V Olomouci se v pátek 16. května a v sobotu 17. května konaly premiéry nové inscenace Pucciniho Turandot. Ony to v podstatě nebyly premiéry v pravém smyslu slova. Celá výprava byla totiž do Moravského divadla přenesena z Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde se tři roky těšila přízni diváků. Výprava Josefa Jelínka si ani na jevišti menšího Moravského divadla nezadala s očekávanou pompézností. Krásné a výpravné kostýmy s vynalézavým světelným designem připravily obecenstvu velkolepou podívanou. Zůstala jsem ale na rozpacích z řešení scény při příchodu císaře i Turandot. Nejen historicky známé skutečnosti, kdy se na čínského císaře neopovážil nikdo z obyčejných smrtelníků bez dovolení ani pohlédnout, ale i samotná Pucciniho hudba, která mu přesně v tomto stylu jeho příchod za burácení velkolepého sboru připravuje, to vše bylo nepochopitelně nevyužito. Nedovedu si představit, že by císař, potažmo princezna Turandot, po svých došli mezi své poddané a dokonce se mezi nimi pohybovali! Při premiéře byl císař dokonce skrytý a někde za zády sboristů ze svého trůnu pravděpodobně sledoval dramatické hádání. Turandot měla naštěstí nepřehlédnutelnou korunu na hlavě a jen díky ní byla při procházení mezi stojícími poddanými stále dominantou. Dominantou v porovnání s Pucciniho hudbou velmi skromnou… Slyšeli jsme s panem režisérem Václavem Málkem tutéž hudbu?
Páteční premiérový večer patřil domácímu obsazení. Turandot, ke které se již potřetí vrátila Magda Málková, nenechala nikoho na pochybách, že se jedná o pěvecky velice náročný part, který se ctí zvládla i tentokrát. Výrazově mi v závěru chyběl přerod kruté ženy v bytost zaskočenou nečekanou láskou. Princ Kalaf v podání Jakuba Rouska tentokrát překvapil především znělými hlubšími polohami. Žel, ve vypjatých a instrumentačně bohatých pasážích se jeho hlas nad orchestrem nenesl a ztrácel na průraznosti. Se stejným problémem se potýkala i Liù v podání Ley Vítkové. V tomto směru zůstali jak Kalaf, tak Liu, geniální Pucciniho hudbě přece jen dlužni. Timura na premiérovém večeru ztvárnil Jiří Přibyl a jako vždy nezůstal herecky ani pěvecky svému partu nic dlužen. Stejně vynikající byla trojice Ping (Jakub Tolaš), Pang (Ondřej Koplík) a Pong (Milan Vlček), chvílemi příjemné osvěžení, chvílemi hrůzu budící kruté lidské kreatury. Kdo si závěrečné ovace publika plně zasloužil, byl sbor opery a operety pod vedením Lubomíry Hellové. Svým výkonem mě tentokrát doslova oslnil a dokázal, že i ve skromnějším počtu je možné takovýto sborově náročný titul zvládnout více jak skvěle. Stejně tak orchestr, který byl pod vedením Petra Šumníka vynikající.
Sobotní premiéra se nesla ve znamení debutu hosta Moravského divadla paní Dany Pěnkavy Koklesové v roli Turandot. A byl to debut více než zdařilý. Pěvecky vyrovnaný a s jistotou podaný výkon byl korunován propracovaným výrazem i gestikou, který v závěru vyvrcholil nezpochybnitelným přerodem kruté princezny v milující ženu. V roli Kalafa jí, také jako host, zdařile sekundoval Nikolaj Višnjakov. Jeho hlas se pro hrdinné party narodil. Přes počáteční intonační nejistotu nenechal ve druhém ani třetím jednání nikoho na pochybách, že i po téměř dvou desetiletích na českých scénách, patří mezi výrazné interprety tohoto oboru. Jeho výrazný tenor Puccinimu nezůstal nic dlužen a díky jeho témbru je mu odpuštěno i poněkud toporné herectví. Dalším milým překvapením byla Liù v podání sólistky opery Moravského divadla Lucie Janderkové. Tato mladá dáma se své první výrazné sólové příležitosti nezalekla, překvapila především tmavší sametovou barvou hlasu, který ale ochotně a s jistotou stoupá i do výšek. Rozhodně bude zajímavé její další role sledovat. Stejně jako při první premiéře, byla trojice Ping (Martin Štolba), Pang (Ondřej Koplík) a Pong (Petr Martínek) naprosto suverénní a zaslouží si za svůj výkon uznání. V roli Timura se v sobotu představil David Szendiuch, který také podal pěvecky i herecky jistý výkon. Pomyslnou třešničkou na Puccinoho dortu nazvaném Turandot byl i v sobotu výkon orchestru a sboru opery a operety Moravského divadla.
Po více jak deseti letech od premiéry výpravného Nabucca se tedy olomoucké publikum může těšit z výpravné operní podívané. Uvidíme, zda se i Turandot udrží na repertoáru stejně dlouho.
I váš text v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
Foto Jiří Kopáč, Jan Procházka
