Ve Znojmě měl premiéru Příběh o Kristu s hudbou Heinricha Schütze
Heinrich Schütz (1585-1672) je pokládán za nejvýznamnějšího německého skladatele před Bachem. Většinu života prožil v sedmnáctém století. V hudbě, která zní ve znojemské inscenaci, vypráví o zrození a smrti Ježíše Krista. “Naše scénické provedení spojuje zásadní období liturgického roku, a to Vánoce a Velikonoce. Spojení těchto skladeb je v běžném koncertním režimu v souvislosti s praxí koncertů v chrámovém prostředí nemožné. Samostatně jsou díla hrána v Německu i jinde, u nás velmi zřídka. Chrámové prostředí bylo zejména v jezuitských, ale také františkánských kostelech bohatě využíváno pro duchovní divadlo, nejčastěji právě Pašije o Velikonocích a příběh o narození o Vánocích,” přiblížil dirigent a umělecký ředitel festivalu Roman Válek.
Schützova hudba je obecně vnímána jako pilíř německého hudebního baroka. Bachovy pašije a oratoria jsou postaveny neomylně na těchto základech. Postava Evangelisty již trvale zůstává průvodcem biblickými událostmi, připomíná soubor Czech Ensemble Baroque na svých webových stránkách. Program je sestaven ze dvou zásadních děl rámujících život Ježíše Krista, mystéria zrození a mystéria smrti – Historia Der Geburt Jesu Christi a Die sieben Worte Jesu Christi am Kreuz. Předzvěstí narození je chvalozpěv Panny Marie, která jde pozdravit svou příbuznou Alžbětu. Symbolickým návratem do starozákonního příběhu a konečným poselstvím je potom velkolepé čtyřsborové moteto Warum toben die Heiden (Proč se národy bouří? Proč darmo spřádají své plány?).
Zvuk orchestru mohli diváci ve Znojmě slyšet v autentické podobě, tedy tak, jak by jej slyšeli i lidé před staletími. “Ve vokálním ansámblu bychom dříve našli více mužských altů i sopránů a méně žen, zdali vůbec nějaké. Moderní je scénické pojetí režisérky Lindy Keprtové, které vizuálně volně pracuje s danou tematikou, avšak citlivě vzhledem k liturgickému prostoru a nadčasovému tématu,” uvedl Roman Válek. Z historických hudebních nástrojů byly slyšet například theorba, tehdy velmi používaný loutnový nástroj, truhlové varhany, kornety, což byly křivé rohy, renesanční trombony zvané sackbut, cembalino či zobcové flétny.
Inscenace ve Znojmě byla nastudována formou stagiony, tedy příležitostným souborem, který byl sestaven speciálně pro Hudební festival Znojmo. “Padesát lidí se na tři týdny sejde a jdou za jediným cílem. Vytvořit krásné a unikátní představení. V České republice jsme co do pravidelnosti jediný festival, který vytváří operu touto formou,” připomněl prezident festivalu Jiří Ludvík. Režisérka Linda Keprtová oslovila pro návrh scény a kostýmů výtvarnici Marii Blažkovou, autorkou choreografie je Šárka Brodaczová, jako sólisté byli přizváni mimo jiné Jakub Kubín, Lukáš Hacek, Markéta Böhmová, Jiří Miroslav Procházka či Pavla Radostová. Ve znojemském kostele svatého Michala se hraje v německém originále s českými titulky.
Dramaturgie festivalu se každoročně soustředí na výběr neobvyklých hudebních titulů, často na díla, která mají v České republice premiéru. “Ideou letošního je filozofický odkaz díla Martina Luthera, jehož reformní hnutí a myšlení otevřelo brány chrámů a kostelů nové hudbě, inspirované renesanční Itálií, zejména benátskou školou,” doplnil Roman Válek. Letos uplynulo pět set let od Lutherova uveřejnění 95 tezí ve Wittenbergu.
Znojemský festival začal 6. července a končí v neděli.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]