Výjimečný večer: Rudolfinum vzdalo hold Jiřímu Bělohlávkovi

Česká filharmonie hrála Jiřímu Bělohlávkovi k jeho sedmdesátinám, koncert skončil ovacemi. Gratulovat přijela řada sólistů, mimo jiné sopranistka Karita Mattila či klavírista Paul Lewis. Šéfdirigent usedl v první polovině koncertu mezi diváky a dirigoval až druhou část večera, první obstaral Jakub Hrůša. Koncert nebyl avizován v programu, vstupenky se neprodávaly ani v předprodeji. V řadách publika usedli osobní hosté Jiřího Bělohlávka i orchestru, mnoho hudebníků, dirigenti i politici a také zhruba dvě stovky věrných abonentů, mezi něž se VIP lístky dostaly. Podle ředitele Marečka se program připravoval s "vědeckou přesností", pozvaní sólisté jsou Bělohlávkovi přátelé a také zvolení "skladatelé blízcí jeho srdci". Na následné noční oslavě pak šéfdirigent obdržel od ministra kultury Daniela Hermana ocenění Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění) a originální dort, který upekla hornistka a cukrářka Kateřina Javůrková a na němž ztvárnila figurky všech filharmoniků v čele se šéfdirigentem.

Jaká to byla nádherná oslava! Svoje sedmdesátiny slavil Jiří Bělohlávek společně s Českou filharmonií včera večer za účasti vynikajících umělců na pódiu a desítek hudebníků a přátel v hledišti Rudolfina. Oslava formou téměř rodinného koncertu, krátce před jeho narozeninami 24. února, dirigovaného v první části Jakubem Hrůšou a v druhé polovině oslavencem v režii orchestru byla dlouho utajovaná. Oslavou jeho jubilea je ve skutečnosti celá koncertní sezona plná dirigentských hvězd a prvotřídních sólistů.  Díky za tuto možnost nejen managementu České filharmonie, ale též věhlasu Jiřího Bělohlávka. Taková „Persona grata“ se v českém, nejen hudebním prostředí, jen tak nenajde.

Uvítání, koncert a noční pokoncertní oslava byla dojemným holdem muži, který musel tvrdě pracovat, a asi jako málokterý český umělec dosáhl takových vrcholů. Navíc se zasloužil nejen o propagaci české hudby v zahraničí, ale zejména dokázal pozdvihnout kvalitu České filharmonie. Angažoval mladé špičkové hráče (stejně tak, jak to dokázal v Pražské komorní filharmonii), kteří jsou ochotni investovat veškerý svůj talent a úsilí pro svého dirigenta a celý soubor. Ukázkou kvalit hráčů byla nejen část Brahmsova Dvojkoncertu zpaměti hrajících koncertních mistrů Josefa Špačka a Václava Petra (hrajícího bohužel na zvukově slabý nově zakoupený milionový nástroj J. B. Villauma), ale mimořádně líbezné svítivé sólo houslistky Ireny Herajnové v Sukově Pohádce. Všichni hosté, kteří přišli na pódium, s Jiřím Bělohlávkem v minulosti spolupracovali a svojí účastí demonstrovali obdiv a úctu k jeho kvalitám. Jak Adam Plachetka, který byl  v Mozartově árii poněkud kryt orchestrem, tak zejména abcházsko-ruská sopranistka Hibla Gerzmava a obdivuhodný pětaosmdesátiletý Richard Novák zářili. Jeho mladistvý témbr bez známky velkého vibrata i dokonalá technika byly úžasné. V přídavku na konec první poloviny koncertu posluchači ocenili kouzelnou interpretaci árie Měsíčku na nebi hlubokém s jasnou a srozumitelnou deklamací v podání Karity Mattily.

