Nejnovější role Aleše Brisceina: Wagnerův Lohengrin. Hned napoprvé ve festivalové premiéře.

Právě dnes večer se v rakouském Erlu na mezinárodním festivalu Tiroler Festpiele, který si pod vedením dirigenta a režiséra Gustava Kuhna stihnul i za poměrně krátkou své existence vydobýt skvělé renomé a nejedno uznání, odehraje premiéra nové inscenace Wagnerova Lohengrina. Tedy partitury, na jejíž titulní přetěžké roli si v minulosti vylámal zuby nejeden tenor. Tím spíš našince zaujme, že jedním ze třech jejích alternantů je na Tyrolském festivalu i náš Aleš Briscein. Ještě pozoruhodnější pak je zjištění, že náš třiačtyřicetiletý tenorista – i přesto, že s Wagnerem prakticky nemá žádné zkušenosti a v roli Lohengrina bude debutovat – si během zkoušek získal důvěru vedení festivalu natolik, že mu před jeho konkurenty dalo přednost a svěřilo mu dnešní premiéru. Následující rozhovor nám poskytnul prakticky jen pár hodin před tím, než se nad ní zvedne opona.Pro většinu operních fanoušků, ale zcela jistě i pro nejednoho z vašich kolegů je zjištění, že se chystáte na Wagnerova Lohengrina, určitě hodně překvapivé. Možná trochu přidrzlá otázka hned zkraje, ale věřte, opravdu není míněna ironicky: Jste si jist, že to vyjde?

Máte pravdu, že jsem zaznamenal na několika tvářích v mém okolí údiv nad tím, že jsem na tuto roli kývl. Musíme si ale uvědomit po přečtení všech historických pramenů, že Wagner psal tuto partii pro lyrický tenor s přesahem do spinto oboru. Je to rytíř Grálu, který na začátku a především na konci opery musí zpívat čistým lyrickým hlasem v obtížné poloze a ještě ve slabé dynamice. Proto byla volba Lohengrina  pro mě myslím správnou volbou.

Pokud se nepletu, je to první Wagner ve vašem repertoáru. Bylo to vaše přání? Nebo „jen“ přijetí nabídky, která přišla? Jak dlouho jste váhal, zda se do Lohengrina pustit?

Žádná nabídka by vám neměla přiletět „jen tak“. S dirigentem a také režisérem představení profesorem doktorem Gustavem Kuhnem jsem se seznámil v Pařížské národní opeře, kde jsem s ním nahrával orchestrální verzi Janáčkova Zápisníku zmizelého. Tato produkce pak jela i na historicky první turné Opera National de Paris do Japonska. Když mně moje agentura z Curychu přeposlala jeho dotaz na Lohengrina, tak jsem byl trochu překvapen, ale ne zas moc. Tuto nabídku totiž vyslovil o několik měsíců dříve i ředitel ostravské opery Robert Jindra. Jeho jsem ale musel odmítnout, protože budu ve stejném termínu zpívat Mazepu v Berlíně. S profesorem Kuhnem jsme se ale domluvili, že si musíme udělat pracovní schůzku v Německu a o Lohengrinovi si trochu popovídat. Ujistil mne o své představě obsazení sólistů i o stylu vedení této opery. Několikrát použil pro mě nový výraz, a totiž “když zpívá Lohengrina baryton-tenor, trpí moje uši“! – Lohengrin se musí zpívat lehce, třeba jako Vévoda v Rigolettovi!

V Paříži jsem si už zazpíval mladého námořníka ve slavné inscenaci Petera Sellarse Tristan a Isolda a do Wagnera jsem se ihned zamiloval!

Jak dlouho jste se Lohengrina učil? Sám nebo jste při studiu s někým konzultoval?

