiznaná inspirace pohledem z okna svého alpského domova, údolí v ranní mlze, která se sluncem vytrácí. „To postupné odhalování vnímám jako paralelu k určitým životním křižovatkám, kdy se budoucí cesta teprve ukáže.“ Tento filosofický vjem převádí do hudebních formací, gradací a zrodu melodie. Také skladatel Šimon Voseček žije mimo Česko, dlouhodobě ve Vídni. Jeho skladba má název Mouchy. Diptera pro ansámbl. Vysvětlení udává: „Dvoukřídlí (Diptera – z řečtiny dvě křídla) je početný řád hmyzu. Značná část zástupců řádu se lidově nazývá mouchy. Typickým znakem dvoukřídlých je, že mají pouze jeden pár blanitých křídel. Nápadným projevem dvoukřídlých je obrovská manévrovací schopnost při letu.“ Skladba bude jistě zajímavá, když v inspiraci má schopnost letu a manévrování. Ostatně zajímavá byla už i skladba Hypnos, kterou jsme poznali na Pražském jaru 2019 v podání PKF – Prague Philharmonia.
Těchto šest skladatelů a jejich díla nejsou jediné premiéry českých skladatelů, které nás čekají. Pro účastníky soutěže Pražského jara, letos v oboru viola a trombon napsali povinnou skladbu pro druhé kolo soutěže Ondřej Štochl pro violu, Jan Kučera pro trombon.
Svou světovou premiéru bude mít na Pražském jaru také ukrajinský skladatel, violoncellista Bamberských symfoniků Eduard Resatsch. V plamenech, cyklus písní pro soprán a orchestr na texty ukrajinské básnířky Liny Kostenko, mu s PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou ukrajinské dirigentky Oksany Lyniv zazpívá ukrajinská sopranistka Julia Tkačenko.
Tu zajímavou prezentaci premiér, které nás čekají, ozdobilo vystoupení mladé, úspěšné mezzosopranistky Belly Adamové. Zazpívala krásně, v klavírním doprovodu Filipa Martinky zajímavé Tři staré nápisy op. 25 György Kurtága. Zhudebnil nápisy na transylvánských ruinách a epitaf na náhrobku německé dívky na maďarském venkovském hřbitově. Texty jsou tudíž v maďarštině a němčině a hudba silně podmanivá. Bella Adamová má svůj recital v Komorním víkendu 20. května. Také Jan Kučera předvedl živou ukázku své Pražské bagatelly, s pozounistou Robertem Kozánkem přehráli nejzajímavější pasáže.
Interes o soudobou hudbu soudobých skladatelů a jejich prezentace, je výrazný trend Pražského jara, důležitý, záslužný, povzbudivý a poučný. Především v akcích a koncertech Prague Offspring ve spolupráci s Centrem současného umění DOX. Nová díla zazní i v Rudolfinu, Obecním domě či Anežském klášteře. Zkrátka světové premiéry Pražské jaro nově rozezní.
