Zahájení festivalu Lípa Musica proběhlo ve jménu lásky a dojetí

První část operního recitálu byla včetně předeher k operám věnována Mozartovi. V programu ke koncertu byl připomínán známý příběh o tom, kterak Leopold Mozart svému geniálnímu synovi ukradl dětství. Částečně je to pravda, na druhou stranu Mozart, jako by nikdy nepřestal být dítětem. Jeho skladby jsou plné zábavy a dětské přímočarosti. Jeho takřka celý život rozverná duše zapříčinila to, že jeho melodie bez nadsázky zlidověly, a právě tato poloha Mozarta byla určující pro kusy uvedené během večera. PKF – Prague Phiplharmonia prokázala, že má pro Mozarta dobrý smysl. Tradiční, ale věkově mladý orchestr se do úvodní předehry z Cosi fan tutte zakousl bez nervozity, s radostí a až mechanickou přesností.

Potom už nastalo, nač všichni čekali: na pódium vešla „královna noci“ Kateřina Kněžíková. Síla jejího hlasu od úvodní árie „Come scoglio“ pokořovala suchý divadelní vzduch. Pěvkyně byla šarmantní a nic neošidila, její projev měl nejvyšší úroveň a skvělé charisma. Následně Kateřinu Kněžíkovou na pódiu vystřídal mladý tenorista Daniel Matoušek, který se árie Ferranda zhostil s radostí a až překvapivou vyzrálostí a samozřejmostí. Tento mladý muž věru nevypadá jako Pavarotti, ale zpívá jako on. Od začátku bylo evidentní, že večer nepředstavoval jednu, nýbrž rovnou dvě hvězdy operního nebe. Jednu, o které jsme věděli, a druhou, o které ještě mnoho uslyšíme.

V následném duetu oba protagonisté předvedli i nečekaný pohyb po jevišti s dramatickým projevem, čímž byl operní recitál ozvláštněn a přiblížil se vlastní opeře. To bylo velmi dobře. Přidalo to na opravdovosti operního řemesla. Zpěváci spolu ve svých rolích tvořili nádherný pár. Byl to první z vrcholů večera. A přišly i další.

Nastal čas Kouzelné flétny, respektive předehry k opeře a následné árii Tamina „Dies Bildnis ist bezauernd schön“. Tuhle zednářskou grotesku mám opravdu rád. Její předehra ve mně rozechvívá vzpomínky na různá uvedení, která jsem v minulosti viděl, a samozřejmě mě to velmi těšilo. Matouškův Tamino byl precizní, uvěřitelný a bez problémů artikulovaný. Do přestávky zazněl ještě jeden duet, a sice srdceryvný „Tu mi lasci“ z opery La finta giardiniera. Byl to další z příběhů lásky, tentokrát tragický – příběh o rozkolu. Bylo to opět uvěřitelné a tedy smutné, ale i tento příběh rozkolu měl opět šťastné rozuzlení ve smyslu triumfu lásky. Oba protagonisté zase hráli své role, nepřišli si pouze odezpívat a odstát své party. Možná by jim to ani nepřišlo pohodlné. Byla to zkrátka opera – opera bez kulis a s orchestrem na jevišti místo pod ním. Všichni na pódiu, včetně orchestru, předvedli skvělý výkon, a tak nadšené výkřiky vyprovázely umělce z pódia už po první části večera. Publikum bylo nadšené a kuloáry Šaldova divadla před druhou částí operního gala rezonovaly vzrušením.

