Symfonický orchestr Českého rozhlasu připravil program z děl českých i ruských autorů

Symfonická báseň Šumařovo dítě zazněla poprvé v listopadu 1917 na pražském koncertě České filharmonie řízené Otakarem Ostrčilem. Inspiraci našel Janáček v básni Svatopluka Čecha – v sociálně zabarveném příběhu o chudém muzikantovi, který se po smrti vrátí pro své dítě a vezme je s sebou na věčnost, aby na zemi netrpělo bídou. V mysteriózní atmosféře dospěl autor k místy dramatickému a vroucímu, ale převážně smutnému a melancholickému výrazu.

V případě Koncertu pro klavír a orchestr č. 4, díla Antona Rubinsteina z roku 1864, čeká posluchače romantická hudba naplněná patosem i poetičností. V první větě zaujmou dramatické plochy, vedle nich i lyrická témata. Druhá věta přináší nádhernou hlavní melodii a finále brahmsovsky mohutnou koncepci. Člověk si vybaví neradostnou sebereflexi autora, který si zaznamenal, že Rusové ho nazývají Němcem, Němci Rusem, Židé křesťanem, křesťané Židem, klavíristé skladatelem a skladatelé klavíristou…

Svou 5. symfonii napsal Petr Iljič Čajkovskij na konci 80. let, kdy už měl za sebou řadu evropských úspěchů. Podařilo se mu vytvořit strhující skladbu, ve výrazu plnou autobiografických nálad, v mnohém tragických, pesimistických a nerozhodných. Fantazie zde skladatele dovedla k hudebnímu vyjádření takřka filozofického programu: bezbřehého zoufalství i impulzivních, extatických a vášnivých projevů radosti a pocitů triumfu.