Před 150 lety byl založen kulturní spolek Malostranská beseda

Budova Malostranské besedy, jejíž historie sahá do konce patnáctého století, je jednou z dominant Malé Strany. Současnou pozdně renesanční podobu získala v sedmnáctém století. V budově ležící na Malostranském náměstí sídlila zpočátku radnice, poté finanční úřad nebo věznice. Před sto padesáti lety, 10. února 1868, byl zde založen pražský kulturně společenský spolek Malostranská měšťanská beseda, který dodnes funguje jako kulturní centrum Malé Strany.

O původní budově, která stávala v místě dnešní Malostranské besedy a sloužila jako místo jednání radních, existuje zpráva z roku 1407. Budova i s písemnostmi však byla zničena husity. V roce 1478 koupili malostranští měšťané od Jana Tovačovského z Cimburka pozemek pro výstavbu nové radnice, jejíž budova stojí na Malostranském náměstí dodnes. Budova byla od konce patnáctého do sklonku osmnáctého století radnicí Menšího Města pražského. V roce 1575 v ní představitelé nekatolické šlechty sepsali společné vyznání víry, takzvanou Českou konfesi, která byla podkladem pro jednání o uzákonění náboženské svobody.

Do dnešní pozdně renesanční podoby byla přestavěna po roce 1617 stavitelem a kameníkem Janem Kampionem de Bossim podle návrhu Giovanniho Marii Filippiho. Malostranská radnice neunikla v roce 1648 za třicetileté války plenění švédských vojsk.

Jako politické centrum sloužila až do roku 1784, kdy byla sloučena čtyři pražská města, Staré a Nové Město, Hradčany a Malá Strana. Správa sloučených měst byla poté přesunuta na Staroměstskou radnici a bývalá radniční budova byla přestavěna pro potřeby finančních úřadů i politického vězení.

V roce 1828 byly z budovy kvůli zchátralosti odstraněny tři dominantní věže, jejichž věrné kopie se na budovu vrátily s velkou slávou až v roce 2008. Opětovnému umístění věží předcházela dlouhá veřejná i odborná diskuze o vhodnosti takovéhoto zásahu do vzhledu Malostranského náměstí.

V roce 1868 v budově vznikl obrozenecký spolek Malostranská beseda, který sehrál významnou úlohu v rozvoji národního a kulturního života. Jako kulturní centrum funguje s výjimkou let 2006 až 2009, kdy byla budova rekonstruována, až do současné doby. Pořádaly či pořádají se zde koncerty, plesy, přednášky nebo divadelní vystoupení.

V besedě začínaly takové soubory, jako jsou například Divadlo Járy Cimrmana (v roce 1967 zde byla poprvé uvedena hra Akt), divadlo Dostavník, Antitalent bratrů Justových nebo soubor Lucerna. Ze současné doby jsou s Malostranskou besedou spojena jména jako Vladimír Mišík, Jan Burian, Ivan Hlas nebo Jiří Dědeček.