Druhou část večera zahájila předehra z Donizettiho opery Don Pasquale. Pestrá hudba s mnoha hispánskými i valčíkovými výrazy a rytmy dala zapomenout na Mozarta. Potom opět došlo na lásku, na Nápoj lásky, a sice na Nemorinovu romanci „Una furtiva lagrima“ a na duet „Caro elisir! Sei mio!“ V prvním kusu Daniel Matoušek společně se sekundující harfenistkou uhranul publikum jako celek. V pasážích, kdy zpíval a cappella, jako by hlediště ani nedýchalo. Ke druhému Donizettiho kusu věnovanému vlastnímu nápoji – elixíru – přistoupil Matoušek opět i dramaticky a ukázal divákům, že není toliko operním pěvcem nýbrž i operním hercem. Následovala zpívaná hádka na téma elixíru, který dělal Matouškovu Nemorinovi tak dobře. Tato hádka byla dalším z pomyslných vrcholů večera. Bylo to krásné a nesentimentální, opět velmi uvěřitelné a poctivě a radostně provedené.

Poté nastal čas na Bizetovu Carmen. V předehře ke třetímu dějství měla dobře rozehřátá PKF – Prague Philharmonia vynikající zvuk a zejména velmi pěkné smyčce. To se velmi dobře poslouchalo. Následovala árie Micaely, která byla silným manifestem ženy, která nemá z ničeho strach. Kateřina Kněžíková předvedla strhující výkon a její hlas zahalovaly opět výborně hrající smyčce a zejména měkoučké party violoncell. Výborná souhra orchestru se stala samozřejmou i v následující romanci z Lovců perel.

A pokud měl být celý repertoár zahajujícího koncertu o lásce, potom závěr koncertu přinesl její vrcholný opus, duet z Gounodovy opery Romeo a Julie. Zpěváci jej provedli ve vzájemném objetí, které přerušil až skřivan předjitřní (v podání příčné flétny), který milence upozornil na blížící se den. Po něm nastalo smutné lásky loučení. V publiku snad nebylo nikoho, koho by tento výjev nedojal.

Už jsem zažil operní recitály, které byly vlastně takovou „bestofkou“ – zpívaly se árie, které se posluchačům líbí, ale bez emocí a jednotícího sdělení, árie, které měly ukázat, co všechno interpreti umí. Toto operní gala představení ale dramaturgickou linku mělo, byla jí láska, nic menšího. Láska a její různé příběhy a podoby, linka, která byla dovedena do strhujícího konce.

Hodnocení autora recenze: 100%

Operní gala – Kateřina Kněžíková / zahajovací koncert / Koncert pro Liberecký kraj
23. srpna 2022, 19:00 hodin
Divadlo F. X. Šaldy, Liberec

Program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Předehra k opeře Così fan tutte
Wolfgang Amadeus Mozart: „Come scoglio“, árie Fiordiligi z opery Così fan tutte
Wolfgang Amadeus Mozart: „Un’aura amorosa“, árie Ferranda z opery Così fan tutte
Wolfgang Amadeus Mozart: „Fra gli amplessi“, duet Fiordiligi a Ferranda z opery Così fan tutte
Wolfgang Amadeus Mozart: Předehra k opeře Kouzelná flétna
Wolfgang Amadeus Mozart: „Dies Bildnis ist bezauernd schön“, árie Tamina z opery Kouzelná flétna
Wolfgang Amadeus Mozart: „Giunse alfin il momento“, árie Zuzanky z opery Figarova svatba
Wolfgang Amadeus Mozart: „Tu mi lasci…“, duet Sandrini a Belfiora z opery La finta giardiniera

Gaetano Donizetti: Předehra k opeře Don Pasquale
Gaetano Donizetti: „Una furtiva lagrima“, romance Nemorina z opery Nápoj lásky
Gaetano Donizetti: „Caro elisir! Sei mio!“, duet z opery Nápoj lásky
Georges Bizet: Předehra k opeře Carmen
Georges Bizet: „Je dis, que rien ne m’épouvante, árie Micaely z opery Carmen
Georges Bizet: „Je crois entendre encore“, romance Nadira z opery Lovci perel
Charles Gounod: „Va! Je t´ai pardonne“, duet Romea a Julie z opery Romeo a Julie

Účinkující:
Kateřina Kněžíková – soprán
Daniel Matoušek – tenor
PKF – Prague Philharmonia
Robert Jindra – dirigent