Jak v Čajkovském, tak ve Dvořákovi (společně s tenoristou Jaroslavem Březinou) byl basista Jan Martiník více jak přesvědčivý. Světová klavírní hvězda Paul Lewis předvedl poslední větu Klavírního koncertu B dur Ludwiga van Beethovena s nadhledem i šibalským upozorněním s Happy Birthday. Orchestr hrál přesně a citlivě pod taktovkou Jakuba Hrůši a zejména Jiřího Bělohlávka, který dirigoval s koncentrací i grácií své skladatele. I když se na koncertním pódiu žádné překvapení ze strany orchestru ve formě přídavku nebo zpěvu nekonalo, nápaditý narozeninový dort předaný ve Dvoraně a Sloupovém sálu Rudolfina vše vynahradil.

Ocenění Artis Bohemiae Amicis z rukou ministra kultury Daniela Hermana, zdravice Krzysztofa Pendereckého, sira Simona Rattla, Renée Fleming i milá neformální slova koncertního mistra Josefa Špačka zarámovala mimořádný večer.

Jiří Bělohlávek jako oslavenec poděkoval na závěr s plachostí a v rozpacích za ovace, kterých se mu dostalo. Dvořák, Martinů, Suk, Smetana i Janáček by zajisté zpívali unisono Happy Birthday.

***
Ohlédněme se ještě krátce za profesní kariérou Jiřího Bělohlávka.

Linka dirigentského působení u České filharmonie začíná jeho prvním vystoupením 9. června 1970 v Praze.  Zde byl na pořadu Dvořák, jeho velká láska (Violoncellový koncert s Josefem Chuchrem a Osmá).

Na den přesně, před jedenatřiceti lety 13. února 1985, debutoval s Newyorskou filharmonií, kde mimo Dvořákovy Sedmé zaznělo Bartókovo Divertimento pro smyčce a Pátý klavírní koncert Ludwiga van Beethovena s Claudiem Arrau u klavíru.

Dalšími milníky byla opětovná vystoupení s Berlínskou filharmonií, operní produkce v Glyndebourne, Metropolitní opeře (debut 2004), ale také třeba podpora mladých hudebníků formou provedení cyklu Má vlast s orchestrem Pražské konzervatoře. Podobně jako se Finsko pyšní Jormou Panulou, který vychoval význačné dirigenty současnosti (Esa-Pekka Salonen, Sakari Oramo, Jukka-Pekka Saraste nebo Osmo Vänskä), má česká hudba v osobě pedagoga Jiřího Bělohlávka v mezinárodním kontextu rovněž velkou osobnost. Také i díky jeho kontaktům jsou na listině koncertní agentury CAMI jeho žáci Tomáš Hanus (Welsh National Opera) a Jakub Hrůša (Bamberger Symphoniker) i šéf Essener Philharmoniker Tomáš Netopil.

Co Jiřímu Bělohlávkovi popřát? Ať v České filharmonii vládne přátelská spolupráce, trvá dlouho a nevyprchá. Ať jeho projev nepostrádá nakažlivou hořlavost a nadále sklízí úspěchy díky detailní práci. Ať je inspirací mladým a nemá žádné problémy s intrikujícími a byrokratickými úředníky. Věřím, že pod jeho vedením budeme stále slyšet typicky české muzikantství, stojící na zpěvných melodických liniích a rytmickém fundamentu. Ať jeho dechová sekce stále zní tak krásně a měkce a nová krev smyčcové sekce neupadne v letargii. Za portál Opera Plus a jistě i za čtenáře posíláme touto formou Jiřímu Bělohlávkovi co nejupřímnější gratulaci k životnímu jubileu společně s přáním pevného zdraví a neutuchající inspirace.

