Zuzana Petrášková: Snažíme se, aby z Národní knihovny nikdo neodešel s prázdnou

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Je to jedna z možností jak zpřístupnit to neskutečné množství záznamů o hudebních skladbách, které se za léta činnosti SHK podařilo shromáždit. V současné době již data o historických hudebninách ukládáme do elektronické databáze Mezinárodního soupisu hudebních pramenů RISM (Répertoire International des Sources Musicales) ve speciálním programu MUSCAT, který je závazný pro všechny spolupracovníky soupisové aktivity. Zde už incipitové vyhledávání má vyšší úroveň, melodii můžeme zadat opět podle určeného kódu, nebo si ji můžete vyťukat na klávesnici. Incipitové katalogy, ať už ten náš „historický“, tak současný v databázi RISM, je důležitou cestou k určení skladeb, které jsou anonymní nebo sporné, připisované jinému autorovi a podobně. Je to jako malá detektivka. Ale incipitové katalogy podávají i informaci o výskytu opisů skladeb a jejich počtu – někdy i autografů téhož autora, o místě jejich uložení, pomáhají rovněž při kompletaci neúplných pramenů. Nabízí se mnoho hledisek a kombinací vyhledávání. Databáze RISM je volně přístupná online a motto této celosvětové soupisové aktivity zní – vědět co je k dispozici a kde je to uloženo…

Co nejvzácnějšího se dá naleznout na půdě hudebního oddělení? Jaké vzácné exempláře historických rukopisných a tištěných hudebnin máte ve fondu?
Jak již bylo řečeno, my uchováváme jak hudební tisky, tak rukopisy. Je těžké určit, co mezi našimi materiály je nejvzácnější. Hledisko určení vzácnosti může být pro každého badatele jiné. Ale takové kamínky do úplnosti mozaiky děl našich hudebních velikánů, jejichž pozůstalosti jsou uloženy v Českém muzeu hudby či v jiných institucích, rozhodně tvoří autografy Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Josefa Bohuslava Foerstera a dalších. A jsou to nejen rukopisné hudebniny, ale i vzácná korespondence těchto mistrů. Pro muzikologický výzkum jsou rovněž cenné dobové opisy hudebních pramenů, která se na našem území provozovala v 18. a 19. století.

K tomu nejvzácnějšímu, co vaše oddělení vlastní, prý patří takzvaný „Mozartův Památník.“ Jedná se o nějaké zvláštní muzeum v rámci Národní knihovny? Mnohý by si představil obrazy, sochy, historické klavíry, na které sáhla Mozartova ruka…
Zní to tak, ale ve skutečnosti to je soubor hudebnin a dalších dokumentů, které byly shromážděny a při příležitosti 50. výročí pražské premiéry Mozartovy opery Don Giovanni v roce 1837 v tehdejší Univerzitní a dnešní Národní knihovně zpřístupněny. Památník obsahuje první vydání Mozartových kompozic, dobové opisy jeho skladeb, prameny, které byly využity i při vydávání nového souborného vydání děl Wolfganga Amadea Mozarta. Největšími skvosty Památníku jsou dopisy rodiny Mozartů – jeden je psán rukou Wolfganga Amadea, jeden rukou jeho otce Leopolda, další psala Mozartova matka Marie a je tu také koncept dopisu Mozartovy manželky Konstance. Nedávno se Národní knihovně podařilo získat dopis mladšího Mozartova syna Franze Xavera, ve své době Wolfganga Amadea mladšího. Pochází z pozůstalosti akademického malíře Vojtěcha Kubašty, který byl velkým sběratelem hudebních památek, Mozarta obdivoval a jeho dílu věnoval i nemalou část své ilustrátorské tvorby. Jak vidíte, Památník není mrtvý fond, je badateli vyhledávaný. Rukopisné notové materiály, které k němu náležejí, jsou zpracovány v databázi RISM a k záznamům jsou připojeny i jejich digitalizáty.

