Vrchol Dnů Bohuslava Martinů: Hrůša, Zimmermann a Česká filharmonie

  1. 1
  2. 2
Předvánoční, exkluzivně duchovní koncert České filharmonie s dirigentem Jakubem Hrůšou a koncertním mistrem Josefem Špačkem nabídl Te Deum Antonína Dvořáka, světovou premiéru kantáty Jiřího Gemrota Vzkříšení naděje a světla, Vánoční kantátu Arthura Honeggera a Koncert pro housle a orchestr Bohuslava Martinů v živoucím podání Franka Petera Zimmermanna.
Jakub Hrůša, Kateřina Kněžíková, Česká filharmonie 18. 12. 2019 (foto Petra Hajská)

Te Deum laudamus – Tebe Bože chválíme je středověký hymnus,  zhudebňovaný mnoha skladateli od renesance po dnešek. Antonín Dvořák psal své Te Deum pro sóla, sbor a orchestr op. 103 z podnětu svých amerických zaměstnavatelů pro velkolepé Kolumbovy oslavy – 400 let od objevení Ameriky. Sám Te Deum tehdy v říjnu 1892, v počátku svého amerického pobytu premiéroval v newyorské Carnegie Hall, účinkoval dvě stě padesátičlenný pěvecký sbor. Skladba je  čtyřvětá: Allegro moderato. Maestoso – Lento maestoso – Vivace – Lento.

Te Deum určuje jednak skladatelovo nejniternější duchovní vyjádření, víra v Boha byla pro Antonína Dvořáka zcela fundamentální, jednak zralý umělecký projev skladatele, který měl už bohaté zkušenosti z velkolepých anglických sborových festivalů. Dirigent Jakub Hrůša s precizností sobě vlastní účinně kloubil ono žádané maestoso, tedy hymnicky jásavý a radostný charakter skladby a meditativní vroucnost. Ta je pro určité úseky příznačná, takový je například sopránový vstup Sanctus Dominus Deus Sabaoth (Svatý Pán, Bůh zástupů) a Kateřina Kněžíková v plnosti svého umu, detailně čistého zpěvu, krásy hlasu a sdělné vroucnosti vyzpívala tu oslavu Páně zcela podmanivě. Ještě podmanivěji pak základní prosbu a výrazné sólo Dignare Domine die isto (Pomáhej nám, ať se nedostaneme do područí hříchu) v níž skladatel dává další sloky střídavě přednášet sboru jako tiché ozvěně. Oslava a vzývání Krista je dána basu: Tu Rex gloriae, Christe (Kriste, Králi slávy). Svatopluk Sem je pěvec pro kantátová sóla výborný, pevné nasazení oslavného zvolání, od forte až k ztišenému kristovskému oslovení bylo přesným vystižením Dvořákova vyjádření toho odvěkého věroučného vyznání. Mohli bychom hodně přemýšlet, proč právě pasáž o Vykupitelově krvi vkomponoval Antonín Dvořák do dua, rozhodně Kateřina Kněžíková a Svatopluk Sem souzněli ušlechtile a vyrovnaně.

Jakub Hrůša, Česká filharmonie 18. 12. 2019 (foto Petra Hajská)

O Pražském filharmonickém sboru pod vedením Lukáše Vasilka lze referovat jen v nejlepším. Jakub Hrůša energicky podpořil a vyzdvihl stavebnou kompaktnost díla – od napínavého úvodního tlukotu tympánů až po finální oslavné Aleluja a neméně výrazný tlukot kotlů na závěr. V sousedství dávno osvědčeného díla Dvořákova byla zajímavá světová premiéra úplně čerstvého vyznání Jiřího Gemrota (*1957) Vzkříšení naděje a světla, kantáta pro sbor a orchestr. Zhudebnil báseň dcery Kateřiny Penkové, citlivě reflektující naši dobu i hledání a vzkříšení naděje, tedy akceptaci a připomínku Kristova zrození – „velký test, zda lid je schopen změnit se … naučit se pokoře…“. Gemrotovo dílo je iluminativní a zároveň deklamačně věrné zpívané poezii. V začátku atakují jakoby zlověstně kvílivé, repetující flétny a hoboje, takřka katastrofický rozruch perkusí pak znamená náladový zlom a předěl k základní otázce: „Kdo spasí nás, kdo sílu má převzít hříchy všech?“ Tišivé hornové kvarteto ohlásí naději: „Marie Panna porodila Ježíše Krista…“ a celý orchestr hřmí jásotem. Kantáta Jiřího Gemrota je v dobrém slova smyslu jednoduchá a prostá, z ticha vyrůstá, do ticha se vrací. Její neokázalost obsahuje vnitřní sílu, která takřka existenciálně dopadá do dnešních dnů, nejen předvánočních. O tom, jak aktuálně Vzkříšení naděje a světla rozeznívá paradigma dneška, svědčily upřímné a dlouhotrvající ovace posluchačů.

Frank Peter Zimmermann Česká filharmonie 18. 12. 2019 (foto Petra Hajská)

Německý houslista Frank Peter Zimmermann (*1965) je ověšen jak superlativy, které jsou pravdivé, tak mnoha zaslouženými cenami. Nám je známý přinejmenším z několika Pražských jar i nedávného koncertu s Českou filharmonií. Je zcela svůj, zcela spojený se svými Stradivárkami z roku 1711 a nástroj ovládá zcela suverénně. Bohuslav Martinů napsal Koncert pro housle a orchestr č. 1 H 232 v počátku třicátých let. Plně odpovídá tehdejší skladatelově inklinaci k neoklasickému slohu, náročný houslový part psal pro objednatele, houslistu Samuela Dushkina, nicméně koncert měl premiéru až v roce 1973 v exkluzivním podání Josefa Suka a Chicagské filharmonie s Georgem Soltim.

Kvalita tónu a koncert jako komunikace je pro Franka Zimmermanna určující. Zažili jsme oslnivý muzikantský dialog, inspirativní shodu sólisty s dirigentem, exkluzivní koncertantní session v duchu concerta grossa, kde sólo je určující a celý martinuovsky vynalézavý ansambl sekunduje. Nejen plným orchestrem, také drobnými sólo vstupy, vše v lahodném a prvotřídním souznění, jak se na Českou filharmonii patří. Také Zimmermannův přídavek byl silný – Melodia, pomalá věta ze Sonáty Bély Bartóka.

Jakub Hrůša, Frank Peter Zimmermann Česká filharmonie 18. 12. 2019 (foto Petra Hajská)

Arthur Honegger, exponent pařížské Šestky, tedy propagátor hudby prostě bezprostřední, exkluzivní symfonik, jak známe z jeho Pacifiku 231, napsal Vánoční kantátu pro baryton, dětský a smíšený sbor, varhany a orchestr díky neodbytnosti švýcarského mecenáše Paula Sachra. Prostřednictvím líbezných lidových pastorel nechává v této kantátě resonovat životní filozofii mystické naděje. Une cante de Noel klene stavebný oblouk až k plnému hlaholu Gloria in excelsis Deo a grandiosnímu, takřka vesmírně třpytnému, závěrečnému Amen. Všeobecně známé vánoční melodie v Honeggerově hávu dostaly v přesvědčivě exponovaném přednesu všech účinkujících včetně jemně exponovaných varhanních vstupů Jana Kalfuse jasnou kvalitu velkého zážitku. Nemalou měrou též díky kouzlu dětského sboru Severáček z Liberce (sbormistryně Silvie Pálková), hlavně však díky velkorysé detailnosti Jakuba  Hrůši.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na