Důležitá data kariéry Jiřího Bělohlávka ve zkratce:

• člen Kühnova dětského sboru
• studium violoncella na Pražské konzervatoři u K. P. Sádla
• studium dirigování na HAMU (R. Brock, A. Klíma, B. Liška, J. Veselka)
• během studia dirigent Divadla na Vinohradech
• dirigent Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého
• 1967 – dirigent Orchestra Puellarum Pragensis
• 1968 – 1970 – asistent dirigenta Sergiu Celibidache
• 1970 – první vystoupení s Českou filharmonií
• 1971 – vítěz Karajanovy dirigentské soutěže
• 1972 – asistent Václava Neumanna u České filharmonie
• 1972 –1978 dirigent Státní filharmonie Brno
• 1974 – prezident Dvořákovy společnosti ve Velké Británii
• 1977–1989 dirigent Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK
• 1979 – dirigent Komische Oper v Berlíně
• 1985 – debut s New York Philharmonic
• 1988 – začátek spolupráce s Berliner Philharmoniker
• 1990 –1992 nástupce po Václavu Neumannovi v České filharmonii
• 1993 – založil Prague Philharmonia – PKF, šéfdirigent do roku 2005
• 1994 – hlavní hostující dirigent Národního divadla v Praze
• 1995 – hostující dirigent BBC Symphony Orchestra
• 1997 – 2009 pedagog HAMU
• 2001 – vyznamenání „Medaile za zásluhy“ I. stupně
• 2004 – debut v Metropolitan Opera
• 2006 – prezident Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro
• 2006 – 2012 šéfdirigent BBC Symphony Orchestra
• 2012 – oceněn Řádem britského impéria (Commander CBE)
• 2012 – hudební ředitel a šéfdirigent České filharmonie
• 2013 – hlavní hostující dirigent Rotterdam Philharmonic Orchestra
• nahrávací společnosti: Supraphon, Panton, Chandoz, Naxos, DGG, Warner Classics a další
• zastupující agentura: Columbia Artists Management LLC

 

Mimořádný koncert k 70. narozeninám Jiřího Bělohlávka
Dirigenti: Jakub Hrůša, Jiří Bělohlávek
Hibla Gerzmava (soprán)
Karita Mattila (soprán)
Jaroslav Březina (tenor)
Paul Lewis (klavír)
Jan Martiník (bas)
Richard Novák (bas)
Václav Petr (violoncello)
Adam Plachetka (basbaryton)
Josef Špaček (housle)
Česká filharmonie
13. února 2016 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
dirigent Jakub Hrůša
– Bohuslav Martinů: Předehra pro orchestr, H.345
– Wolfgang Amadeus Mozart: Árie Hraběte z opery Figarova svatba – Hai già vinta la causa… Vedrò mentre io sospiro (Adam Plachetka)
– Gaetano Donizetti: Árie Lucie z opery Lucia di Lammermoor – Regnava nel silenzio (Hibla Gerzmava)
– Johannes Brahms: Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr a moll op. 102 – III. Vivace non troppo (Josef Špaček, Václav Petr)
– Petr Iljič Čajkovskij: Árie Gremina z opery Evžen Oněgin – Ljubvi vse vozrasty pokorny (Jan Martiník)
– Ludwig van Beethoven: Klavírní koncert č. 2 B dur – III. Rondo: Molto allegro (Paul Lewis)
– Antonín Dvořák: Árie Rusalky z opery Rusalka – Měsíčku na nebi hlubokém (Karita Mattila)
dirigent Jiří Bělohlávek
– Bedřich Smetana: Árie Kaliny z opery Tajemství – Jsem žebrák (Adam Plachetka)
– Antonín Dvořák: Árie Hraběte z opery Jakobín – Ten úsměv děcka, ty líce ruměné (Jan Martiník, Jaroslav Březina)
– Vincenzo Bellini: Árie Normy z opery Norma – Casta diva (Hibla Gerzmava)
– Giuseppe Verdi: Árie Amélie z opery Maškarní ples – Morro ma prima in grazia (Karita Mattila)
– Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky – závěr (Richard Novák, členové Kühnova dětského sboru Filip Koll a František Zdeněk)
– Josef Suk: Pohádka op. 16 – I. O věrném milování Radúze a Mahuleny