Týden s hudbou (56)

Co přinese tento týden
Zahajovací koncert cyklu Musica Orbis 2014 se uskuteční 26. května ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Vystoupí stočlenný americký sbor Rooke Chapel Choir a spolu s ním pražský komorní orchestr Virtuosi Pragenses a rovněž přední čeští sólisté z Národního divadla. Na programu je Schubertova Mše G dur, v druhé části zazní Sunrise Mass (Jitřní mše) norského skladatele Ola Gjeilo.

Koncert německé houslistky Julie Fischer v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční 26. května v Rudolfinu. Fischer na festivalu dvakrát vystoupí jako sólistka, 27. května se pak představí v projektu Julia Fischer Quartet v roli klavíristky.Hudební festival Janáčkův máj je v plném proudu a v příštím týdnu nabídne v pondělí 26. května pěvecký recitál Pretty Yende (soprán), kterou doprovodí na klavír Vaughan James. V úterý 27. května se na festivalu představí Balet Národního divadla Praha s inscenací Sólo pro tři – moderním tanečním představením inspirovaným životy a písněmi Jacquesa Brela, Vladimíra Vysockého a Karla Kryla. Středa 28. května je ve znamení Houslového recitálu Julie Fischer a Milany Chernyavské (klavír). Na čtvrtek 29. května je naplánován koncert Bohuslav Matěj Černohorský a jeho pokračovatelé. V sobotu 31. května se uskuteční Koncert k 50. výročí umělecké činnosti Janáčkova komorního orchestru. Orchestr se představí pod vedením svého uměleckého vedoucího Jakuba Černohorského. A na závěr týdne v neděli 1. června na Sborovém koncertu v kostele sv. Vojtěcha vystoupí Pražský filharmonický sbor se sbormistr Lukášem Vasilkem.

V pražském divadle Alfred ve dvoře se 27. května uskuteční premiéra nového představení umělecké skupiny Handa Gote Research & Development, posílené o finského hudebníka a performera Pasi Mäkelu, které nabídne Svěcení jara jako performanci na pomezí rituálu, koncertu, tance, baletu a opery. Inspiraci tvůrci čerpali ze Svěcení jara Igora Stravinského a z baletní choreografie Václava Nižinského.

V pražském Obecním domě v rámci festivalu Pražské jaro 27. května vystoupí Polský národní rozhlasový symfonický orchestr z Katovic. Na lesní roh zahraje Kateřina Javůrková, vítězka Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2013. Program přinese díla Šostakoviče, Pendereckého a Janáčka.Setkání k Hudebnímu festivalu Znojmo se uskuteční 29. května v pražské restauraci Campanulla. Zúčastní se houslista Pavel Šporcl, herec Saša Rašilov, moderátor Karel Voříšek, operní diva Pavlína Senić a hudebník Felix Slováček.

Hudební festival Antonína Dvořáka pokračuje 29. května koncertem, který věnovaný Furiantovi jako inspiraci slovanskou lidovou tvorbou, která byla typická pro období 1878 až 1880. Vystoupení folklorního souboru Jaro zavede posluchače do prostředí lidových písní a tanců, které doplní Slovanské tance Antonína Dvořáka v podání klavíristů Terezie Fialové a Karla Vrtišky.

V pražském Rudolfinu vystoupí v rámci Pražského jara 31. května sopranistka Simona Houda Šaturová, která nabídne recitál s díly vokální literatury druhé poloviny osmnáctého století. Doprovodí ji soubor Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.

Osobnost týdne
Simona Houda Šaturová, pěvkyně, která sklízí obdiv pro svou technickou dokonalost a neuvěřitelnou hybnost svého hlasu přednese na Pražském jaru klenoty operního repertoáru. Zazní díla Mozarta, Myslivečka a Cherubiniho. Podtitul recitálu zní Dramatické ženské role v opera seria 18. století. Simona Houda Šaturová je velmi žádanou interpretkou mozartovských postav a repertoáru období italského belcanta. K jejím profilovým rolím patří mimo jiné Mozartova Konstanze (Únos ze serailu), Ilia (Idomeneo), Despina (Così fan tutte) a Sandrina (La finta giardiniera), Rossiniho Rosina (Lazebník sevillský) a Elvira (Italka v Alžíru), Donizettiho Lucie z Lammermooru, Belliniho Julie (Kapuleti a Montekové) nebo Verdiho Gilda (Rigoletto). Koncertní a operní produkce ji zavedly na pódia Teatro Colón v Buenos Aires, Théâtre du Châtelet v Paříži, Opéra de Monte-Carlo, bruselského La Monnaie, athénské Megaron Mousikis, do newyorské Carnegie Hall, Konzerthausu ve Vídni, Tonhalle Zürich, Herkules-Saal v Mnichově a na festivaly v Salcburku, Edinburghu a Lucernu. Často hostuje také ve Frankfurtské opeře, kde zpívala Madamu Cortese v Rossiniho Cestě do Remeše, Oscara ve Verdiho Maškarním plese a titulní postavu v Lucii di Lammermoor. Je rovněž velmi oblíbeným hostem Théâtre Royal de la Monnaie v Bruselu, kde s velkým úspěchem ztvárnila role Ilie (Idomeneo).