Na této  roli jsem s přestávkami pracoval  asi osm měsíců. Pěvci, kteří zpívají na Tiroler Festspiele, mají jednu obrovskou výhodu. Profesor Kuhn vede takzvanou Accademia di Montegral v Lucce. Je to přestavěný obrovský klášter, kde mají sólisté možnost pracovat se špičkovými dirigenty a korepetitory z celého světa. I já jsem měl možnost jako člen Accademie se v Itálii zúčastnit tohoto projektu v lednu a také v březnu, kde se režijně a hudebně zkoušelo. Profesor Dorsch nebo korepetitorka opery v Sydney Sharolyn Kimmorley byli výtečnými partnery a pomocníky. A nesmím ale zapomenout na skvělého Marka Pinzowa z pražského Národního divadla, který má mnoho zkušeností s Wagnerem a se kterým jsem též spolupracoval.Jak se vám Lohengrin vůbec zpívá? Také pro vás je nejobtížnějším místem vyprávění o svatém Grálu? Jak se vám daří rozvrhnout si sily na celou, dost dlouhou partituru?

Já jsem byl samozřejmě velmi zvědavý, jak můj hlas bude reagovat na dlouhé držené pasáže a nekonečnou melodii, ve kterých se Wagner vyžíval. Musím všechny milovníky opery upozornit, že tato produkce se dělá bez škrtů, které jsou normálně ve světě běžné! Proto je třeba být velmi opatrným a přemýšlet o tom, jak technicky s hlasem vydržet až do konce bez známek únavy. Samotná árie „In fernem Land“ v sobě obnáší též mnoho technických záludností. Od mystického začátku přes niterné pianissimo až po triumfální finále. Při zkouškách nemůžete zpívat pořád naplno, rozvrhnutí sil a hlavně načasování správné formy právě na představení je velmi důležité. Z partu jsem se necítil být nějak zvláštně unaven, tak doufám, že mně to do premiéry vydrží a celého Lohengrina bez škrtů zvládnu.

Máte pro toho svého Lohengrina nějaký vzor?

V německy mluvících zemích bylo v minulosti spousta skvělých představitelů Lohengrina. Velmi vysoko oceňuji výkony Wingassena, Völkera, Lorenze nebo i maďarského tenoristy Sándora Kónyi. Je pro mě velká čest, že na wagnerovském festivalu a v divadle pro 1600 lidí – jde o největší scénu v Rakousku – mohu jako Čech ztvárnit tento part.

Já se pokouším přistupovat k roli z hlediska své osobnosti a svého typu hlasu. Oba němečtí dirigenti byli zatím velmi spokojeni, tak je nesmím zklamat…

Jen prosím stručně: Jak dlouho jste v Erlu zkoušeli a jak bude Lohengrin vypadat po scénické stránce?

Jak už jsem se zmínil, v lednu a březnu se zkoušelo v Itálii. V posledních fází zkoušek se zkoušelo od 21. května do začátku června (měl jsem zrovna v té době koncert na Pražském jaru) a dále od 18. června až do premiéry 6. července. Inscenace bude spíše tradiční, v duchu zvyklostí festivalu, krásné kostýmy pro tuto velkou scénu vytvořila švýcarská kostymérka Lenka Radecky, která má po rodičích kořeny také v České republice. Inscenace je velmi pěkná a jsou na ni zatím kladné ohlasy.

Produkce Lohengrina v Erlu je naplánována jen na tři představení, v obsazení jsou přitom tři alternace. Které z představení budete zpívat? A jak hodnotíte vaše konkurenty, resp. alternanty?

Pro někoho je možná trochu divné, že se dělají jen tři představení, ale na programu festivalu je spousta dalších koncertů a představení a já osobně bych nechtěl zpívat přes prázdniny více představení. Většinu zkoušek jsem absolvoval já, jen v době, kdy jsem dělal Makropulos ve Frankfurtu nad Mohanem, za mě zkoušeli kolegové. Německý tenorista Ferdinand von Bothmer je skvělý Lohengrin, má už dost zkušeností s Wagnerovou hudbou, protože dělá covera i pro Tannhäusera. Ten bude zpívat druhé představení. Další kolega z Austrálie Andrew Sritheran se ke zkoušení moc nedostal, maestro Kuhn měl asi trochu jinou představu o typu hlasu. Mně osobně se ale líbil a myslím, že je typem hlasu, který bude Wagnera vyhledávat. Já tedy mám  zpívat premiéru a také poslední, třetí představení.Trochu provokativní otázka: Stojí to vůbec za to se pro takovou „jednorázovou“ příležitost tak velkou roli učit? Když si ji ani pořádně nestihnete ozpívat? Nebo snad pro svého Lohengrina máte do budoucna už i další uplatnění? Operní domy, které o vás v téhle roli projevily zájem?