Hudební oddělení NK – Mozartův Památník (foto Ivan Král)

Jsou tyto vzácné materiály přístupné široké veřejnosti?
Hudební oddělení může navštívit každý registrovaný čtenář Národní knihovny ČR a záleží na jeho zájmu, jaké materiály bude chtít studovat. Všechny u nás uložené dokumenty jsou zpřístupňovány prezenčně ve studovně. U vzácných materiálů samozřejmě badateli raději předložíme digitální kopii, ale pokud ještě není vybraná hudebnina digitalizována, zpřístupníme originál.

Zmínila jste pojem “badatel”, určitě v tom musí být nějaký system – jakými pravidly se řídí “bádání”?
Návštěvníci knihovny včetně těch, kteří navštěvují naše oddělení, se řídí knihovním řádem. Jako speciální studovna máme vnitřní badatelský řád, který je přístupný na stránkách Národní knihovny stejně jako další informace o našich službách. Roční registrační poplatek pro vstup do Národní knihovny je 100 Kč a v rámci této registrace můžete využívat všechny studovny knihovny. Registrace umožňuje i vzdálený přístup k oborovým databázím, tedy i k těm, které jsou věnovány hudbě a hudební vědě, zpřístupněny jsou hudební časopisy i ve fulltextovém vyhledávání, hudební encyklopedie New Grove, či Musik in Geschichte und Gegenwart. Vzdáleným přístupem lze poslouchat vážnou i jazzovou hudbu zpřístupňovanou firmou NAXOS. S uživatelskými možnostmi využití databází naše čtenáře seznamujeme při jejich návštěvách v oddělení. Snažíme se, aby každý našel k tématu, které chce studovat, co nejvíce informací a aby odcházel plně uspokojen.

Kolik badatelů ročně navštíví studovnu hudebního oddělení NK? Kolik v běžném roce zodpovíte dotazů? Projevila se pandemie na statistikách hudebního oddělení NK?
Covid-19 samozřejmě návštěvnost v knihovnách a tedy i v naší studovně ovlivnil, a to jak návštěvníků domácích, tak návštěv ze zahraničí. Mnoho dotazů se snažíme vyřídit elektronicky, včetně objednávek studijních kopií z našich materiálů. Roční návštěvnost, pokud neexistuje omezení, je kolem 1000 badatelů. Také přijímáme skupiny studentů k exkurzním návštěvám, seznamujeme je s naší činností a často se pak stávají našimi stálými návštěvníky. Většinou se jedná o studenty muzikologie, ale rovněž dalších hudebně vzdělávacích institucí, tedy konzervatoří, akademií, a to i ze světa. Tyto exkurze musely být kvůli Covidu odloženy, stejně jako individuální přístup do studovny, nelze se proto divit, že narůstají dotazy doručované e-mailem.

Návštěva studentů v NK a Zuzana Petrášková (foto E. Hodíková)

Jsou hudebniny digitalizovány a přístupny dálkově ke studiu?
Využíváme dvě cesty digitalizace hudebních dokumentů. Rukopisy a vzácné tisky jsou digitalizovány v excelentním provedení pro studium v digitální knihovně Manuscriptorium. Tato digitalizace probíhá díky projektu VISK 6 – digitalizace vzácných hudebních rukopisů. České tisky 19. století jsou digitalizovány do databáze Kramerius. Obě databáze jsou zdarma vzdáleně přístupné, materiály je možné studovat a zároveň je tak zajištěna ochrana vzácných pramenů. Výběr pro digitalizaci se děje v návaznosti na projekty, které řešíme. Jak jsem již zmínila, digitalizované materiály jsou připojeny i do záznamů pro mezinárodní soupis hudebních pramenů RISM.

A teď se na chvilku zaměříme přímo na vás. Jaká byla vaše osobní motivace pro studium hudební vědy?
Pocházím z hudbymilovné rodiny, moji rodiče nebyli profesionální hudebníci, ale tatínek hrál na cello, takže u nás hudba stále zněla. Hrála jsem na klavír, věnovala se tanci. Také mě velice zajímala historie a spojení hudby s historií jsem našla na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde jsem vystudovala obor Dějiny a teorie hudby. Během studia jsem měla možnost setkat se s vynikajícími osobnostmi hudebního života, zejména muzikology, a to významně ovlivnilo mé další směřování.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


4.2 6 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments