Luksovo Collegium poprvé v Pražské křižovatce
Ve dnech 21. a 22. října vstoupilo Collegium 1704 do nové sezony 2015/2016 dvěma zahajovacími koncerty. Oba koncerty, na kterých zaznělo jedno z nejvýznamnějších duchovních děl raného baroka – Mariánské nešpory Claudia Monteverdiho – byly provedeny v překrásném prostoru bývalého gotického kostela sv. Anny na Starém Městě, dnešním kulturním centru Pražská křižovatka.
Známé dílo Vespro della Beata Vergine, opěvující Matku Boží, vyšlo tiskem roku 1610 v Benátkách. Duchovní sbírka obsahuje kompletní hudbu pro bohoslužbu večerních nešpor, zahrnuje tedy responsorium, žalmy, moteta, hymnus a magnificat. Nešpory (z latinského vesperae) jsou součástí takzvané modlitby hodinek (latinsky liturgia horarum, též officium divinum), kterou v současné době dodržují řeholníci v klášterech. Jelikož Mariánské nešpory vznikly v době doznívání renesance a nástupu baroka, mísí se v nich starý i nový styl, který Monteverdi nazval prima pratica a seconda pratica. V tomto případě se jedná o spojení starší polyfonie a gregoriánského chorálu s novým koncertantním stylem, vícesborovostí a monodií (jednohlasý zpěv s jednoduchým doprovodem).
V interpretačně dokonalém podání představilo Monteverdiho nešpory Collegium 1704 spolu s Collegiem Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse.
Již při prvních tónech úvodního versiculu Deus in adiutorium a zahajovací intrády Domine ad adiuvandum z opery L’Orfeo bylo znát úžasné propojení obou souborů. Kompaktní zvuk celého hudebního tělesa skvěle souzněl s akustikou svatoanenského kostela. Po gregoriánském chorálu, který nastudovala Barbora Kabátková, následují vícehlasné žalmy – Dixit Dominus (šest hlasů), Laudate pueri (osm hlasů), Laetatus sum (šest hlasů), Nisi Dominus (dvojsborový desetihlas) a Lauda Jerusalem (sedm hlasů). Všechny jsou komponované ve starém stylu s afektovými principy, které Monteverdi používal ve svých světských skladbách.
V novém koncertantním stylu jsou zhudebněná moteta (v partituře označená jako concerto), kde Monteverdi použil všechny možnosti doprovázené monodie. V prvním motetu Nigra sum sólově vystoupil Václav Čížek, jenž posluchačovu pozornost přitáhl svým emočně nabitým vystupováním.
Skladba je především zajímavá svou kompozicí, chromatikou a pohráváním si s textem. Duetu Pulchra es se brilantně zhostily sopranistky Silvia Frigato a Francesca Aspromonte, jejichž hlasy se příjemně doplňovaly.
Moteto Duo seraphim otevírají dva tenoři představující dva serafíny. Později tři tenoři reprezentují Otce, Slovo a Ducha svatého, kteří podávají svědectví. Projev Václava Čížka, Davida Hernándeze a Čeňka Svobody působil velmi sehraným dojmem.
Poslední moteto Audi coelum se především vyznačuje svou složitou strukturou kombinující sólový a sborový zpěv. Zde vynikly obdivuhodně zvládnuté koloratury Tomáše Krále, které se nesly celým prostorem.
Ani jedno ze zmíněných motet neobsahuje cantus firmus, to jest chorální melodii. Poslední skladbou, která z něho rovněž nevychází, je Sonata Sopra Sancta Maria, kde se výrazně projevuje nadvláda instrumentálního stylu. Všechny výrazové prostředky se pak propojily ve dvojsborovém hymnu Ave maris stella a Magnificat. Nešpory byly ukončeny přidaným chorálním zpěvem Benedicamus Domino.
Zcela výjimečný umělecký a duchovní zážitek z monumentálního Monteverdiho díla ve skvostném provedení barokního orchestru Collegium 1704 a jeho sboru nadšené publikum odměnilo dlouhým a neutuchajícím potleskem ve stoje.
Hodnocení autorky recenze: 100 %
Claudio Monteverdi:
Mariánské nešpory
Dirigent: Václav Luks
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
21. a 22. října 2015 kostel sv. Anny – Pražská křižovatka Praha
(psáno z koncertu 22. 10. 2015)
program:
Claudio Monteverdi: Vespro della Beata Vergine
Foto © Collegium 1704 / Petra Hajská
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]