Simona Houda Šaturová je stálým hostem pražského Národního divadla a rovněž renomovanou koncertní pěvkyní. V roce 2006 debutovala na Salcburském festivalu a v témže roce ji pozval ke spolupráci na provedení Mahlerovy Symfonie č. 2 při slavnostním otevření Pleyelova sálu v Paříži Christoph Eschenbach. S ním spolupracovala i na sérii provedení Mahlerovy Symfonie tisíců v roce 2011. K dirigentům, s nimiž spolupracuje, vedle Eschenbacha patří i sir Neville Marriner, Adam Fischer, Iván Fischer, Manfred Honeck, Leopold Hager, Helmuth Rilling či Sylvain Cambreling.

Její diskografie obsahuje například CD s názvem Gloria s adventními a vánočními skladbami, nahrávky Orffovy kantáty Carmina Burana, Saint-Saënsova Vánočního oratoria, Haydnovy Harmonie-Messe a Theresienmesse, album Haydnových operních árií a Mozartových duchovních skladeb. Nahrávky Requiem & Miserere od Johanna Adolfa Hasseho a Mahlerovy Symfonie č. 2 s Christophem Eschenbachem a Philadelphia Orchestra získaly ocenění německých kritiků.

Představení opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka v podání pražského Národního divadla se koná 1. června také v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Věhlasná finská operní pěvkyně Karita Mattila odmítla zpívat pod vedením ruského dirigenta Valerije Gergijeva kvůli jeho odporu vůči právům homosexuálů a schvalování ruské invaze na Ukrajině. Koncert se měl uskutečnit v polovině dubna v newyorské Carnegie Hall, místo Gergijeva se nakonec za dirigentský pult postavil Ital Fabio Luisi. Pěvkyni, o jejímž odporu vůči spolupráci s Gergijevem se dosud nevědělo, údajně vadí blízký vztah dirigenta k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Slavný ruský dirigent, považovaný za světovou špičku, několikrát podpořil politiku šéfa Kremlu a podepsal i prohlášení ruských umělců schvalující březnovou anexi Krymu. Příští rok má Gergijev převzít post šéfdirigenta v Mnichově, před tím se mimo jiné 13. června představí v Praze na mimořádném koncertu s Českou filharmonií v Rudolfinu.

Praha
Bamberští symfonikové 24. května na koncertu Pražského jara doprovodili litevskou sopranistku Violetu Urmanu. Ve druhé části programu symfonici pod vedením dirigenta Jonathana Notta nabídli Mahlerovu Symfonii č. 1 D dur. Urmana, kterou tuzemští příznivci opery znají především jako Aidu z přímého přenosu z newyorské Metropolitní opery do kinosálů, své druhé vystoupení v Praze zahájila písní Verführung zařazené do sbírky Čtyř písní s orchestrem z roku 1897. Pěvkyně zazpívala výhradně písně Strausse, od jehož narození uplyne letos sto padesát let. Hlas Violety Urmany je podle hudebních odborníků „jako stvořený“ pro tvorbu Richarda Strausse.Regiony
Největší šanci řídit Divadlo F. X. Šaldy v Liberci má současná ekonomická náměstkyně ředitele Jarmila Levko. Vyplývá to z doporučení výběrové komise. Nového ředitele bude vybírat městská rada 3. června. Komise doporučila vedení města čtyři ze sedmi kandidátů a určila i jejich pořadí. Za Levko se jako druhý umístil režisér a někdejší šéf Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem Tomáš Šimerda. Třetí je divadelní režisér a umělecký šéf Západočeského divadla v Chebu Zdeněk Bartoš. Posledním doporučeným je provozně-technický náměstek libereckého divadla Vít Prýmek. Liberec nového ředitele třísouborového divadla vybírá po pěti letech. Martin Otava se rozhodl změnit působiště, od září povede Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Nový ředitel by se měl funkce ujmout 1. září.

Výročí
26. května 1973 se narodila česká operní pěvkyně Magdalena Kožená. Jejím manželem je britský šéfdirigent Berlínských filharmoniků Sir Simon Rattle.27. května 1840 zemřel italský skladatel a houslista Niccolò Paganini, narozen 27. října 1782. Díky svému neobyčejnému hudebnímu talentu je mnohými považován za největšího houslového virtuosa, který kdy žil.

28. května 1934 vznikl slavný operní festival v anglickém Glyndebourne, který patří mezi nejprestižnější hudební události. Festival na svém pozemku asi sto dvacet kilometrů jižně od Londýna nedaleko městečka Lewes založil průmyslník John Christie, vášnivý milovník opery a manžel zpěvačky Audrey Mildmay.

29. května 1750 zemřel Giuseppe Porsile, italský operní skladatel narozený 5. května 1680. Byl dobře znám i v Praze. V roce 1723 měla v Praze premiéru jeho opera Il giorno felice.

31. května 1656 se narodil Marin Marais, francouzský hudebník a skladatel, zemřel 15. srpna 1728. Byl žákem proslulého hudebníka Sainte-Colomba a Jeana-Baptiste Lullyho. Od roku 1676 působil ve Versailles na dvoře Ludvíka XIV.1. června 1804 se narodil Michail Ivanovič Glinka, ruský skladatel, zemřel 15. února 1857. Je považována za otce ruské klasické hudby. Jeho reprezentativním dílem je především jeho Kamarinskaja, orchestrální dílo založené na lidových melodiích, jeho opera Život pro cara (1836) a další opera Ruslan a Ludmila z roku 1842.

Foto archiv, www.katerinajavurkova.cz, Ivan Malý, David Port