Pardubické hudební jaro: Jana Boušková a Barocco sempre giovane

Velký sál chrudimského muzea hostil další z externích koncertů Pardubického hudebního jara. Pořadatelé mezinárodního festivalu se domluvili s místní Chrudimskou besedou, která je pilným organizátorem kulturního života ve městě, a tak vystoupení harfistky Jany Bouškové a komorního souboru Barocco sempre giovane bylo zařazeno také do cyklu Chrudimských hudebních pátků, jejichž historie datuje své počátky v době před více než sedmdesáti lety.

V Chrudimi je poučené a náročné publikum, interpreti se sem rádi vracejí i pro jedinečnou atmosféru, a zvláště pověstnou akustiku muzejního sálu nemající v koncertních sálech ve východních Čechách konkurenci. Mimochodem, propojování akcí Pardubického hudebního jara s jinými regionálními festivaly či cykly považuji za dobrý krok. Osvědčilo se to letos i v případě březnového koncertu vynikajícího souboru Les Folies françoises, na který do Rytířského sálu pardubického zámku zavítali také návštěvníci zdejšího Festivalu Frankofonie, takže došlo k vítanému rozšíření běžného místního posluchačského okruhu.

Ale zpět do Chrudimi. Janu Bouškovou lze samozřejmě označit za hlavní protagonistku večera, která suverénně, jak se dalo očekávat, rozezněla struny svého nástroje jak v Debussyho uchvacujících polohách vrcholného impresionismu, tak v mistrovském předromantickém Boieldieuově Koncertu C dur z roku 1801, považovaném dodnes za jedno z nejpůsobivějších děl harfového repertoáru. Technika sólistky, podtržená velkou koncertní zkušeností, je zcela odzbrojující do sebemenšího detailu, přirozeně se přitom snoubí s obrovským citem, jenž dává vyniknout všem harmonickým finesám. Když si v příslušné pasáži Debussyho Tance posvátného její harfa „povídá“ s houslemi, posluchač zůstává ohromen krásou, jež se šíří prostorem. A Boieldieu? Tohle dílo má Jana Boušková pevně v hlavě i v rukou a mohla by je asi hrát i se zavázanýma očima. Je obdivuhodné, jak interpretka dokáže neslevit ani na zlomek sekundy z nejvyšších nároků, přičemž není rozhodující, hraje-li na pódiu světově proslulém, či jinde.

Bylo by ovšem chybou nevyzdvihnout také pardubický komorní soubor Barocco sempre giovane, který tento večer zdaleka nepůsobil pouze coby doprovodné těleso. Jeho umělecký vedoucí Josef Krečmer zvolil zajímavý dramaturgický tah. Orchestr se totiž tentokrát představil v pětičlenném obsazení – smyčcový kvartet ve složení Iva Kramperová a Markéta Čepická (housle), Michal Doubek (viola) a Jan Zemen (violoncello) doplnil ještě Jan Prokop (kontrabas) – a provedl hned několik děl v originálních verzích.

Uvolněnou náladu signalizovaly v jeho podání již úvodní Dva valčíky, op. 54 Antonína Dvořáka a po skvostném doprovodu Jany Bouškové v Debussyho Dvou tancích pro harfu a smyčce excelovali jeho hráči především v Prosté symfonii, op. 4 Benjamina Brittena. Právě v této skladbě, vůbec ne snadné, jak by se snad někomu mohlo zdát, a autorem vskutku původně napsané pro obsazení smyčcovým kvartetem a kontrabasem ad libitum, vyniklo jejich poctivé nastudování, oceněné posluchači dokonce – a něco podobného v Chrudimi věru nebývá zvykem – nadšeným potleskem po druhé větě (Playful Pizzicato). Komorní verze Prosté symfonie ještě více odkryla rafinovanost Brittenovy skladby, hrané dnes většinou ve velkém orchestrálním obsazení. Díky za tento zážitek! Neopomeňme však ani Mozartovo Divertimento F dur, s nímž si rovněž mladí pardubičtí hráči poradili coby kvintet na výtečnou.

Chrudimský koncert se tedy stal místem dalšího úspěšného setkání interpretky světové úrovně s mladým, avšak již vyzrálým souborem. Bylo patrné, že Janě Bouškové i jejím partnerům je tahle spolupráce, trvající kolem deseti let, velmi příjemná. Barocco sempre giovane je přitom tělesem velmi flexibilním a otevřeným, jež má před sebou stále velké možnosti, jak rozvíjet svůj potenciál. Bylo by velkým hříchem opomenout skutečnost, že v regionu východních Čech vybudoval Josef Krečmer orchestr, který může oslovit posluchače svým repertoárem i uměním na patřičné profesionální úrovni.

Hodnocení autora recenze: 90 %

Pardubické hudební jaro 2018
Harfa a smyčce s Janou Bouškovou
Jana Boušková (harfa)
Barocco sempre giovane
– Iva Kramperová (housle)
– Markéta Čepická (housle)
– Michal Doubek (viola)
– Jan Zemen (violoncello)
– Jan Prokop (kontrabas)
6. dubna 2018 Velký sál Městské muzeum Chrudim

program:
Antonín Dvořák: Dva valčíky, op. 54
Claude Debussy: Dva tance pro harfu a smyčce (Tanec posvátný, Tanec světský)
Benjamin Britten: Prostá symfonie, op. 4
Wolfgang Amadeus Mozart: Divertimento F dur, KV 138 (KV 125c)
François-Adrien Boieldieu: Koncert C dur pro harfu a smyčce
přídavek:
Fénix Godefroid: Benátský karneval, op. 184

www.pardubickehudebnijaro.cz