Zuzana Petrášková: Snažíme se, aby z Národní knihovny nikdo neodešel s prázdnou

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Hudební oddělení Národní knihovny ČR (dále jen NK) patří mezi přední odborně i oborově specializovaná pracoviště svého druhu v České republice. Poskytuje univerzální informační služby v oblasti hudby, hudebního života, muzikologie a hudební dokumentace. Je taktéž důležitým výzkumným, koordinačním a poradenským centrem zapojeným do široké mezinárodní spolupráce. V čele hudebního oddělení NK stojí už více než dvacet let paní Zuzana Petrášková.

Zuzana Petrášková (foto E. Hodíková)

Těsně před podzimním vyhlášením nouzového stavu jsme se sešly v Klementinu, kde jsme si pod nádhernou klenbou Starého matematického sálu ve studovně hudebního oddělení povídaly o tom, co zajímavého zde můžeme vidět a jakými cestami se k hudebním materiálům dostat. Co to je Mozartův památník, který je zde umístěn? Jedná se snad o nějaké zvláštní muzeum dobře ukryté v útrobách Národní knihovny? V Praze se měl letos konat kongres IAML (Mezinárodního sdružení hudebních knihoven), který byl o rok odložen na červenec 2021. V rozhovoru nahlédneme pod pokličku, s jakými příspěvky se na něm chystají vystoupit pracovníci hudebního oddělení NK.

Rozhlížíme-li se okolo, vidíme spoustu zaplněných regálů, což přímo navádí k první otázce: kolik svazků a nosičů aktuálně obsahuje fond hudebnin v hudebním oddělení NK?
V hudebním oddělení NK ČR, které je jedním z největších hudebně dokumentačních pracovišť v České republice, v současnosti uchováváme a zpřístupňujeme 110 000 svazků tištěných hudebnin v celém spektru žánrů hudebních děl, 6500 rukopisných hudebnin, dobových opisů i autografů a další druhy dokumentů souvisejících s hudbou, jako je třeba korespondence. Pokud se ptáte i na zvukové nosiče, v oddělení máme pouze přílohové nahrávky, které patří k publikacím u nás uloženým a CD nahrávky, které jsme do oddělení získali jako dary. Ostatní zvukové dokumenty jsou uloženy v univerzálním fondu knihovny a je možné je v hudebním oddělení poslouchat.

Mít k dispozici stale nové a nové výtisky a hudebniny, to nebude zrovna snadné – je to nějak ošetřeno? Jakým způsobem se rozšiřuje fond hudebnin v hudebním oddělení NK?
Jsme součástí knihovny skutečně národní, tudíž hudebniny české produkce získáváme cestou povinného výtisku. Ze všeho, co na území naší republiky vyjde, jsou dva exempláře odevzdány do Národní knihovny. Z hudební produkce je jeden exemplář uložen v Národním konzervačním fondu a druhý je zpřístupněn v hudebním oddělení. Zahraniční dokumenty nakupujeme a naší snahou je doplnit co nejvíce titulů, které vycházejí o české hudbě a s českou hudbou v zahraničí.

V České republice tedy na doplnění pamatuje zákon. Ale co zahraničí? Jak se dozvídáte, že někde vyšly bohemikální materiály?
Patří k našim povinnostem sledovat katalogy zahraničních nakladatelství a hlídat si, co se kde ve světě vydává. Kromě bohemik, která mají přednost, doplňujeme i souborná vydání děl velkých skladatelů a kvalitní edice hudby věnované různým etapám hudební historie. Naše návrhy předáváme do oddělení doplňování fondů, které již provádí jejich nákup, samozřejmě dle toho, kolik dovolí finanční situace. Mnohdy nám konkrétní tituly doporučí i samo oddělení akvizice, kde naši kolegové již vědí, co by bylo pro hudební oddělení přínosné. Jedná se o velmi kvalitní spolupráci.

Hudební oddělení NK – České národní písně (foto E. Hodíková)

Musí to být i finančně náročné…
Vydávání hodnotných notových edic opravdu bývá finančně náročnou záležitostí. Proto náš výběr musí být opravdu dobře promyšlený a zdůvodněný. Dalším způsobem nabývání hudebnin jsou dary. Často získáme od zahraničních badatelů a vydavatelů jejich edice pramenů či publikací o hudbě, ke kterým jsme v rámci naší činnosti a spolupráce poskytli rešerše. Výhodnou formou je rovněž výměna materiálů se zahraničními partnery. Občas se stává, že nám někdo věnuje notové nebo knižní materiály. Někteří skladatelé si dokonce přejí, aby jejich kompozice vlastnila naše knihovna. Kupříkladu skladatel Stanislav Jelínek nám svoje rukopisy poskytl ještě za svého života. Pozůstalost klavíristy a skladatele Josefa Páleníčka jsme získali darem od členů jeho rodiny. Také dcera skladatele Václava Hálka, známého zejména svými skladbami o houbách, věnovala jeho pozůstalost našemu hudebnímu oddělení. Jako dar jsme získali i skladatelskou pozůstalost skladatele a varhaníka Otto Alberta Tichého rovněž od jeho dcery, paní Terezy Sumové.

Co znamená slovo „incipitový“ ve spojení „notový incipitový katalog SHK“? Mám vyzkoušeno, že tento pojem nezná to ani slovník cizích slov…
To jste nevybrala správný slovník, incipit je začátek textového či hudebního zápisu a u zpracování hudebnin se používá poměrně běžně. Důležité v této souvislosti je ale vysvětlení zkratky SHK. Jedná se o takzvaný Souborný hudební katalog – soupis hudebních pramenů, které jsou uloženy na území České republiky v institucích, jako jsou knihovny, muzea, archivy, archivy církevních a vzdělávacích institucí, eventuálně se nacházejí v soukromých rukách. Katalog je v Národní knihovně budován již od roku 1965. Dokumentuje dle detailně vypracovaných pravidel pro vědecký popis hudebnin materiály ze 180 sbírek. To už je opravdu velkolepá „databáze“ informací o historických hudebních památkách, kterou využívají jak vědečtí pracovníci, tak interpreti a editoři hudebních děl. A jednou ze součástí systému katalogů a výstupů je i zmiňovaný notový incipitový katalog.

Chápu to správně, že člověk, který přijde do knihovny a nezná jméno skladby ani autora, ale umí „zanotovat“ začátek, může podle toho najít konkrétní noty?
Ano, pochopila jste to přesně, je to samozřejmě trochu nadsázka, ale i toto se už podařilo. Dnes existují počítačové programy, které vyhledávání umožňují velmi snadno, my ale hovoříme o době, kdy počítače neexistovaly. Informace o skladbách, aby mohly být vyhledávány, byly řazeny podle číselného kódu, který vytvořil doktor Oldřich Pulkert, jeden ze zakladatelů našeho Souborného hudebního katalogu. Převod hudebního záznamu do číselného kódu není pro hudebně vzdělaného návštěvníka náročný. Notový incipitový katalog je dnes mezi naskenovanými katalogy v knihovně přístupný i elektronicky a lze v něm vyhledávat jak podle incipitu, tak dle jména autora.

Hudební oddělení NK – dopis W. A. Mozarta (foto E. Hodíková)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


4.2 6 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments