Tradice by se měly ctít aneb Letošní novoroční gala ze Zlatého sálu ve Vídni

Vídeňané je milují – tradice, oba své Strausse a jejich valčíky, odpolední kávu a zákusek, nedělní vycházky do Prátru. A tradice se mají ctít. Ctil je doposud (alespoň mi to tak vždy připadalo) i program tradičního Novoročního koncertu ze Zlatého sálu Spolku přátel hudby ve Vídni. Vždycky šlo o program sestavený hlavně ze skladeb dvou miláčků Vídeňanů Johanna Strausse a jeho syna Josefa. Valčíky a lehké taneční motivy Vídně konce 19. století. Dominoval mu valčík, skladebná forma, kterou právě oba zmínění Straussové zpopularizovali natolik, že to byla prakticky výhradní taneční hudba tehdejší smetánky i prostšího lidu. Vídeň tančila a radovala se a zažívala valčíkové opojení, které se i zásluhou samotného Strausse změnilo v šílenství operetní. Cikánský baron, Netopýr, Noc v Benátkách a Vídeňská krev tenkrát kralovaly kabaretům i veškerým hudebním divadelním sálům nejen ve Vídni. A na tuhle tradici navázal svými operetami Offenbach. Prostě líbivá, melodická hudba a veselý příběh lidi tehdy odváděly od starostí všedního dne.

Letos ale k valčíkům přibyla nejen sem tam nějaká Verdiho předehra (to bylo i dříve), ale třeba i předehra k Lohengrinu. Prostě z populárního na nic si nehrající valčíkového koncertu se stal pel-mel verdiovsko-straussovsko-wagnerovský. A to už nebyla ani stylová čistota, ani tradice. Možná by bylo lepší založit tradici programu novoročních koncertů novou – třeba wagnerovskou nebo verdiovskou, než se pokoušet mezi valčíky pasovat Lohengrína a míchat styly hlava nehlava. K valčíku Na krásném modrém Dunaji prostě důmyslná a citlivá kompozice předehry z Lohengrína určitě ale určitě nepatří! Byl to zkažený guláš, ze kterého pálila žáha.I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected] 

7
Komentujte

Please Login to comment
6 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
burdal1

Nebojte, pokud si to tady nekdo zodpovedny z Vidne precte, uz tam priste toho Wagnera michat nebudou. (No a nebo to mozna bude proto, ze to uz bude rok 2014… ;-)

peva

no az za taku tragediu a vybocenie z tradicie to nepovazujem a akokolvek sa to dnes zda byt divne, tak orchester johanna straussa bol prvy ktory vo viedni uviedol predohru k myslim, ze tanhauserovi, ale nie so si isty a nechce sa mi to teraz hladat… kazdopadne wagnerovu predohru a ked maju wagner a vedi vyrocie, nevidim dovod preco by wagner nemohol byt na programe.. mimochodom asi nebudem sam, co si wagnera spaja s viednou ovela viac ako verdiho
prepacte, ale s kritikou dramaturgie koncertu vobec nesuhlasim!

Janci

Valčíčky valčícky tralala a mohly by tam příště dát něco z Elektry nebo Salome. Strauss jako Strauss, že. Já nemám nic proti milovníkům populárních melodií a nebo dechovky či punku. Ale na jeden koncert zmatkarka všechno. Souhlasím!

peva

srandicky, srandicky, keby mal vyrocie r.strauss, nic by nepokazili suitou z rosenkavaliera

miron

Hezké, hezké… Akorát že z té dálky některé věci nejspíš splývají. Kupříkladu Offenbach na Strausse rozhodně nenavazoval. Opereta se zrodila ve Francii a Strauss jr. se do ní pustil víc než 10 let po Offenbachovi.

Janci

Opereta se zrodila ve Francii? Ale jděte… Kde jste k takovému odhalení přišel? To, že si to většina lidí myslí, je zásluhou seriálu o J. Offenbachovi, který běžel v osmdesátých letech i v naší Československé televizi. Ano Opera comique a Offenbach a zlatý věk tohohle žánru, nikoliv však zrod. Lehár, Cálmán i Strauss jsou jejími průkopníky.

miron

Jedna věc jsou názory, druhá fakta. Srovnejte si aspoň základní data. Orfea v podsvětí napsal Offenbach roku 1856, první Straussova opereta má datum 1871, Netopýr 1874. Lehár se narodil roku 1870, Kálmán 1882. Možná, že byste stihl i výstavu Welt der Operette, která se přesunula z vídeňského divadelního muzea do mnichovského. Tam to najdete i s obrázky a zvukem.