Dvořákovo Requiem v Rudolfinu se SOČRem a Ondrejem Lenárdem

V pondělí 22. února bylo ve Dvořákově síni pražského Rudolfina uvedeno monumentální Dvořákovo Requiem, op. 89 v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražského filharmonického sboru a sólistů. Pod taktovkou Ondreje Lenárda vystoupili sopranistka Eva Hornyáková, mezzosopranistka Terézia Kružliaková, tenorista Peter Berger a basista Jiří Sulženko, který nahradil zdravotně indisponovaného Štefana Kocána.

Dvořákovo Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr patří nesporně k myšlenkově nejhlubším autorovým dílům. Skladatel tuto mši zkomponoval v průběhu roku 1890 na zakázku Birminghamského hudebního festivalu (The Birmingham Triennial Music Festival). Vedením hudebního festivalu bylo původně neurčitě požadováno dílo „nejvyšší závažnosti“. Konkrétní podobu díla „requiem“ Dvořákovi navrhl jeho londýnský vydavatel Alfred Littleton. Pro zajímavost, za skladbu Dvořák tehdy obdržel 650 britských liber.

Světová premiéra se uskutečnila 9. října 1891 v Birminghamu pod vedením samotného skladatele. Následující provedení 3. března 1892 v Manchesteru bylo pod taktovkou Sira Charlese Hallého. Další provedení ve dnech 12. a 13. března 1892 v Olomouci opět dirigoval Dvořák. V Praze se Requiem poprvé hrálo 25. dubna 1892 v Národním divadle pod taktovkou Adolfa Čecha. Tehdejší hudební kritika Dvořákovo Requiem zařadila mezi nejpůsobivější zhudebnění latinského textu mše za zemřelé.

Latinský liturgický text mše za zemřelé je rozčleněn do dvou velkých oddílů, kterými prostupuje působivá hudební myšlenka v podobě čtyřtónového motivu. První oddíl zobrazující poslední soud má osm částí s převážně chmurným laděním. Druhý se skládá z pěti částí, jež navozují útěchu a smíření. Do rámce tradičního textu smuteční mše Dvořák navíc jako předposlední samostatnou část vložil text moteta Pie Jesu, který je odvozený ze závěrečného verše sekvence Dies irae.

Sopránového partu se velmi dobře zhostila Eva Hornyáková, díky své zvládnuté technice a výborné práci s dechem dokázala vykouzlit libý zvuk, kterým naplnila celý sál. O něco horší výkon předvedla mezzosopranistka Terézia Kružliaková, kdy celkový dojem ovlivnilo její příliš výrazné vibrato a špatná výslovnost. Mezi sólisty večera dále patřil tenorista Peter Berger, jenž si podmanil posluchače svým procítěným vystupováním. Ve vyšších polohách byl však patrný hlasový strop, který mu zabraňoval zpívat s lehkostí. Mimořádně obdivuhodný výkon svým krásně zbarveným hlasem naopak předvedl basista Jiří Sulženko, jeho způsob interpretace navíc působil zcela přesvědčivě.

Velmi pěkný výkon sboru, jenž byl pečlivě připraven pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka, bohužel místy přehlušil orchestr. Provedení náročné kompozice Dvořákovy smuteční mše navzdory drobným připomínkám celkově vyznělo příjemně působivým dojmem.

Hodnocení autorky recenze: 70%

Antonín Dvořák:
Requiem
(smuteční mše pro sóla, smíšený sbor a orchestr, op. 89)
Dirigent: Ondrej Lenárd
Eva Hornyáková (soprán)
Terézia Kružliaková (mezzosoprán)
Peter Berger (tenor)
Jiří Sulženko (bas)
Sbormistr: Lukáš Vasilek
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Pražský filharmonický sbor
22. února 2016 Dvořákova síň Rudolfina Praha

www.rozhlas.cz/socr