Znovu na Salcburském festivalu: Václav Luks řídil tamní Mozarteumorchester

Václav Luks je poslední dobou v Salcburku jako doma. Úspěšná Missa Salisburgensis Heinricha Ignaze Franze Bibera při loňském ročníku festivalu zařadila jeho a Collegium 1704 na mezinárodní scéně mezi absolutní špičku v interpretaci hudby sedmnáctého a osmnáctého století. Luks se letos na Salzburger Festspiele vrátil a v rámci Mozart-Matinee představil ve dvojím provedení čistě mozartovský program.

Dalo se čekat, že předešlá prezentace Václavu Luksovi přinese další možnost se na Salzburger Festspiele posluchačům představit. Tentokrát to bylo z pozice hostujícího dirigenta, což znamenalo další a jiný pohled na Luksovu práci. Ta je přece jenom o trochu jiná, než když řídí „svoje“ domácí Collegium 1704. A Luks měl znovu úspěch. Byl to lehký a zpěvný Mozart, především symfonie Jupiter, která byla až do detailu vedena k dokonalosti, k čemuž jistě přispěl i perfektně sehraný Mozarteumorchester.

Dalo by se v nadsázce napsat, že koncert byl „mozartovský“ opravdu ve všech směrech. Orchestr a velký sál salcburského Mozartea, Mozartovo matiné, Mozartův program… Ač mám pocit, že v Salcburku je někdy až moc „přemozartováno“, a to i v případě interpretace všudypřítomné Mozartovy hudby, je řada Mozart-Matinee a v ní i Luksův koncert samozřejmě v trochu jiných dimenzích. Nejsem si jist, zda v tomto případě je očekávána interpretační senzace a “nová originalita” Mozartovy hudby, nebo se naopak čeká tradiční, ale kvalitní a vyrovnaná interpretace Mozartova díla do posledního detailu partitury. Koncert naznačil druhý, klasický a muzikantsky filigránský přístup. Je ale vůbec dovoleno očekávat od přece jen ještě nepříliš proslavených hostujících dirigentů něco takového jako originalita Mozartovy hudby v Salcburku – Mozartově městě a navíc za pultem Mozarteumorchesteru?

Divertimento pro smyčce KV 138 v F dur bylo nesmírně procítěně interpretováno. Tato typicky mozartovská kompozice byla ideální úvodní skladbou programu. Ač zněla velmi tradičně, svým komorním obsazením a díky měkkosti zvuku sympaticky započala můj salcburský hudební zážitek. Orchestr ji mrštně a efektně otevřel, avšak byl při tom nesmírně klidný. Druhá věta v Andante se proměnila a byla to čistě komorní kompozice. Třetí větou hudebníci kompozici krystalicky uzavřeli. Baletní hudba z opery Idomeneo (druhá položka v programu) pokračovala v těchto konturách, a i když hudba byla interpretována přece jen trochu sterilně, hráči i zde předvedli svoje muzikantské mistrovství.

Mozartova poslední symfonie a také závěrečné číslo koncertu, Symfonie C dur KV 551 Jupiter, byla hudebně nejryzejší skladbou celého matiné. Zvukově znovu nesmírně vyrovnaná, opět krystalicky čistá a transparentní, postavená na úctě k autorovi a jeho partituře. Ač je někdy dirigent Luks alespoň z pohledu posluchače ve svých gestech nečitelný a nelogický, výsledný zvuk orchestru byl opřen o barvy jednotlivých nástrojových sekcí a jejich specifičnost, o jemné kontrasty a táhnoucí se oblouky. Byla to rozhodně další Luksova výtečná práce v Salcburku.

Hodnocení autora glosy: 90%

Salzburger Festspiele 2017
Mozart-Matinee
Dirigent: Václav Luks
Mozarteumorchester Salzburg
12. a 13. srpna 2017 Stiftung Mozarteum – Grosser Saal Salcburk
(psáno z koncertu 13. 8. 2017)

program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Divertimento für Streicher F dur KV 138
Wolfgang Amadeus Mozart: Ballettmusik KV 367 aus Idomeneo
Wolfgang Amadeus Mozart: Symphonie C dur KV 551 – „Jupiter“

www.salzburgerfestspiele.at