Dirigent Jakub Hrůša získal ocenění International Classical Music Awards

Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí ohodnotili výkon Jakuba Hrůši a Bamberských symfoniků v silné konkurenci ostatních nominovaných. V nejužším finále se ocitl například s orchestrem Bavorské státní opery pod taktovkou Kirila Petrenka.

“Jedinečnost té nahrávky je v až bláznivé dramaturgii, kdy na základě toho, že jsem se sám nemohl za žádnou cenu rozhodnout, která ze tří verzí Brucknerovy 4. symfonie je ta nejlepší, jsem navrhl, abychom nahráli všechny tři na jeden komplet s průvodním materiálem, dobrým a zajímavým textem k tomu. A stimulovali tím posluchače, aby se mohli zúčastnit rozhodování, která z nich je ta nejkrásnější,” řekl Jakub Hrůša. “Má to nejen zábavný efekt, ale řekl bych až existenciální rozměr. Ani skladatel sám ve svém tvůrčím procesu nemůže garantovat, že poslední verze jeho díla je lepší než ta předchozí. A kdo se tím bude zabývat a bude ty tři verze srovnávat, může zažít zajímavé poznání. Jsem rád, že počin, který vyšel z mé hlavy, se dočkal takového ohlasu. Některé bláznivé myšlenky se prostě mají dovést do úspěšného konce,” dodal.

Bamberští symfonikové nahráli Brucknerovu 4. symfonii předloni v létě. Mezzosopránového sóla se ujala Anna Lucia Richter. CD loni získalo Cenu německé hudební kritiky, což je ocenění udělované napříč německy mluvícími zeměmi asociací 160 hudebních kritiků. Raritní komplet obsahuje i bonusové CD, kde jsou navíc i fragmenty tzv. přechodných verzí symfonií, které se normálně nenahrávají, a odložené finále Volksfest. Průvodní slovo do bookletu napsal přední americký muzikolog Benjamin Korstvedt, který stojí za nejnovějšími vydáními Brucknerových děl.

Ceny International Classical Music Awards se udělují v šestnácti kategoriích. Porota oceňuje u nominovaných nahrávek kromě výjimečného uměleckého přednesu i nápaditost ve výběru repertoáru. Ceny jsou udělovány pravidelně od roku 2011 poté, co nahradily ocenění MIDEM.

V cenách otevřených každoročně audio a audiovizuálním nahrávkám vydaným v daném období ke komerčním účelům s mezinárodní distribucí byl z tuzemských umělců ještě nominovaný Ivo Kahánek za CD set Dvořák – The complete piano works, nahrávka pozdních děl Bohuslava Martinů – Fresky, Paraboly, Rytiny v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Tomáše Netopila, album Music for Prague s díly Karla Husy, které u příležitosti 100. výročí narození skladatele pořídil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pod vedením Tomáše Braunera, a houslista Pavel Šporcl za album Paganiniana. Do nejužšího finále se probojoval jako jediný český umělec Hrůša.

Mezi oceněnými se objevila i díla českých skladatelů. Německý pianista a dirigent Lars Vogt zvítězil v kategorii Sólový nástroj s nahrávkou Leoše Janáčka Sonáta pro klavír 1. X. 1905. V kategorii Barokní vokál uspěl polský kontratenorista Jakub Józef Orliński s nahrávkou Anima Aeterna, na které vedle děl Johanna Josepha Fuxe, Bartolomea Nucciho a Georga Friedricha Händela věnoval velký prostor českému baroknímu skladateli Janu Dismasovi Zelenkovi.

Dirigent Hrůša v roce 2018 o dalších pět let prodloužil své působení ve funkci šéfdirigenta Bamberských symfoniků. V čele předního německého orchestru, který řídí od sezony 2016/2017, tak setrvá do roku 2026. Zároveň působí jako hlavní hostující dirigent České filharmonie. Je pravidelným hostem nejvýznamnějších orchestrů světa.