Mozart, Salieri a Cornetti a jejich skladba, která byla dlouho považována za ztracenou. Teď ji našli v Praze

Skladbu potvrzující nikoli rivalitu, ale spolupráci dvou slavných hudebních skladatelů ztotožnil v Českém muzeu hudby německý badatel Timo Jouko Herrmann. Odborníci o díle věděli, považovali ho však za ztracené. Na skladbě s názvem Per la ricuperata salute di Ophelia s Wolfgangem Amadeem Mozartem a Antoniem Salierim pracoval ještě další skladatel známý pod jménem Cornetti. Objev dnes pracovníci muzea představili zástupcům médií, kteří slyšeli i tóny skladby.

Notový zápis skladby byl veřejně přístupný, jen se nevědělo, že je to právě ona pohřešovaná skladba, na které se podílel Mozart se Salierim. Každý z autorů složil dvě sloky, každá měla trochu jiný styl. Mozart psal víc ve stylu pochodu, Salieriho část má podle badatele venkovský nádech.

Libreto se dostalo do sbírek Národního muzea v padesátých letech dvacátého století jako konfiskát, zpracováno bylo poprvé v roce 1976. Jak uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš, skladba byla zapsaná ve sbírkách Českého muzea hudby, ale nebyla správně identifikovaná. Její popisy byly podle něj zašifrovány a teprve loni při nové katalogizaci se knihovnici muzea za pomoci internetových zdrojů a tištěných encyklopedií podařilo určit všechny zúčastněné autory, uvedl Lukeš. Objevila se v muzejních on-line katalozích a unikátnost sbírkového předmětu pak určil německý muzikolog a skladatel Timo Jouko Herrmann při práci s nimi, doplnil.

Skladba vznikla v roce 1785 k příležitosti uzdravení oblíbené anglické zpěvačky Nancy Storace působící ve Vídni, která byla ceněnou interpretkou Salieriho a Mozartova díla. Libreto ke skladbě složil Lorenzo da Ponte, autor libreta k Mozartově nejhranější opeře Don Giovanni. Da Ponteho báseň vypráví příběh o zpěvaččině několikaměsíční hlasové indispozici.

Tento rok si i Česká republika připomíná výročí geniálního hudebníka Mozarta, od jehož narození letos uplynulo 260 let a 225 let uplyne od jeho úmrtí. Během svého života složil více než šest stovek děl světského i duchovního charakteru – opery, symfonie, koncerty, komorní hudbu, mše či chorály.