Moravské divadlo Olomouc zpátky na jevišti s premiérou Sóla pro tři

Premiéra měla původně být 30. října loňského roku, kvůli protiepidemickým opatřením však musela být odložena a k divákům se zatím dostala pouze v on-line podobě. Přenos z představení byl na začátku března zveřejněný na YouTube kanálu Moravského divadla Olomouc.

„Zkoušení Sóla pro tři bylo velice náročné už jen proto, že díky covidové situaci jsme premiéru museli několikrát odložit. Na jaře jste mohli jako malou ochutnávku zhlédnout představení formou on-line přenosu, ale divadlo umí vždy zaujmout a zanechat emoce především naživo, a právě proto neváhejte a přijďte k nám do divadla na první baletní premiéru této sezony,“ pozval umělecký šéf souboru Michal Štípa.

„Těšíme se, že po dlouhých měsících opět otevřeme divadlo a že to bude spojeno právě s takovou událostí, jakou je premiéra působivého tanečního divadla Sólo pro tři,“ doplnil ředitel Moravského divadla David Gerneš.

Sólo pro tři patřilo k nejúspěšnějším inscenacím baletu pražského Národního divadla, a právě Michal Štípa v ní ztvárnil hlavní mužskou roli. „Představení ve mně vyvolává spoustu příjemných emocí. Když slyším hudbu z právě probíhající zkoušky z baletního sálu nebo z jeviště Moravského divadla, tak se mi vybaví vždy mé začátky, kdy jsem se s choreografií seznamoval. Byla to jedna z prvních inscenací, kde jsem zkoušel jiný styl tance, než na který jsem byl zvyklý. Jako šéf si přeji, aby představení mělo stejný úspěch jako inscenace v Národním divadle v Praze nebo jako když jsme s tímto titulem hostovali ve Francii nebo v Rusku,“ uvedl Štípa.

Tanečníky doprovází poezie a hudba tří výrazných osobností umělecké Evropy druhé poloviny 20. století. Jednotlivé obrazy propojuje postava muže, který je v titulcích označen jako On. „Tento muž jako by byl trochu Jacquesem, trochu Voloďou a trochu Karlem. Prochází celým představením a ač není na jevišti stále, celé se to “děje” vlastně jemu. Je zde však i žena – takový ostrov estrogenu v testosteronovém moři. Ta se dá nazvat jeho alter-egem, duší, svědomím, milenkou, matkou, smrtí,“ popsal tvůrce inscenace, dlouholetý umělecký šéf baletu Národního divadla Petr Zuska.

Diváci se mohou těšit na setkání s novými posilami souboru. Hlavní mužskou roli ztvární sólista Sergio Méndez Romero, který do olomouckého souboru přišel z Národního divadla moravskoslezského. „Tato inscenace má velmi specifický styl. Začíná a končí pohřbem mé postavy a nemá příběh v klasickém smyslu slova, je více o atmosféře a pocitech. Tím, že je představení postavené na písních, bylo nutné, abych je měl během zkoušení zažité a věděl, o čem jsou, jaká je jejich nálada. Před začátkem zkoušení jsem znal jen Brela a jsem moc rád, že díky Sólu pro tři jsem pro sebe objevil také Kryla a Vysockého. Většinu skladeb jsem si okamžitě zamiloval,“ přiblížil Romero.

Jako Ona se na premiéře představí Francesca Raule. „Příprava byla opravdu precizní, dostali jsme překlady všech písní a choreograf nám podrobně vysvětlil smysl a význam každého kroku, každého výrazu. Zajímavou zkušeností byl pro mě tanec s rekvizitami, které se v představení objeví, například stůl, židle či kytara,“ popsala Raule.

Olomoucký baletní soubor se od Petra Zusky dočkal velké poklony. „Všichni jsou technicky dobře vybaveni, jsou muzikální a citliví, někteří opravdu skvělí. Soubor má vysokou profesní úroveň a bylo pro mne radostí s ním pracovat. Sólo pro tři není baletem pro pár sólistů a sbor. Je to taneční divadlo s více než dvaceti protagonisty, kteří jsou vystaveni vysokým nárokům stran stylu a dynamiky pohybu, hereckého projevu, vnitřního individuálního nasazení i pocitu sounáležitosti s celkem,“ zdůraznil Zuska.

Písně zazní v českém, ruském a francouzském originále, představení bude doprovázeno českými a anglickými titulky. Autorem překladů písňových textů je básník, textař, písničkář a spisovatel Jiří Dědeček.

Premiéroví diváci si také jako první mohou prohlédnout novou podobu síně slávy Moravského divadla. Fotografie emeritních členů na rozměrných bílých deskách vystřídaly elegantní medaile – otočná zrcátka, kdy na lícové straně je podobizna emeritního člena a na rubové pak informace o jeho působení v olomouckém divadle a rolích, které na zdejším jevišti ztvárnil. „Medaile emeritních členů jsou reprezentací divadla, jeho paměti, zrcadlí se na nich divadlo – lidé a příběhy. Medaile jsou poctou divadlu a jeho lidem.

Mají formu otočných zrcátek vyrobených z leštěné mosazi, která je potištěná z jedné strany siluetami významných osobností a z druhé strany krátkým textem o jejich životě a přínosu pro divadlo. Leštěná mosaz byla vybrána záměrně, je to slavnostní materiál, který je ve stávajícím foyeru divadla původní a často používaný. Zrcátka by tak měla na tomto místě působit přirozeně a slavnostně,“ uvedl tvůrce nové podoby síně slávy, architekt Jan Skoček. Mezi téměř třiceti emeritními členy Moravského divadla jsou například herci František Řehák, Miluše Hradská, Růžena Jelínková, Rudolf Máhrla či Václav Babka, dirigenti František Preisler a Pavel Pokorný, umělecká šéfka opery a operety Ludmila Machytková, umělecký šéf baletu Jiří Sekanina, scénograf Jiří Procházka či ředitel Václav Kožušník.