Pro mě není nastudování role Lohengrina jen do šuplíku. Tento festival je výrazně finančně podporován a dokonce zde letos hlavní sponzor Strabag postavil nové moderní a hlavně krásné divadlo pro 800 diváků za 20 miliónů eur. Na premiéře nebudou chybět velké osobnosti z operního světa. Pro příští sezonu jsem se už dohodl s dosavadním šéfem Slovenského národního divadla Bratislava Peterem Dvorským na nové inscenaci Lohengrina v jejich divadle a už mi dokonce přišla nabídka dělat ještě v této sezoně produkci ve Wiesbadenu. To jsem z časových důvodů nemohl absolvovat. – Pro mě je důležité v této roli poprvé na jevišti obstát a všechno ostatní může přijít časem.

Uvažujete do budoucna o nějakém dalším Wagnerovi? A co vaše role typu Mozartova Ferranda či Ottavia, s těmi se definitivně loučíte nebo je chcete zpívat dál?

S Wagnerem se musí velmi opatrně zacházet. Lohengrin teď úplně stačí. Loni už jsem pro festival v Erlu odmítl Stolzinga v Mistrech pěvcích, protože si myslím, že to není part pro mě.

Všichni významnější pěvci se stále vraceli a vrací k Mozartovi jako ke své hlasové klinice. Tam se pozná to, co je potřeba po zpívání takto náročných partů zpravit a napravit. I já se tedy budu stále vracet k tomuto instrumentálnímu stylu, aby hlas brzy neuvadal na lesku a síle. Už 21. srpna mi začíná nová sezona ve Francii v Angers Nantes Opéra – se Dvěma vdovami – a musím myslet i na odpočinek po náročné sezoně.

Díky za rozhovor. A hlavně přeji k dnešní premiéře vašeho prvního Lohengrina Zlomte vaz!

Přeji všem milovníkům opery krásné prázdniny a budu se těšit opět na shledání v nějakém stánku umění!

Tiroler Festspiele Erl 2012
Richard Wagner:
Lohengrin
Dirigent: Gustav Kuhn
Režisér: Gustav Kuhn
Režijní spolupráce: Andreas Leisner
Scéna: Jan Hax Halama
Kostýmy: Lenka Radecky
Masky: Herbert Maier, Almuth Simonides
Světla: Gustav Kuhn
Orchester der Tiroler Festspiele Erl
Chorakademie der Tiroler Festpiele Erl
Sbormistr: Marco Medved
Die Erler Kinder
Sbormistr: Claudia Dresch
Premiéra 6. července 2010 Passionsspielhaus Erl

König Heinrich – Andrea Silvestrelli  (alt. Michael Doumas / Jens Waldig)
Lohengrin – Aleš Briscein (alt. Ferdinand von Bothmer / Andrew Sritheran)
Elsa – Susanne Geb (alt. Carola Glaser / Leonora del Rio)
Friedrich von Telramund – Oskar Hillebrandt (alt. Joachim Fuchs / Thomas Gazheli)
Ortrud – Mona Somm (alt Graciela de Gyldenfeld / Elena Suvorova)
Der Heerrufer – Michael Kupfer (alt. Frederik Baldus)
1. Brabantischer Edler – Joe Tsuchizaki
2. Brabanischer Edler – August Schram
3. Brabantischer Edler – Frederik Baldus
4. Brabantischer Edler – Michael Doumas
Vier Edelknaben – Chiara Albano, Helena Lackner, Luana Maiorano, Irene Ripa
Schwan – Claudia Czyz

www.tiroler-festspiele.at

Ptal se Vít Dvořák
Foto Tiroler Festspiele