Britská režisérka a scénografka Pamela Howard uvede v Praze inscenaci o židovské malířce Charlotte Salomon

Nositelka Řádu britského impéria za služby divadlu a jedna z předních osobností právě probíhajícího Pražského Quadriennale Pamela Howard uvede 1. a 2. července od 20.00 hod. na Nové scéně Národního divadla inscenaci Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy (Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music). Inscenace nabízí fascinující příběh mladé talentované židovské malířky Charlotte Salomon, která stejně jako nespočet dalších nepřežila koncentrační tábor v Osvětimi. Budoucím generacím však zanechala strhující dílo, jež vytvořila ve francouzském exilu – dramatizovanou autobiografii v téměř osmi stech obrazech. Tvůrčí tým inscenace vedle Pamely Howard tvoří kanadský libretista a herec Alon Nashman a český skladatel Aleš Březina.

V komorním operním muzikálu pro sedm zpěváků a čtyři instrumentalisty se tvůrci snaží zachovat harmonii rovnováhy slova, obrazu i hudby. Scénografka a režisérka Pamela Howard doslova kreslí divadlo, podobně jako to dělala sama Charlotte. Maluje na jevišti barvou a světlem tak, aby divákům Charlottin svět zpřítomnila před očima. Kanadský herec Alon Nashman měl záměr ve svém libretu navodit absurditu a klopotné dospívání formující mládí Charlotte Salomon, stejně jako horečnatou aktivitu jejích exilových let. Významný český skladatel Aleš Březina složil originální hudbu, která hraje v intimním vyprávění stěžejní roli. Inscenace je pojata jako výtvarná instalace obydlená performery, při níž Charlottiny obrazy ožívají. Jeden okamžik se přelévá do druhého podobně jako vlny na posledních obrazech Charlottina cyklu Život? nebo divadlo?

Inscenace Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy vznikla v produkci kanadského divadla Theaturtle a bude mít světovou premiéru 21. června v Tel Avivu na mezinárodním festivalu Jaffa Fest. Po pražském uvedení následně zamíří 5. července na festival Smetanova Litomyšl. Více informací a vstupenky najdete zde nebo na Facebooku. Představení budou uváděná v angličtině s českými titulky.

Pražská uvedení „Charlotte“ nabízí možnost poznat životní příběh i nesmírný talent mladé malířky Charlotte Salomon, ale také mimořádnou příležitost poznat přímo na divadelní scéně tvorbu přední britské scénografky a režisérky Pamely Howard. Pamela je v domovské Británii označována za „žijící legendu“ a „kmotru“ divadelního designu. Působí převážně v žánru opery a nového hudebního divadla. V současnosti v Londýně připravuje inscenaci The Ballad of the Cosmo Cafe v rámci Insiders/Outsiders Festival. V nedávné době při příležitosti 100. výročí narození Leonarda Bernsteina vytvořila původní hudebně-divadelní představení s názvem Sing God a Simple Song. Její zcela kniha What is Scenography? (Co je scenografie?) vyšla v dubnu 2019 již ve třetím rozšířeném vydání. Pamela zastává čestnou pozici mezinárodního profesora divadla na Royal Welsh College of Music and Drama a působí jako hostující profesorka na Arts University Bournemouth. Na letošním Pražském Qudriennale zastupuje oficiální prezentaci Velké Británie v expozici Fragmenty / Žijící legendy.

„Díla jako Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy otevírají nové pohledy na dobu, do níž se nám nechce vracet, avšak právě tím mají zásadní význam pro přežití lidského ducha,“ pojmenovává mezinárodní projekt, jehož jádro tvoří tvůrčí tým osobností z České republiky, Kanady a Spojeného království, kanadský časopis The WholeNote. Život? nebo divadlo? nazvala Charlotte Salomon, mladá berlínská umělkyně židovského původu, sérii bezmála osmi set kvašů doprovázených texty a hudebními odkazy. Vytvořila je ve Francii v letech 1941–1942, kam ji rodiče poslali v naději, že zde bude v bezpečí. Deportaci do Osvětimi se však nevyhnula, ale ještě předtím stihla předat šestadvacetiletá Charlotte celé své dílo místnímu lékaři se slovy: „Dobře se o ně starejte… Je to celý můj život.“ Cyklus děl, který se jako zázrakem celý dochoval a dnes je součástí sbírek Židovského historického muzea Amsterdam, zachytil vnitřní život dospívající mladé ženy v době nástupu nacismu, navíc poznamenaný stínem několika sebevražd v rodině. Získal si pozornost médií, historiků i veřejnosti a již vícekrát byl umělecky ztvárněn.