Hybatelé rezonance pro velký úspěch pokračují v další sezoně: vystoupí Sekera, Košárek, Kozák i Najponk

Druhý cyklus klavírních recitálů s poetickým názvem Hybatelé rezonance přinese od září 2019 do května 2020 opět čtyři mimořádné koncerty v nádherném sále pražského Anežského kláštera. K nástroji C. Bechstein D282 s dokonale mistrovským zvukem usednou tentokrát Marek Kozák, Najponk, Miroslav Sekera a Karel Košárek. Cyklus se stal nástupcem dvouletého cyklu Saleema Ashkara Beethoven Residency, kde zaznělo v rámci osmi koncertů všech dvaatřicet Beethovenových mistrovských klavírních sonát, přičemž o úspěch prvních „hybatelů“ se zasloužili Tomáš Kačo, Beata Hlavenková, Jan Bartoš a Ivo Kahánek.
Karel Košárek, foto archiv projektu Hybatelé rezonance

Hybatelé rezonance dávají výrazným hudebním osobnostem prostor pro program ušitý na míru osobitému recitálu. Cyklus otevře 30. září Marek Kozák programem složeným ze skladeb Bacha, Busoniho a Rachmaninova. Marek Kozák, pětadvacetiletý klavírní virtuos, který má za sebou řadu oslnivých výsledků v celé plejádě těch nejprestižnějších soutěží, chce vzdát hold Johannu Sebastianu Bachovi a jeho pozdějším obdivovatelům. „Ve druhé polovině večera představím skladatele, kteří se zabývali transkripcemi Bachových děl, ovšem jejich vlastními skladbami. Vášeň a emoce v Sonátě b moll Sergeje Rachmaninova doplní výběr z 24 preludií Ferruccia Busoniho, který vytvoří ideální protipól sonáty.“ Marek Kozák si posluchače podmaňuje schopností „předat s velkou pokorou a bez okázalých gest to, co chtěl skladatel vyjádřit“. Profiluje se jako Chopinovský interpret, zároveň vyniká v interpretaci soudobé hudby.

Jazzu se klavírní křídlo značky Bechstein otevře 16. března pod rukama jedné z dlouhodobě nejvýraznějších osobností české jazzové scény, která vystupuje pod uměleckým jménem Najponk. Jeho hra vychází přímočaře z klasických jazzových kořenů, jež dokáže předat osobitě a v krystalicky čisté podobě. Vyniká nápaditostí, hráčským entuziasmem a intenzivním smyslem pro jazzový rytmus. Najponkův program pro recitál je zatím překvapením, jeho repertoár nabízí široký záběr od jazzových standardů, přes současnou jazzovou tvorbu, instrumentální verze hitů popové scény až po vlastní kompozice. Najponk je vzrušující inspirátor, jehož hra stále odkazuje na jazzové ikony Oscara Petersona nebo Thelonia Monka.

Najponk, foto Lukáš Hubínek 2017

Díla převážně z období romantismu zazní zpod rukou Miroslava Sekery 6. dubna. Magnetem večera se stane Brahmsova klavírní Sonáta f moll a v druhé části recitálu zazní Franz Liszt. „Brahms i Liszt byli fenomenální instrumentalisté, kteří podstatnou část své tvorby věnovali právě klavíru,“ říká Miroslav Sekera. Klavírista okouzluje auditorium excelentní technickou přípravou, soustředěným výkonem, obrovským nábojem, hloubkou projevu a interpretačním pojetím, které vyvěrá z úcty k záměru autora. Jako šestiletý si zahrál roli malého Mozarta v oscarovém filmu Amadeus Miloše Formana. Získal ocenění v mnoha významných soutěžích, například v roce 2002 na mezinárodní soutěži Johannese Brahmse v rakouském Portschachu. Pravidelně spolupracuje s houslistou Josefem Špačkem, hornistou Radkem Baborákem, houslistkou Olgou Šroubkovou či mezzosopranistkou Dagmar Peckovou.

Do nekonečného průniku světů klasické a jazzové hudby nás 11. května pozve jeden z nejžádanějších českých komorních hráčů vůbec, Karel Košárek. Na svém recitálu si mimo jiné bude klást otázku, jak propojit baroko s jazzem nebo jak zněla Rapsodie v modrém před tím, než ji Gershwin předal k orchestraci. Košárek uvede hudbu George Gershwina, F. Gulda a N. Kapustina. Umělec spolupracuje s věhlasnými orchestry i předními českými pěvci, především Magdalenou Koženou, Romanem Janálem či Soňou Červenou, a doprovází renomované instrumentalisty jako Jiřího Bártu či Radka Baboráka. Je velmi ceněným interpretem zejména děl hudební moderny 20. století, často premiéruje také soudobou hudbu.

Miroslav Sekera, foto archiv projektu Hybatelé rezonance

C. Bechstein od roku 1853 přes jedno a půl století vyrábí mistrovské nástroje, které jsou ztělesněním vynikající kvality, ušlechtilého zvuku a barvy. Nejvyšší kvalita zvuku a mechaniky tak přenáší krásu velké klavírní éry i do naší doby. Nástroje C. Bechstein dnes zdobí Královskou akademii v Londýně, konzervatoř v Paříži či Berlínskou filharmonii. Filozofii C. Bechstein od počátků ovlivňovaly osobnosti, jako byli Hans von Bülow či Ferenc Liszt. Společnost dodnes pokračuje ve své slavné tradici ruční výroby doplněné o současné nejmodernější technologie. Nástroje značek C. Bechstein a Bechstein navíc pocházejí výhradně z Evropy, a sice z tradičního německého závodu v saském Seifhennersdorfu, pianina a klavíry značky W. Hoffmann vznikají v dceřiné firmě C. Bechstein Europe ve východočeském Hradci Králové, v jednom z nejmodernějších evropských manufakturních závodů. V květnu tohoto roku společnost otevřela svůj pianosalon v Praze, největší reprezentační a prodejní pianocentrum v hlavním městě.

Firma C. Bechstein připravila tento cyklus ve spolupráci s Národní galerií Praha. Předprodej abonmá na všechny čtyři koncerty již započal na webových stránkách projektu www.klavirnirecitaly.cz a v síti GoOut, stejně tak jako prodej vstupenek na jednotlivé koncerty.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat