Týden s tancem
420PEOPLE v novince Why things go wrong vykreslí amorální chování jedinců
Nová inscenace souboru 420PEOPLE v choreografii Sylvy Šafkové v podání dvojice tanečníků Michala Heribana a Viktora Konvalinky prozkoumá prostřednictvím současného tance téma eticky problematického charakteru. Why things go wrong, vytvořené speciálně pro prostor Studia Maiselovka, bude mít premiéru v sobotu 11. a v neděli 12. března od 19:30 hodin.
Každý zažil situaci, kdy se vše vyvíjelo správným směrem, až se to najednou celé pokazilo. Někdy za to může prostě jen náhoda, někdy za to ale může konkrétní osoba. Tu jsme pak schopni nazývat všemi možnými nelichotivými přízvisky. Jedním takovým slovem a jedním z typů takových osob je člověk, kterého můžeme označit anglickým výrazem „asshole“. Specifické vlastnosti „asshole“ zkoumá a definuje ve své knize Assholes: a Theory, kterou je představení Why things go wrong volně inspirováno, profesor filosofie na Harvardu Aaron James. James v ní uvádí i základní definici „asshole“. Jde o osobu, která si zpravidla systematicky nárokuje používání zvláštních výhod v mezilidských vztazích na základě zakořeněného pocitu oprávněnosti, který ji imunizuje proti stížnostem ostatních. Je to osoba, která se chová bezohledně, aniž by si důsledky svého chování vůbec uvědomovala.
„Samotná skutečnost, že takzvaní ‚assholes‘ mohou být předmětem seriózní filosofické studie, je samo o sobě poměrně neotřelá. Zvolit si takové téma jako inspiraci pro choreografii je možná až trochu bláznivé, avšak za mě velmi aktuální,“ říká choreografka Sylva Šafková a dodává: „Nebezpečí, které ,assholes’ představují, je zejména v tom, že pokud nejste jejich chováním přímo postiženi, mohou vám připadat jako báječní lidé, které budete podporovat a přitom přehlížet následky jejich chování pro ostatní. Inscenace se tak svým námětem v širším chápání dotýká závažného tématu zla v jeho nejběžnější, ale nenápadné podobě.“
Představení využívá mluveného slova jak ke sdělení obsahu, tak i jako substituci hudebního doprovodu. Vedle hudebních skladeb se tak prostorem rozezní i věty, na které volně reaguje choreografie v podání tanečníků Michala Heribana a Viktora Konvalinky.
Nominace na cenu Jihočeská Thálie za rok 2022 jsou známy. Slavnostním večerem provede taneční uskupení Dekkadancers
Odborné poroty rozhodly o nominacích na cenu Jihočeská Thálie za rok 2022. Kdo bude vítězem se publikum dozví během slavnostního večera 31. března 2023, který v letošním roce nese podtitul Choreografie pro každého. Celý večer roztančí soubor baletu Jihočeského divadla pod taktovkou choreografů z uskupení Dekkadancers Štěpána Pechara a Ondřeje Vinkláta, který večer doprovodí i živou hudbou.
Součástí večera bude již tradičně vyhlášení divácké ceny za nejlepší inscenaci roku 2022 a cena Českého rozhlasu za rozhlasové herectví. Vítězové Jihočeské Thálie za rok 2022 dostanou finanční odměnu od Nadačního fondu Jihočeského divadla. Nominovaní na cenu Jihočeská Thálie 2022 jsou v kategorii Balet:
Balet – ženy
Sophie Debou za roli Isoldy v inscenaci Tristan a Isolda
Shino Fujii za duet Už ti nerozumím v inscenaci Balet Extra #4
Mai Iwamoto za roli Isoldy v inscenaci Tristan a Isolda
Balet – muži
Sebastiano Mazzia za roli Tristana v inscenaci Tristan a Isolda
István Varga za roli Melota v inscenaci Tristan a Isolda
František Vlček za roli Tristana v inscenaci Tristan a Isolda
tYhle uvedou svoji první derniéru – inscenaci, která před deseti lety stála u zrodu spolku
Florent Golfier a Lukáš Karásek přesně deset let po premiéře zahrají naposledy svůj první duet Tešlon a Frkl v brněnském divadle Industra. Představení se uskuteční v pondělí 13. března od 20.00 a kromě duetu bude možné vidět také monodrama Luna současné studentky Ateliéru fyzického divadla na JAMU, Barbory Šoganové.
