Skladby Kurta Weilla převzali umělci napříč žánry

Opery se silně sociálním podtextem, ale i muzikály pro broadwayská divadla má na svém kontě německý skladatel Kurt Weill, který zemřel v New Yorku 3. dubna 1950 krátce po svých padesátinách na infarkt.Nejznámější kusy vytvořil s Bertoltem Brechtem (mimo jiné Žebrácká opera, z níž je i slavný song Mackie Messer), Weillovy písně ale zpívala řada umělců nejrůznějších žánrů od Elly Fitzgerald přes Toma Waitse, Stinga, Davida Bowieho až po skupiny The Doors či elektronickou The Young Gods.

Kurt Julian Weill se narodil 2. března 1900 v německém Dessau do židovské rodiny. Od mala hrál na klavír a brzy začal skládat i první kompozice. Od roku 1918 studoval hudbu na vysoké škole hudby v Berlíně a dva roky nato dostal angažmá jako kapelník městského divadla v Lüdenscheidu. V roce 1926, kdy pracoval jako recenzent tisku v rozhlase, se oženil s o dva roky starší herečkou a zpěvačkou Lotte Lenya.

Spolupráci s Bertoltem Brechtem začal v roce 1927 a již následující rok z jejich dílny vyšel jejich nejslavnější kus. Společně zkomponovali i další velmi známou operu Vzestup a pád města Mahagonny, než se, zřejmě kvůli rozdílným politickým názorům, rozešli. V roce 1933 Weill emigroval z Německa přes Paříž (kde složil balet Sedm smrtelných hříchů) a Londýn do USA a v září 1935 se usadil New Yorku.

Z děl, jež složil v USA, jsou nejznámější dvojaktovka Street Scene, za niž dostal v roce 1947 cenu Tony, či muzikály Lost in the Stars (na téma jihoafrického apartheidu), One Touch of Venus, Lady in the Dark či Johnny Johnson, který Weill složil v roce 1936 v USA s Paulem Greenem na motivy Haškova Dobrého vojáka Švejka.

V Americe se Weill také angažoval v hnutí za vstup USA do druhé světové války a v roce 1943 získal americké občanství.

Foto archiv