Týden s hudbou (171)

Co přinese tento týden
Praha
Varhaník Pavel Svoboda, který v minulém měsíci získal v Mezinárodní soutěži Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku druhou cenu (informovali jsme zde), vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na Mezinárodním varhanním festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze. V pořadu nazvaném Variace od baroka po současnost zazní skladby Johanna Pachelbela, Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera, Petra Ebena a Franze Liszta.

 

Regiony
Soubor Musica Florea připomene osobnosti skladatelů Georga Muffata a Heinricha Ignaze Bibera. V pondělí 8. srpna uvede v Teplicích v kostele svatého Jana Křtitele večer s programem složeným z děl barokních skladatelů, jejichž osudy byly spojeny s českými zeměmi. V úterý 9. srpna tento program zopakuje v Olomouci, v kapli Božího Těla. Uměleckým vedoucím obou koncertů je Marek Štryncl (violoncello).

Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově připravil jako svůj letošní epilog na pátek 12. srpna Brazilský večer. Po karnevalovém průvodu městem zahraje v Pivovarské zahradě latino kapela Carima, v jejím rytmu bude tančit skupina Tradición. Večer bude zakončen bubenickou show uskupení Tam Tam Batucada. Tímto bude letošní festival definitivně uzavřen.

 

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Německá kancléřka Angela Merkel navštívila sto pátý ročník wagnerovských hudebních slavností Bayreuther Festspiele, jako divačka se zúčastnila představení opery Tristan a Isolda. Do festivalového divadla dorazila v róbě šeříkové barvy po boku svého manželka Joachima Sauera. Operu na motivy starofrancouzského rytířského eposu inscenovala ředitelka hudebních slavností a pravnučka skladatele Katharina Wagner. Festival uvedl v tomto týdnu dvě reprízy opery Richarda Wagnera Parsifal, kterou byl letošní ročník zahájen. Režisér Uwe Eric Laufenberg v inscenaci zpracovává současná témata, která rezonují společností. Objevují se uprchlíci, islamismus, děj je situován kamsi na hranici Orientu. Zde jsme uveřejnili ohlasy ze zahraničního tisku.

Na Salcburském festivalu ani letos nechyběla ruská sopranistka Anna Netrebko, která tentokrát vystupovala se svým manželem, ázerbajdžánským tenorem Yusifem Eyvazovem. Společně s Mnichovským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Marca Armiliata představili koncertní provedení opery Giacoma Pucciniho Manon Lescaut. Ohlasy ze zahraničního tisku jsme zveřejnili zde.

Téma uprchlické krize se objevilo i na letním Operním festivalu v Mnichově, a to v nové inscenaci opery Les Indes galantes Jeana-Philippa Rameaua, jejímž režisérem je Sidi Larbi Cherkaoui, choreograf a v současnosti také ředitel Královského vlámského baletu. Recenzi představení přinášíme zde.

 

Praha
V rámci festivalu Letní slavnosti staré hudby zazněl 1. srpna v kostele svatých Šimona a Judy koncert s názvem San Marco. Společně vystoupily dva mladé soubory, vokální Cappella Mariana a instrumentální Capella Ornamentata. Program nastudoval umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana, Vojtěch Semerád. Zazněla díla, která pro katedrálu San Marco zkomponovali Claudio Monteverdi, Chiara Margarita Cozzola, Bianca Maria Meda a Giovanni Gabrieli. Poslední událostí v letošním ročníku Letních slavností staré hudby bylo koncertní provedení opery André Campry Benátský karneval (Le Carnaval de Venise). Pod vedením Jany Semerádové jej provedlo Collegium Marianum s koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Opera byla poprvé uvedena v Paříži roku 1699. Zde a zde najdete recenze večerů.

V pražské bazilice svatého Jakuba začal ve čtvrtek dvacátý první ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Na zahajovacím koncertě vystoupil Julian Gembalski, profesor Hudební akademie v Katovicích a zakladatel prvního muzea varhan ve východní a střední Evropě. Letošního ročníku festivalu se zúčastní interpreti z Polska, Litvy, Japonska, Francie, Maďarska a Estonska.

Rada Státního fondu kultury nesouhlasí s prodejem domu U Hybernů naproti Obecnímu domu v centru Prahy, o němž uvažuje vláda. Historický objekt je spojený se stamilionovými dluhy po zkrachovalé loterii z počátku devadesátých let. Dům patří fondu a nájemce v něm provozuje divadlo. Smlouva o nájmu skončí příští rok. Podle informací z médií patří slovenskému podnikateli, jehož společnost provozuje právě U Hybernů divadlo. Blíže informujeme zde.

 

Regiony
V Luhačovicích začala 1. srpna dvoutýdenní houslová Akademie Václava Hudečka. Kurzy pro nadané mladé houslisty, vedené Václavem Hudečkem, se letos konají již dvacátým rokem a řada studentů je navštěvuje opakovaně. Letošní akademie se zúčastní šestnáct mladých houslistů z Česka, Anglie i Itálie, primárně jsou však kurzy zaměřeny na hudebníky z Česka a Slovenska.

Ředitel českokrumlovského festivalu Jaromír Boháč v uplynulém týdnu oznámil, že příští ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov zahájí společným koncertem operní pěvci Ramón Vargas a Angela Gheorghiu, kteří vystoupí první den festivalu, v pátek 14. července 2017. Podrobně jsme informovali zde.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu se sólisty pod vedením Petra Vronského zakončil 6. srpna dvacátý pátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově. V Pivovarské zahradě zaznělo dílo Carla Orffa Carmina Burana, kantáta složená na motivy souboru středověkých náboženských, satirických, milostných a pijáckých písní a básní. Vystoupil Kühnův smíšený sbor vedený Markem Vorlíčkem a Kühnův dětský sbor s dirigentem Jiřím Chválou. Sólisty byly sopranistka Natalia Roman, kontratenorista Roger Isaacs a barytonista Audun Iversen. Podrobnou recenzi jsme uveřejnili zde.

 

Výročí
11. srpna uplyne šedesát let od úmrtí velkého českého basisty Viléma Zítka, dlouholetého předního sólisty Opery Národního divadla v Praze. Vilém Zítek (9. 9. 1890 – 11. 8 .1956) pocházel z dělnické rodiny, vyučil se jemným mechanikem a začal pracovat v továrně. Umělecké zájmy realizoval zprvu v pěveckém spolku Vyšehrad a poté začal studovat zpěv v Pivodově škole. Karel Kovařovic ho angažoval do Národního divadla na jaře roku 1911, zprvu jako sustentanta a o rok později 1912 jako sólistu. Tím byl až do roku 1925, kdy následovalo několik zahraničních angažmá: v Turíně Teatro Reggio (1926 – 1927), v Miláně Teatro alla Scala (1927 – 1928), v Berlíně (1928 – 1929) a v letech 1929 – 1931 opět v La Scale. V Národním divadle pak znovu působil v letech 1931 – 1947, do chvíle, kdy byl stižen mozkovou mrtvicí. Jeho repertoár byl obdivuhodně široký, od Vodníka a Kecala přes Mozartova Leporella, Gounodova Mefista, Verdiho Filipa až po Wagnerova Fafnera. Zevrubný portrét Viléma Zítka jsme přinesli zde.