Pražský Obecní dům přišel kvůli uzavření o 20 milionů korun

Městská společnost Obecní dům, která spravuje stejnojmennou pražskou památku, přišla v důsledku šíření koronaviru o zhruba 20 milionů korun. To odpovídá 92 procentům plánovaných příjmů za období od 14. března 2020, kdy byla památka kvůli koronaviru uzavřena. Novinářům to řekla mluvčí firmy Karolina Ouředníčková. Otevírat se podle ní dům bude postupně s uvolňováním opatření. Největší zrušenou akcí je Pražské jaro.

V Obecním domě se pořádají koncerty vážné hudby a výstavy, společnost také pronajímá sály pro další akce. V secesním domě jsou dvě restaurace, kavárna a obchody. “Hospodaření to pochopitelně ovlivní negativně – zatímco v prvním čtvrtletí jsme ještě vytvořili zisk, ve druhém čtvrtletí se nepochybně propadneme do ztráty,” uvedla mluvčí.

Společnost musela zrušit řadu koncertů včetně těch spadajících pod festival Pražské jaro, který měl začít 7. května 2020. Vzhledem k opatřením proti šíření koronaviru se letos vybrané koncerty festivalu uskuteční on-line. “Vzhledem k nejasným podmínkám provozování po 8. červnu je velmi pravděpodobné, že ztráty z krátkodobých pronájmů porostou minimálně do podzimu letošního roku,” dodala Ouředníčková. Po zmíněném termínu mají být podle aktuálního harmonogramu umožněné hromadné akce, ale jen do 50 osob.

Obecní dům má podle mluvčí finanční rezervy z minulých let, takže si zatím nemusí na pokrytí ztrát půjčovat. “Tyto zdroje ale nejsou bezedné, takže záleží na délce nenormálního stavu, který v případě krátkodobých podnájmů zřejmě potrvá až do podzimních měsíců 2020, ne-li déle,” zakončila.

Podle poslední zveřejněné výroční zprávy měla firma v roce 2018 obrat asi 151 milionů korun a skončila v zisku přes 18 milionů. Společnost stoprocentně vlastní pražský magistrát. Firma by se v budoucnu kromě Obecního domu měla starat i o Šlechtovu restauraci ve Stromovce, jejíž rekonstrukci město dokončuje.

Secesní Obecní dům byl postaven v letech 1905-1911 na místě bývalého Králova dvora. Vedle Alfonse Muchy se na jeho výzdobě podíleli například Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek a Ladislav Šaloun. V 90. letech minulého století byl kompletně zrekonstruován, oprava tehdy stála asi 1,8 miliardy korun.