Inscenace Tešlon a Frkl měla premiéru 13. března 2013 ve Studiu Marta ještě jako absolventská práce Lukáše Karáska v ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby, kde se oba tvůrci potkali. Díky této úspěšné spolupráci, která byla následující rok po premiéře vybrána do programu Nové Sítě – Nová krev na scéně, se zrodily i další spolupráce Florenta a Lukáše: pouliční klauniáda Les Fantômes (2014), projekt Pierer (2015) s bubenickým duetem Emil & Jakub (Emil Machain, Jakub Tengler) a vše vedlo k založení spolku tYhle v roce 2015. U toho už byly přítomné také choreografka a scénografka Marie Gourdain a světelná designérka Zuzana Režná díky projektu Un, ve kterém vystupoval Florent. Tešlon a Frkl se tak dá považovat za první inscenaci spolku tYhle, přestože spolek byl oficiálně založen až dva roky po jeho premiéře.
Tešlon a Frkl: Z prachu se zrodil člověk. Vykročil do času, do světa, do dějin. A nezůstal sám… Fyzické divadlo o životě dvou bytostí z prostoru s jinými zákony. Soužití dvou postav, jejich rutinní dny a vzájemné učení se, zprostředkováno fyzickými obrazy, akrobacií i emoční interakcí. Krom ustálených poloh se herci navzájem překvapují také fyzickou improvizací. Navzájem si narušují své zacyklené zvyky, obohacují se mezi sebou o své fyzické dovednosti, jako dva bratři, kteří se nikdy neviděli.
Večer 13. března se v brněnské Industře nepředstaví jenom Florent a Lukáš, druhou polovinou večera bude monodrama Luna Barbory Šoganové. Barbora v současnosti studuje v Ateliéru fyzického divadla, což je přes rozdílný název ten stejný ateliér, kde se potkali Florent a Lukáš a spojuje je také pedagog Pierre Nadaud.
Luna: Performance vznikla na motivy poetického dramatu Oscara Wilda – Salome, pro kterou je příznačná její formální krása a hudebnost. Je cestou k posedlosti a narcizmu existujících ve vlastní realitě, kde touha vlastnit přesahuje prostor. Kde nezbatnost být oblíbeným dosahuje pocit božskosti.
Vstupenky na událost je možné si rezervovat na portálu GoOut, událost najdete na Facebooku.
Aktuálně z Taneční konzervatoře hl. m. Prahy
Letošní rok je pro Taneční konzervatoř hl. m. Prahy nabitý událostmi. Po dvou premiérových programech v Divadle na Vinohradech vystupují mladí tanečníci s baletem Popelka i Tanečními scénami z baletu Don Quijote na zájezdech v regionálních divadlech. A nejen s nimi. Z posledních představení to byl 23. února v Lounech program pro školy Nebojte se baletu, který seznamuje diváky s historií tanečního umění, podobou klasického tréninku a ukázkami z repertoáru, a večerní představení z Dona Quijota. Minulou neděli hostovali mladí tanečníci v Divadle na Kovárně v Poděbradech v baletu Popelka, kde se v hlavních rolích představili studenti 5. a 7. ročníku.
Ve středu 8. března se koná dopolední představení upravené verze baletu Popelka v Milovicích, hned v neděli 12. března vystoupí studenti Alise Mikhailets, Anton Troshchenko a Kateřina Illina na koncertu Taneční konzervatoře Brno, který se koná v Janáčkově divadle. Pod hlavičkou Bohemia Baletu se pak uskuteční další hostování 28. března, a to v Divadle Boženy Němcové ve Františkových Lázních. Mezitím připravují studenti další premiérový program, na který se diváci mohou těšit v dubnu.
Malou inventuru navštívilo téměř 4 000 diváků
Jednadvacátý ročník Malé inventury je jako bezmála vyprodaný festival nového divadla skvělým signálem opět se probouzející návštěvnosti divadel. Nabídl v osmi dnech od 22. února téměř šedesát různých akcí, pětatřicet divadelních, tanečních a multimediálních představení na jednadvaceti pražských scénách a obsáhlý doprovodný program – celou řadu živých networkingových setkání, nových formátů a diskusních eventů, nechyběly ani akce pro děti. Retrospektivní přehlídku nejvýraznějších projektů, které vznikly během uplynulého roku, letos navštívilo téměř 4000 diváků. Festival uvedl přes 250 účinkujících s cílem prezentovat současné nové divadlo nejen v zahraničí, ale také regionech ČR.
