Slovenská filharmonie věnuje koncert 77. výročí konce 2. světové války a obětem na Ukrajině

“Je to silný protiválečný program, ale věříme, že s optimistickým poselstvím míru a krásy, které vám ve Slovenské filharmonii věnujeme,” říká Marián Turner, generální ředitel Slovenské filharmonie.

Večer zahájí Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, op. 35a Josefa Suka, která je součástí volného triptychu věnovaného reflexi první světové války. Program bude pokračovat Komorní symfonií op. 110a Dmitrije Šostakoviče, kterou skladatel věnoval obětem války a fašismu. Následovat bude dílo Romana Bergera, Post Scriptum, inspirované nápisem na zdi ve varšavském ghettu: “Věřím ve slunce, i když nesvítí. Věřím v lásku, i když ji necítím. Věřím v Boha, i když mlčí.” Na závěr koncertu zazní Modlitba za Ukrajinu z roku 2014 Valentina Silvestrova pro smíšený sbor. Její slova jsou aktuální i v těchto dnech: “Pane, ochraňuj Ukrajinu. Dej nám sílu, víru a naději.” Na koncertě zazní její úprava pro komorní orchestr. Dramatičnost koncertu umocní výběr z Hviezdoslavových Krvavých sonetů.

“Hviezdoslav si pro svůj spontánní protiválečný výkřik zvolil formu sonetu, který má být zpíván o lásce, ale v tomto případě se ukázalo, že má nesmírnou výrazovou sílu, i když vypovídá o utrpení, zkáze a stává se prorockou obžalobou každého, kdo si chce ničivou silou podmanit jiné národy. Ve své plamenné sonetovém projevu Hviezdoslav nenachází jediný důvod, který by mohl být ospravedlněním pro vyvolání války, a obviňuje ty, kdo křesťanství zneužívají: ‚Ó lidstvo, lidstvo! Tak jsi vzdálené / nebylo nikdy od příkazu Kristova: / Bližního miluj jako sebe sama, čistě / a bez výhrad, upřímně.‘ (Sonet 8). Dnes není důvod k radosti, i téměř 108 let po svém vzniku mají Krvavé sonety mrazivě aktuální hodnotu,” dodává Štefan Bučko.