Česká komorní tvorba ve francouzských rukou

Vojtěch Mojžíš, 17.01.2024 13:15

Český spolek pro komorní hudbu přivítal Rok české hudby v pondělí 15. ledna 2024 v Rudolfinu koncertem Tria Wanderer, které tvoří houslista Jean-Marc Phillips-Varjabédian, violoncellista Raphaël Pidoux a pianista Vincent Coq. Jsou to energičtí muži, kteří svoji společnou uměleckou dráhu započali v roce 1987 na Pařížské konzervatoři, spolu tedy hrají již 36 let. Pravidelně s příznivým ohlasem vystupují na koncertních pódiích celého severoatlantického prostoru, že si zvolili název Wanderer, tedy poutník, není proto jistě náhodou. K dojmu intenzivní, usilovné a cílevědomé práce přispívá i jejich neokázalé vystupování a skromný úbor.

Před pražským publikem vystoupilo Trio Wanderer s programem sestaveným z tvorby českých skladatelů. Na úvod zaznělo Trio g moll Bedřicha Smetany, dílo energické, naléhavé a plné emocí. A jsou to právě tato slova, kterými lze charakterizovat i podaný interpretační výkon, zejména v úvodním Moderatu assai a v následujícím Allegru, ma non agitato. Umělci zde uplatnili svoji rasanci, energii a dynamiku, která, zvláště v klavírním partu, dosahovala až mezní úrovně. Možná trochu na škodu byl tento zvolený přístup, tedy hutný zvuk, ve třetí větě (Finale, Presto), kde tak zanikala Smetanova rafinovaná hra duol v šestiosminovém metru. Mužnou citovostí se v celém díle vyznačoval barevně hutný, temně provibrovaný přednes obou hráčů na smyčcové nástroje. Zmiňovat se u tohoto výkonu Tria Wanderer o intonační čistotě a preciznosti souhry není třeba. Obojího je dosaženo v plné míře.

Technickou precizností se vyznačoval i přednes Klavírního tria č. 2 d moll, H 327 Bohuslava Martinů. Umírněný výraz a klid umělci navodili zejména v prvních dvou větách (Allegro moderato a Andante). Dokonalosti souhry zde dosahovali opět hráči na smyčcové nástroje, což našlo dobré uplatnění zejména v dialogu s klavírem. Svěžím pohybem a naléhavostí lze charakterizovat provedení věty třetí (Allegro). Nálada koncertu se zde navrátila zpět do světa závěru Smetanova Tria g moll, skladby o téměř jedno století starší.

Druhou část večera tvořilo provedení skladby Dumky pro housle, violoncello a klavír, op. 90 Antonína Dvořáka, je jich šest – Lento maestoso, Poco adagio, Andante, Andante moderato, Allegro a Lento maestoso. Interpreti zde dobře navázali na autorův záměr formální uvolněnosti a zkratkovitosti. Kontrastním způsobem modelovali každou Dumku. Vzdor dojmu rychlejších temp vyzařoval z jejich hry střídavě zádumčivý klid, umírněnost a pohoda. Potlesk na závěr programu byl zasloužený.

Vystoupení bylo zakončeno dvěma přídavky. Nejprve to byla Elegie Josefa Suka, následovalo méně hrané dílo francouzského impresionismu. Na rozdíl od skladeb inzerovaných v programu zde převládala výrazová prostota, sordinami navozený klid, nízká dynamika a cit pro barevnost herního projevu. Úplný závěr se ovšem neobešel bez vtipné pointy ve formě forsírovaného klavírního glissanda.

Český spolek pro komorní hudbu • Trio Wanderer
15. ledna 2024, 19:30 hodin
Rudolfinum, Dvořákova síň

Program
Bedřich Smetana: Klavírní trio g moll, op. 15 (30′)
Bohuslav Martinů: Klavírní trio č. 2 d moll, H 327 (16′)
Antonín Dvořák: Dumky pro housle, violoncello a klavír, op. 90. (31′)

Účinkující
Trio Wanderer
Jean-Marc Phillips-Varjabédian – housle
Raphaël Pidoux – violoncello
Vincent Coq – klavír