Přesvědčí Ostrava ministra financí, aby stát přispěl na novou koncertní halu? Přijít by měla na půldruhou miliardu

Na financování nové koncertní haly v Ostravě, která by podle předpokladů mohla stát zhruba 1,45 miliardy korun, by se kromě města mohlo podílet i ministerstvo kultury a Moravskoslezský kraj. Novinářům to dnes řekl primátor Tomáš Macura (ANO). Koncertní hala bude přístavbou Domu kultury města Ostravy, sídla Janáčkovy filharmonie Ostrava. Při výstavbě haly se počítá i s jeho renovací.

“Považuji koncertní halu za jeden z vlajkových projektů města. Rozhodně o tom nechceme jen mluvit, chceme tu akci zrealizovat. Pracujeme na její přípravě,” řekl primátor Macura. Město podle něj dokončuje přípravu soutěžních podmínek pro vyhlášení otevřené architektonické soutěže. Soutěž by mohla být vyhlášena letos na podzim, koncertní hala by se mohla začít stavět v závěru roku 2018.

Město se spolu s krajem a ministerstvem kultury dohodlo na společném financování výstavby tří významných objektů v regionu, kromě koncertní síně je to i přístavba Galerie výtvarného umění Ostrava a novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny.

Podle primátora Tomáše Macury jsou sice náklady na koncertní halu značné, ale město je v dobré finanční situaci, a tak věří, že bude schopno halu postavit i při případném výpadku některého z dalších partnerů. Macura uvedl, že ministerstvo kultury je podle něj financování nakloněno, ale za předpokladu, že na to dostane peníze z ministerstva financí. “Takže teď je naším společným úkolem s hejtmanem ministra financí přesvědčit, aby se tak pokud možno stalo,” řekl Macura. S ohledem na míru zadluženosti by si ale město na výstavbu mohlo případně i půjčit.

Město se snaží inspirovat obdobnými stavbami v Katovicích či Drážďanech, především by chtělo, aby hala měla vynikající technické zázemí a špičkovou akustiku.

“Chceme jednoznačně preferovat tu akustiku a nechceme dělat žádné kompromisy z hlediska akustiky. Existuje jen několik málo světových studií, které se zabývají akustikou takových hal. Čím se intenzivně zabýváme je, jestli nejprve vytvořit akusticky stoprocentní model a ten obestavět pláštěm, v tom případě člověk musí možná lehce slevit z požadavků na architekturu,” uvedl Macura. Osobně dává této variantě přednost před možností u architektonicky jedinečné stavby až následně řešit funkční akustiku.