Dirigent, skladatel a pedagog Alexander Zemlinsky působil v letech 1911 až 1927 v Praze na pozici ředitele opery Nového německého divadla (dnes Státní opera). U příležitosti 150. výročí jeho narození, které připadne na 14. října 2021, se v rámci čtyřletého projektu Musica non grata ve dnech 8. – 10. října uskuteční festival k poctě této významné osobnosti naší hudební historie. Ve světové premiéře bude pak 10. října ve Státní opeře uvedena opera Malva, kterou Zemlinsky napsal na motivy povídky Maxima Gorkého, v instrumentaci Antonyho Beaumonta.
Dále se v rámci festivalu chystají čtyři komorní koncerty se skladbami nejen autora samotného, ale i jeho současníků, kteří mu byli osobně blízcí. Koncerty se kromě Státní opery budou konat v českém muzeu hudby či v prostorách pražských synagog. Ztvárnění skladeb a hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Státní opery a dirigent Karl-Heinz Steffens a jeho spolupracovníci, Sbor a Orchestr Státní opery, Zemlinsky kvartet a v neposlední řadě operní sólisté i zahraniční hosté.
Alexander Zemlinsky (1871–1942) se narodil ve Vídni v židovské rodině, později však konvertoval k protestantismu. Jako šéf opery Nového německého divadla přivedl tuto scénu mezi nejvýznamnější operní domy světa. Rozšířil její repertoár, řadu děl (včetně vlastních oper) uvedl ve světové premiéře, také například monodrama Arnolda Schönberga Očekávání. Za jeho vedení se v Praze představovala rovněž díla Ernsta Křenka, Paula Hindemitha, Ericha Wolfganga Korngolda či Franze Schrekera. Podařilo se mu k nám přivézt význačné umělce a umělkyně své doby, k nimž náleželi například Maria Hussa, Paul Pella, Friedrich Schorr, Leo Slezak, Richard Tauber či Lotte Lehmann. V roce 1933 musel Zemlinsky při nástupu nacistů k moci uprchnout z Berlína, kde tehdy působil – nejprve se vrátil do rodné Vídně a poté emigroval do Spojených států.
Čtyřletý cyklus Musica non grata připomíná bohatou hudební tradici Prahy před rokem 1938. Projekt byl zahájen v roce 2020 za významné finanční podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. V průběhu jeho trvání budou na scénách divadelních domů Národního divadla uvedeny operní produkce, koncerty symfonické a komorní hudby. Tyto akce představí především díla česko-německých skladatelů židovského původu, kteří měli k Praze a k tehdejší Československé republice zvláštní vztah. Za uměleckou realizaci ambiciózního cyklu, k němuž dal podnět umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen, zodpovídají hudební ředitelé Jaroslav Kyzlink (Opera Národního divadla) a Karl-Heinz Steffens (Státní opera Praha).
Na sezonu 2021/22 plánujeme v Národním divadle v rámci cyklu Musica non grata i řadu dalších představení a jiných kulturně hudebních akcí. Od 17. do 19. srpna 2021 se uskuteční mezinárodní studentská konference v Terezíně. Konat se bude formou Letní školy, a to ve spolupráci s Institutem terezínských skladatelů, Masarykovou univerzitou v Brně a Vysokou hudební a taneční školou v Kolíně nad Rýnem. Účastníci se prostřednictvím přednášek a seminářů seznámí s tematickým komplexem takzvané zvrhlé hudby („Entartete Musik“). Novou sezonu v Praze pak otevřou další operní produkce a koncerty. Připravuje se například uvedení oper Brundibár Hanse Krásy, Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla, Očekávání Arnolda Schönberga, Vzdálený zvuk Franze Schrekera a Plameny Erwina Schulhoffa.
V dubnu 2022 se pozornost obrátí k tématu ženy a hudba. Podrobnější informace budou sděleny později. V právě končící sezoně se Musica non grata divákům představila zahajovacím koncertem 30. srpna 2020 a pak jarní sérií online koncertů. Sezónu uzavřely dva červnové koncerty: Janáček-Martinů 12. června v Národním divadle a Brno-Praha-Hollywood konaný 20. června ve Státní opeře.