„Hlavním dramaturgickým klíčem letošní Malé inventury byly proměny citlivosti,“ říkají dramaturgové festivalu Karolína Plicková a Petr Pola. „Do určité míry toto téma nejspíš nastartovala covidová éra a s ní spojená sociální i smyslová deprivace. Tento systémový ‚black-out‘ umožnil začít se hlouběji zamýšlet nad systémy, v nichž žijeme, a nad způsoby, jimiž interagujeme s ostatními i se světem. Není divu, že otázky vnímání, citlivosti a osobních hranic získaly ve veřejném diskurzu konečně prostor.“
„Malá inventura je festivalem pro profesionály stejně jako pro širokou veřejnost. Festival se výrazně profiluje jako showcase a profesionálnímu publiku samozřejmě věnujeme speciální pozornost a péči. Festival byl jako vždy centrem živého networkingu a navazování nové spolupráce. Přivítali jsme více než 160 domácích i zahraničních hostů a již během festivalu bylo předdomluveno na 20 výjezdů z hlavního programu,“ doplňuje ředitelka festivalu Adriana Světlíková. „Do Prahy přijela i řada zahraničních delegací, například berlínská, bavorská, delegace z Lotyšska, Polska či vybraná mezinárodní delegace Českých center. Největším překvapením pro nás ale byla vynikající návštěvnost.“
Hlavním pořadatelem festivalu je kulturní organizace Nová síť, která se zaměřuje na podporu živého umění a kulturní spolupráce v České republice. Festival dále pořádá i v regionech, kde se uskuteční v květnu a září až říjnu v šesti městech (Kuks, Jičín, Karlovy Vary, Jihlava, Rožnov pod Radhoštěm a České Budějovice). Letošní 21. ročník festivalu Malá inventura uspořádala Nová síť z.s. ve spolupráci s domovskými scénami Alfred ve dvoře / Motus, Divadlo X10, MeetFactory, Palác Akropolis, PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Studio Hrdinů, Vzlet, Venuše ve Švehlovce, Národní galerie Praha – Veletržní palác, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty.
AVÍZO
Festival Divadelní svět Brno představí soubor Sashy Waltz
Letošní 14. ročník festivalu Divadelní svět Brno uvede na jevišti Janáčkova divadla jako jeden z highlightů mimořádnou inscenaci současné německé taneční scény. SYM-PHONIE MMXX pro tanec, světlo a orchestr je nejnovějším dílem věhlasné německé choreografky Sashy Waltz a jejího souboru Sasha Waltz & Guests, která měla ve spolupráci se Staatsoper Unter den Linden premiéru v březnu 2022 v Berlíně. Představení proběhnou 21. a 22. května první od 18 a druhé od 19 hodin.
Pro uměleckou tvorbu Sashy Waltz je typické křížení a mísení žánrů a spolupráce s řadou hostujících tanečníků a hudebníků, kteří jsou zpravidla také spolutvůrci inscenací. Název souboru v sobě nese toto specifikum, proto se za „& Guests“ skrývají (za celou dobu existence souboru) přes tři stovky spolupracovníků – od interpretů, choreografů, přes výtvarníky, hudebníky, hudební skladatele, filmaře až po vědce. A tato spolupráce napříč profesními „světy“ je pro Sashu Waltz charakteristická. Waltz není pouhou choreografkou, ale je režisérkou, tvůrkyní širokého záběru i výzkumnicí.
