S Alžbětou Poláčkovou nejen o její nové Bystroušce

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Titulní roli v novém nastudování Janáčkových Příhod lišky Bystroušky vytvořila i Alžběta Poláčková. V Národním divadle se prosadila ještě jako studentka profesora René Tučka na pražské HAMU nejprve v mozartovských rolích. Její repertoár se záhy rozšířil o postavy českého klasického repertoáru včetně Smetanovy Mařenky v Prodané nevěstě a Dvořákovy Terinky v Jakobínovi nebo Janáčkovy Kristiny ve Věci Makropulos. Svými výkony výrazně přispěla k úspěchům inscenací oper dvacátého i dvacátého prvního století jako Mariken v Hrách o Marii Bohuslava Martinů, Kniha a Mořská panna v Čarokraji a především v mimořádné náročné roli Lise v Glassově opeře Les Enfants Terribles.
Po Kristině ve Věci Makropulos je Bystrouška vaší další janáčkovskou rolí. Nad způsobem, jak se mají party Janáčkových oper zpívat, se vedou diskuze. Jak k nim přistupujete vy?

Studium všech rolí začínám vždy četbou libreta, snažím se udělat si obrázek o charakteru dané postavy. Pomáhá mi i znát co nejvíce okolností, za jakých dílo vznikalo. V jakém období skladatelova života, co bylo impulzem pro vznik díla. Prostě pátrám po detailech.  Je zajímavé nacházet později v partituře různé paralely s osobním životem autora.

Co se týče pěveckého studia role, snažím se učit part sama u klavíru, bez nahrávky, abych měla možnost hudbu sama vstřebat, udělat si svůj názor a hlavně „neokoukat“ chyby z nahrávek, kterým se sebelepší interpret nevyhne.

Studium janáčkovských rolí tedy pro mě začíná stejně jako studium rolí ostatních skladatelů. Pokaždé, když Janáčka zpívám, mám pocit, že mi hudba jde přímo ze srdce. Měl obrovský cit pro vystižení melodie řeči, dokáže na pár taktech udělat neuvěřitelně silnou emocionální gradaci. Jednou větou: je to pro mě radost Janáčkovy role zpívat. Moc ráda bych k výčtu svých janáčkovských rolí přidala jednou i Káťu Kabanovou a Jenůfu.

Kdo je vlastně Bystrouška? A jaký prožívá během Janáčkovy opery vývoj?

Bystrouška v nové inscenaci Národního divadla je stylizována do role mladé dámy z doby první republiky, balancuje mezi lidským a zvířecím světem, ostatně zvíře díky svému krásnému ocasu nezapře. Projde vývojem od malé holčičky – lištičky, po dospívající drzou holku – lišku, kterou si chytne revírník, až po dospělou mámu spousty malých lištiček. Moc mě baví právě postupný vývoj postavy během celého představení. Užiju si vychloubání před Lapákem, zardoušení slepic paní Revírníkové, zmocním se Jezevcova doupěte, prožiju první opravdový milostný románek s Lišákem, který zakončíme svatbou. Bystrouška se během opery opravdu nenudí. Mám velkou radost, že Lišku Bystroušku diriguje hudební ředitel Národního divadla Robert Jindra. Pracovat s ním je radost, používá metodu „pozitivní motivace“, která troufám si říct, funguje.

Janáčkovy opery se u nás – na rozdíl od jiných zemí zejména Německa, Velké Británie, ale i Francie – stále obtížně prosazují. Jaký je podle vás důvod – z pohledu mladé generace?

Je to paradoxní, ale lidé z mého okolí, lidé mého věku, mnohdy operou nepolíbení, naopak na nic jiného než na Janáčka chodit nechtějí. Janáčkova hudba je natolik silná a témata, která zpracovává, jsou natolik nadčasová, že se nám zdají být velmi aktuální. Jsem tomu moc ráda a přála bych si, abychom přilákali všechny diváky právě na Janáčka. Třeba se nám to podaří právě s novou Bystrouškou.+++

===Třebaže se Janáčkovy opery hrají v cizině většinou v originálu a sólistické obsazení bývá „globalizované“, čeští sólisté se v těchto zahraničních inscenacích objevují málokdy. Čím to je?

Důvod bych hledala jednoznačně v obtížnosti obecně „venku“ prorazit. Chce to opravdu dobrou agenturu, skvělé kontakty, hodně času na objíždění konkurzů, špičkový pěvecký projev musí být samozřejmostí. Většinou je to pak náhoda, člověk nikdy neví, koho kde potká, s kým si sedne, komu bude typově vyhovovat.

Excelovala jste jako Lise v opeře Philipa Glasse Les Enfants Terribles (Příšerné děti) podle novely Jeana Cocteaua, která byla uvedena v hudebním nastudování Petra Kofroně a Alice Nellis v prostoru bývalé kuchyně bohnické psychiatrické léčebny. Lise není právě hodná holka – do sebe zacyklovaný vnitřní svět sourozenců se nakonec zhroutí a pohltí je jako vesmírná černá díra. Obsáhla její komplikovaný vývoj od starostlivé ošetřovatelky přes cynicky drsnou sestru, půvabnou modelku, atraktivní nevěstu až po zákeřnou manipulátorku životy druhých. Jak se vám podařilo psychologicky i pěvecky tak složitou roli zvládnout?

Nabídka role Lise přišla pro mě v pravou chvíli. Měla jsem velkou chuť vymanit se na chvilku z rolí „princezen“ a ponořit se do něčeho opravdu šíleného. Nejvíc jsem si užívala právě ty nejšílenější scény, kdy jsem mohla povolit všechny zbylé zábrany, otevřít třináctou komnatu a vypustit ven ty nejniternější emoce. Každé představení mě velmi vyčerpalo, navíc jsme jich měli tuším šest během devíti dní, ale přesto to bylo velmi šťastné a krásné období. Po hudební stránce bylo studium opery velmi náročné.Jak jste se učila Glassův typický repetitivní styl?

Ptáte se na Glassův typický repetitivní styl. Tam nezbývalo nic jiného než prostá matematika. Obrovský dík patří ale dirigentu Petru Kofroňovi. V opeře vystupoval v roli pacienta léčebny, troufám si říct, že roli pojal opravdu věrohodně, ale celé představení měl pevně ve svých rukou. Jak sám trefně dodal, nejvíc ho to bavilo, když začal padat řemen. Záchranné hudební akce jsou jeho doménou. Při studiu role ale přišly i chvíle, kdy jsem dílo opravdu nenáviděla, dokonce jsme si spolu s mým „glassovským“ bráchou Jiřím Hájkem naplánovali obřadné spálení klavíráků po derniéře. K tomu naštěstí nedošlo, naopak bude mít pan Glass a jeho Les Enfants terrible navždy čestné místo v mé hudební knihovně.

Máte i další zkušenosti se soudobou operou – byla jste mluvící Knihou a Mořskou Pannou v opeře Marko Ivanoviće a bratří Formanů Čarokraj. Je vůbec opera v dvacátém prvním století žánr, který není staromódní a může i v dvacátém prvním století zaujmout dnešní mladé lidi?

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat