Svjatoslav Richter o sobě a o hudbě (34)

  1. 1
  2. 2

Deníky o hudbě (15) 


Duben 1977. Soukromá nahrávka

Theophil Richter: Kvartet F dur. Oleg Kagan, Alexander Grizevič, Jurij Jurov, Natalia Gutmanová
Mladí hudebníci, vedení Natašou a Olegem, zahráli tatínkův Kvartet F dur a natočili ho, ale pokus se nepovedl. Vtiskli skladbě špatný charakter, je to Wagner se Straussem místo Brahmse a Griega. Proto není výsledek přesvědčivý. Měl jsem u toho být od začátku a přivést je na správnou cestu.

2. 5. Nahrávka
Hugo Wolf: Osm písní na Mörikeho. Dietrich Fischer-Dieskau, S. R.
To je skutečně dobrá nahrávka z koncertu v Innsbrucku, během kterého někomu v publiku upadla hůl (ale to pochopitelně vystřihli). Tehdy jsme asi vystihli pravého ducha Wolfových písní; měli jsme dostatek zkoušek a oba jsme k sobě cítili vzájemnou důvěru a přátelství.

6. 5. Nahrávka
Bach: Koncert č. 3 D dur. Zoltán Kocsis, dirigent Albert Simon
Tuto vynikající Kocsisovu nahrávku jsem sledoval zvlášť pozorně. Chtěl jsem ten koncert slyšet, protože mám v úmyslu ho hrát. Slyšel jsem už dřív jeho verzi pro housle (o tón výš; se svýma ušima teď slyším i na klavíru E dur…). Je to jasný, laskavý koncert, který člověku zvedne náladu, a jsem si jist, že se i dobře hraje.

7. 5. ráno
Bach: Koncert č. 4 A dur. Zoltán Kocsis, dirigent Albert Simon
Ráno Koncert A dur. Když slyším Kocsise, jsem vždycky spokojen, a ani se mi nechce nic dodávat. Musí se brát takový, jaký je.

8. 5.
Bach: Koncert č. 5 f moll. Zoltán Kocsis, dirigent Albert Simon
Tohle ale není zvlášť „laskavý“ koncert. I když je krátký, trochu kouše. Poprvé jsem ho hrál při Fêtes musicales v Touraine a hrál jsem ho strašně. Ale opakoval jsem ho jako přídavek, a to už velmi dobře.

9. 5. ráno
Bach: Koncert č. 7 g moll. Zoltán Kocsis, dirigent Albert Simon
Člověk ho má samozřejmě v uchu na housle, ale je dobře vědět, že se dá hrát i na klavír. Zařadil jsem ho do svých studijních plánů.

9.5. Nahrávka. Vzpomínka na Benjamina Brittena
Britten: Curlew river s Peterem Pearsem
Poprvé jsem tohle Brittenovo mistrovské dílo slyšel při jeho druhém provedení v Oxfordu (v Suffolku) a smrtelně jsem se do něj zamiloval. Ale teprve když jsem v Tokiu viděl představení divadla No, mi bylo jasné, kde vzal skladatel Britten k tomuto mystériu podnět. Najde takové dílo časem větší publikum? Bylo by to tolik žádoucí…13. 5.
Theophil Richter: Pět písní. Alla Alaberdijevová, S. R.
Ninina žačka Alla Alaberdijevová se tyhle tatínkovy písně naučila a moc hezky je zazpívala. Všem přítomným se moc líbily. Ty písně jsou obrovsky čisté, jsou jisté ve formě (v rámci staré vídeňské školy: tatínek studoval u Fuchse a Fischoffa) a svědčí o nepochybném talentu. A je v nich svěžest a svébytnost. Díky!

24. 6. Tours, Grange de Meslay
Schubert: Kvartet d moll D 810 (Smrt a dívka), Kvintet C dur D 956. Kvarteto Melos a Klaus Storck (violoncello)
Schubertův Kvartet d moll je považován za jedno z jeho nejlepších děl, a já souhlasím. Kvintet C dur je mi ale ještě sympatičtější, protože mě stále víc přitahují durové tóniny, i když jsou skladby v dur vždycky mnohem těžší.

25. 6. Grange de Meslay
Schubert: Sonáta a moll op. 143 D 784, Fantazie C dur „Poutník“ op. 15, Sonáta A dur op. posth. D 959. Maurizio Pollini
Začátek Sonáty a moll byl skvělý a šel tak pod kůži, že jsem se připravil na hudební hostinu. Ale od druhé věty bylo všechno skoro stejné; totéž platí pro Fantazii „Poutník“ i pro Sonátu A dur. Pollini hraje Schubertovy skladby, jakoby byly od Prokofjeva nebo nějakého jiného skladatele 20. století.

26. 6. Grange de Meslay
Schubert: Spanilá mlynářka. Peter Schreier, Irvin Gage
Schreier toho večera zpíval výtečně. S jeho schubertovským stylem a citem jsem byl úplně spokojen. Přesto mě „Mlynář a potok“ a poslední ukolébavky nepřesvědčily. Odpovědi potoka byly poněkud příliš lidské, to musí být ale všechno ireálné, cizí a jako proniknuto smrtelným chladem. Nicoletta Le Chevallier zvolala tak hlasitě, že to mohli všichni slyšet: „To není žádný Schubert. Pollini je pravý Schubert!“ Typická francouzská idiotka, která by chtěla být originální.

3. 7. Grange de Meslay
Schubert, písně. Elisabeth Söderström – zpěv, Paul Hamburger – klavír
Vítejte ve stodole“, těmito slovy pozdravila zpěvačka (která vystupovala v Touraine poprvé) publikum. Pořádně nechápu, proč měla k schubertovskému programu šaty s obrovským motýlem na zádech. Ať udělala cokoli, vůbec se to nehodilo a zpívala mizerně. Skutečná katastrofa. Říkali, že po koncertě plakala. A pokud jde o klavíristu, měl by raději prodávat na ulici párky nebo hamburgery. O přestávce jsme s udivenou tetou Mary („Svjetíku, ty myslíš, že nebyla dobrá?“) a s Ninou odešli.

9. 7. Lucern, hotel Continental
Grieg: Koncert a moll. S. R., dirigent Paavo Berglund
Ještě pořád mám Griegův koncert rád. Miluju ho pro jeho drsný, mužný, studený způsob; vane z něj studený severní vítr a na konci klavírního partu 2. věty by člověk věřil, že slyší na vysoké jedli zpívat ptáka. Miluji ho také proto, že vůbec není sentimentální, a pro jeho svébytnost.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat