Před 235 lety bylo otevřeno Stavovské divadlo, nejstarší dochované divadlo v Praze

Lessingovou tragedií Emilia Galotti bylo před 235 lety, 21. dubna 1783, slavnostně otevřeno Hraběcí Nosticovo divadlo, nejstarší dochovaná divadelní budova v Praze. Jeho výstavba trvala dva roky, stála 100.000 zlatých a financoval ji osvícenský aristokrat František Antonín Nostic-Rieneck.

František Antonín Nostic-Rieneck (zdroj cs.wikipedia.org)

Byl to Němec, rodilý Pražák, nadšený zemský vlastenec hrdý na minulost českého království, který stavěl divadlo se záměrem, aby se v něm pěstovala německá činohra a italská opera. Zásadně se však nevyhýbal ani produkcím v jiných jazycích. Čeština zde poprvé zazněla v lednu 1785 ve veselohře Odběhlec z lásky synovské a v lednu následujícího roku zde měla premiéru první původní česká hra Břetislav a Jitka.

Stavovské divadlo – dobová rytina (zdroj narodni-divadlo.cz)

Po svém příjezdu do Prahy v roce 1787 v divadle vystoupil Wolfgang Amadeus Mozart a 20. ledna osobně dirigoval svoji Figarovu svatbu. Vůbec poprvé se tady 29. října 1787 hrál Mozartův Don Giovanni, další premiéra Mozartovy opery La clemenza di Tito se v tomto divadle uskutečnila roku 1791, na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem.

Později divadlo odkoupili od hraběte Nostice čeští stavové (1799) a přejmenovali je na Stavovské. Poslední italské představení se tu konalo v roce 1814 v době šéfování Carla Marii von Webera, který tady působil v letech 1813–1816.

Od května roku 1824 se zde začala hrát i pravidelná česká představení, 2. února 1826 tady měla premiéru první česká opera Dráteník Františka Škroupa. V roce 1834 tu při premiéře Tylovy Fidlovačky poprvé zazněla budoucí česká národní hymna. Úspěšný Škroup stál v letech 1837–1857 v čele divadla a zasloužil se o uvedení řady novinek nejen českých, ale i z repertoáru světového, mimo jiné i oper Wagnerových.

Stavovské divadlo (foto archiv)

V roce 1862 se z divadla stalo Královské zemské německé divadlo s německým souborem. V září 1918 intendant Leopold Kramer uzavřel s německým souborem nájemní smlouvu na deset let, avšak 16. listopadu 1920 v rámci protiněmeckého pogromu divadlo obsadil český dav, který budovu předal Klubu sólistů Národního divadla. 1. prosince 1920 bylo divadlo usnesením zemského správního výboru převedeno do správy Národního divadla a nazváno Stavovským.

Stavovské divadlo (foto archiv)

Po skončení druhé světové války v roce 1945 byla zahájena představení ve Stavovském divadle Jiráskovou Lucernou. Současně s novým divadelním statutem dostalo v říjnu 1949 Stavovské divadlo i nové jméno – Tylovo divadlo. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století prošlo zásadní přestavbou, bylo vybudováno podzemní podlaží a celá budova byla kompletně zrekonstruována. Došlo přitom k zásadní změně barevnosti interiéru, klasická bílo-zlato-červená kombinace barev byla změněna na bílo-zlato-modrou. Dnešní kapacita hlediště čítá okolo 650 míst.

Stavovské divadlo (foto ND)
Reklama

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na