Šlo o Leningrad zničený Stalinem. Před 75 lety měla premiéru Šostakovičova Leningradská symfonie

Před pětasedmdesáti lety, 5. března 1942, se konala v tehdejším Kujbyševě (dnešní Samaře) premiéra 7. symfonie C dur, zvané Leningradská, Dmitrije Šostakoviče (1906-1975). Legendární dílo, složené během blokády Leningradu, získalo velkou popularitu a stalo se symbolem jedné z nejkrutějších kapitol druhé světové války.

V roce 1941 se brzy po zahájení útoku na tehdejší Sovětský svaz přiblížila německá vojska k Leningradu (dnešní Petrohrad) a téměř neprodyšně ho obklíčila. Šostakovič měl být jako významná osobnost z města evakuován, ale na vlastní žádost zůstal a začal skládat novou symfonii. Jeho práce se ještě před dokončením stala symbolem odporu obyvatel města proti válce. Podle Šostakoviče ale nebyla symfonie pouhou reakcí na nacistické přepadení: “Tehdy jsem myslel na docela jiné nepřátele lidstva. Jde v ní o Leningrad, který zničil Stalin. A Hitler mu zasadil poslední ránu.”

Poprvé byla symfonie uvedena v Kujbyševě, kam byl z Moskvy evakuován orchestr Velkého divadla. Za skutečnou premiéru se však většinou považuje provedení v obleženém městě 9. srpna 1942.