Ve svých posledních dílech se Sasha Waltz zaměřuje mimo jiné i na synchronní vývoj choreografie a hudby, což podle německé kritiky vrchovatou měrou naplnila v inscenaci SYM-PHONIE MMXX. O přímou spolupráci požádala Georga Friedricha Haase, který je jedním z nejúspěšnějších skladatelů současné hudby. Po mnoha operách, je to jeho první scénické dílo zkomponované pro taneční divadlo. Dává v něm prostor pro „symfonii tance a hudby“, která vytváří úzké spojení mezi hudební řečí a řečí těla tanečníků. „Koncept inscenace, který je v rámci nejlepší tradice taneční historie založen na inspirativním setkání umění hudby, tance a výtvarného umění, transformuje Sasha Waltz a její umělecký tým do celovečerního díla, které jako seismograf odráží kontrasty a rozpory naší současné životní reality. Letopočet v názvu odkazuje k roku plánovaného prvního uvedení (premiéra měla být v roce 2020), covidová doba však dílo odsunula do současnosti, což dostalo mnohem fatálnější rozměr. Vyznění SYM-PHONIE MMXX reagovalo v roce 2022, kdy byla premiéra, na společensko-politické na souvislosti v Evropě,“ uvádění pořadatelé festivalu.
„V SYM-PHONII MMXX chci formovat extrémní zážitek naší reality a vytvořit současnou žánrovou malbu,“ napsala o své inscenaci autorka. Sasha Waltz (*1963) je choreografka, tanečnice a režisérka. Po studiích na School of New Dance Development v Amsterodamu se připojila k postmoderně orientované newyorské taneční scéně, která úzce spolupracovala s ostatními uměními. V letech 1986 a 1987 tančila v newyorských souborech Pooh Kaye, Yoshiko Chumo & School of Hard Knocks a Lisa Kraus & Dancers. Za centrum svých aktivit si vybrala německé hlavní město Berlín, kde zkoušela nové choreografické přístupy v infrastrukturách, které sama vyvinula. Spolu s Jochenem Sandigem založila v roce 1993 taneční soubor Sasha Waltz & Guests a v roce 1996 také Sophiensæle, což je místo nejen pro tanec, které je dnes centrem nezávislé taneční a divadelní scény nejen v Německu. V letech 2000–2004 byla jednou z ředitelek Schaubühne am Lehniner Platz. V následujících letech aplikovala jazyk a strategie současného tance k oživení a prozkoumání historických i nových oper a baletů a uvedla v život žánr choreografické opery. Sasha Waltz se věnuje sdílení a výuce tanečních znalostí a propaguje tanec jako prostředek společenské a sociálně politické komunikace. V roce 2016 založila formát akce „ZUHÖREN“, se kterým otevřela „třetí prostor“ pro umění a politiku. Rozšířila koncept „Dialoge“ o začlenění tanečních reakcí na architekturu, kde je publikum vyzváno, aby se chovalo jako rovnocenná součást choreografického dění. V roce 2011 obdržela za své mimořádné úspěchy Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Od června 2013 je členkou Berlínské akademie umění. V roce 2021 byla Sasha Waltz jmenována francouzským ministerstvem kultury „Commandeur de l’ordre des Arts et des Lettres“.
Z REDAKČNÍ POŠTY A SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
AirGym Art Company: NonSen(s)
Po premiéře na Letní Letné uvádí AirGym Art Company svůj projekt NonSen(s) v prostorách Jatka78, a to od úterý do čtvrtka 7.–9. března. První reprízy pod kamennou střechou:
Sen skládá myšlenky a nápady jako koláž obrazů. Někdy jsou přes sebe lehce a ladně poházené jako stébla sena sušeného na slunci a také tak voní. Můžeme se jimi procházet a cítíme se lehcí. Někdy jsou zmatené a těžké, jako když seno nasákne vodou za deště, během kterého se kolem setmělo. Přemýšlíme, zda se nemáme začít bát, když nám dojde, že se už vlastně trochu bojíme…
Novocirkusové představení NonSen(s) pracuje především se závěsnou a pozemní akrobacií. Je vystavěné na fantazii a iluzích. Na nedefinovatelných a nezařaditelných nápadech, jejichž smyslem je nemít smysl, ale které k nám přesto promlouvají a někde v hloubi duše jim každý svým vlastním způsobem rozumíme. Představení o snech. O denním i nočním snění, touhách a tajných přáních. O nočních můrách, dětských vizích, kostlivcích ve skříni a máminých šatech.
Tvůrčí tým: Námět: Zuzana Malina (Drábová), koncept a režie: kolektiv AirGym Art Company, živá hudba: Ester Valtrová, light design: Michal Horáček, kostýmy: Simona Drábová, technika a rigging: Tomáš Pintér, hrají: Alžběta Tichá, Barbora Pintérová Bartoňová, Pavlína Podzimková, Zuzana Malina.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
