Skladatelský večer Pavla Trojana

Útulné a ušlechtilé prostředí kostela sv. Vavřince hostilo ve středu 17. ledna 2019 komorní koncert ze skladeb Pavla Trojana (*1956). Tento všestranný hudebník a pedagog uzavřel nedávno svou činnost ředitele pražské konzervatoře a nová životní etapa se pozitivně promítá do jeho činnosti skladatelské.

Trojan představil své Dechové trio č. 2 pro dva klarinety a basklarinet, které ve světové premiéře zaznělo loni v listopadu na  29. ročníku festivalu Dny soudobé hudby. Slyšeli jsme je ve stejném obsazení mladých umělců klarinetistů Jindřicha Krále a Gabriely Matouškové a basklarinetisty Václava Chauna. Nevím, zda skladatel Trojan měl na mysli právě mladou generaci interpretů, pro které dílo psal, ale každopádně má toto stručné trio atributy mladé svěžesti.

Čtyřvětá skladba hýří radostí. Moderato přitažlivě úsporné, bez jediné noty nazbyt, prozrazuje základní gesci a muzikantský fundament autora: melodičnost hudby bez potřeby úniků do brutálních experimentů. Svěží Allegretto zvýrazňuje klarinety jako rozehrávače briskní škály a jitří posluchačovu obrazotvornost, Tranquillo nabízí vzdech a ušlechtilý sentiment. Závěrečné Allegro assai doplňuje děj do formální, očekávané celistvosti, je jaksi samozřejmým tahem finálím. Zpěvní intermezzo nabídla sopranistka Anna Pokorná s klavírním doprovodem Pavla Trojana (svého otce). Přednesla Amor Commanda – Příkazy lásky Georga Friedricha Händla jako drobnou ukázku barokních pěveckých nároků a lyrické sdělnosti. V čase, kdy tuto epochu interpretačně dlouho opomíjenou nyní čím dál více poznáváme, a to v širokém rozpětí  historicky benevolentní a historicky poučené interpretace, působila tato árie s doprovodem klavíru jako vstupní, účinný kus vystoupení. Sopranistka předvedla pěveckou jistotu, které ještě více slušela Desdemonina modlitba Ave Maria – prega per noi – nell´ ora delle morte od Giuseppe Verdiho. Ten kruciální, intimní moment v předtuše smrti jsme slyšeli v pěkné italské dikci se silným prožitkem zpívaného. Nicméně soudobá religiosní nota, část Agnus Dei z Missy Brevis Pavla Trojana jejímu výraznému sopránu vyhovuje nejlépe. Ta ukázka, byť ochuzená o sbor a varhany, hodně napověděla o dramatické bohatosti skladby. Základní část mešního ordinária, po staletí neměnná prosba „Agnus Dei, qui tollis peccata mundi, misere nobis, dona nobis pacem – Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, daruj nám pokoj“- právě ta repetovaná prosba – dona nobis pacem – v zhudebnění Pavla Trojana, ve zvnitřnění a vynalézavých obměnách vytvořila neokázalou intenzitu a projev Anny Pokorné ji každopádně zvýraznil.

Impulsem koncertu a vrcholem večera byla premiéra klavírní verze Koncertu pro zobcovou flétnu Pavla Trojana. Zcela čerstvá novinka z podzimu loňského roku, skladba komponovaná s jasným cílem: vyhovět prosbě a návrhu agilního, všestranného flétnisty Jakuba Kydlíčka, který má ve svém kariérním nástupu exkluzivitu studia na Schola cantorum basiliensis, prestižním institutu studia staré hudby ve švýcarské Basileji, svého druhu nejlepší Akademie na světě. Suverenita Kydlíčkovy hry je famózní a nabídka Trojanovy partitury evidentně inspirativní. Koncert otevírá dynamický, v rytmu takřka jazzový nástup a evokuje neodbytnou zvědavost. Přichází hudebně poutavá sondáž, co všechno flétna dokáže, její výrazová škála svěřená exkluzivnímu hráči je perfektní, v dobrém slova smyslu živelná. To, co jsme mohli zaznamenat v sólové kadenci, sahalo k iluzi ptačího sněmu, znělo jak rozezpívaný chór a trilkování nejlepších pěvců, jaké nabízí jen sama příroda. Ta bohatá štědře prokázala suverenitu obou: skladatele, který ji skvěle vypsal i profesionalitu sólisty, který ji dokáže detailně zahrát i originálně dozdobit.

V Koncertu dostala prostor nejenom altová zobcová flétna, melodicky rozezpívaná v Moderatu, finální Allegretto exponuje také zibcovou flétnu sopránovou, ba dokonce i malou sopraninovou. Vše v přívětivé barevnosti, která nabídla ohromnou škálu výrazových možností nástroje a ze všeho nejvíc provokovala přání slyšet tento koncert v pravé orchestrální podobě. Což nikterak neumenšuje citlivý a pianisticky plný doprovod klavíristky Anety Majerové. Koncert zdobily grafické listy výtvarného hosta, akademického malíře Karla Demela. Dokázaly, že setkání Múz je nanejvýš přívětivé.