Recitál Sereny Sáenz nás přenesl z pochmurného počasí do tepla na jih Evropy

Dramaturgie tohoto večera byla pestrá, byla vytvořena tak, aby Serena Sáenz předvedla to nejatraktivnější ze svého širokého repertoáru, zahrnujícího různé hudební styly. Rossiniho Una voce poco fa je známá árie Rosiny z prvního dějství opery Lazebník sevillský. Tato árie je považována za jednu z nejkrásnějších a nejtechničtějších skladeb pro mezzosoprán. Byla skvělým úvodem koncertu, který ukázal Sereninu schopnost vyjádřit Rosininu hravost.

Villanelle od belgické skladatelky Evy Dell’Acqua je naopak píseň pro koloraturní soprán, tato známá a u publika oblíbená skladba se objevila i v několika filmech ze čtyřicátých let, například v I Married an Angel (1942). Serena v ní předvedla svůj vokální um, zazpívala ji s jemným, lyrickým výrazem, který dokonale vystihoval poetický text Frédérica van der Elsta.

Sergej Rachmaninov napsal soubor Dvanáct romancí, ze kterého si Serena pro tento večer vybrala technicky náročnou sedmou píseň s názvem Je tu dobře. Na ruskou notu pokračovala i romantická píseň Nikolaje Rimského-Korsakova Slavík v zajetí růže. Serena dokázala skvěle vystihnout poetickou melancholii a touhu, kterou tyto emotivní písně vyjadřují.

Recitál pokračoval populární bel cantovou árií È strano!… Sempre libera z Verdiho opery La traviata. Tato árie vyžaduje od pěvkyň schopnost zvládnout náročné koloratury a dramatické momenty – je to skutečný test pro sopranistky. Serena v ní prokázala technickou dovednost i schopnost vyjádřit hluboké emoce.

Poté následoval sólový klavírní vstup Ahmada Hedara, místo v programu avizovaného Chopinova Nocturna zahrál jeho Heroickou polonézu. Tato skladba patří k Chopinovým nejobdivovanějším kompozicím a je dlouhodobě oblíbená v romantickém klavírním repertoáru. Byla inspirována Polským povstáním v roce 1830 a byla věnována jeho hrdinům. Chopin ji nasal v roce 1842 a od té doby je považována za jeden ze symbolů polské kultury. Ahmad Hedar v ní předvedl jak potřebnou technickou zručnost, tak citlivost a schopnost senzitivní interpretace.

Regnava nel silenzio je jednou z nejkrásnějších a nejdojemnějších árií z Donizettiho opery Lucie z Lammermooru. Patří k vrcholům večera pro každého milovníka opery, a proto ji Serena snad ani nemohla nezařadit do programu svého recitálu. Jemná a citlivá interpretace nám přiblížila tragický příběh Lucie a Serena posluchačům dokázala svým provedením předat hluboké emoce, které tato árie v sobě odkrývá.

Závěrečné tři skladby uvedla Serena s tím, že jsou jejímu srdci velmi blízké – jak jinak, Cantares Joaquína Turiny i katalánská Elegia eterna od Enrique Granadose jsou skvělými příklady španělské hudby, vyžadující expresivní výraz a hluboké emoce. Bylo velkým zážitkem sledovat, jak tato španělská diva s přirozeným temperamentem a entuziasmem předvedla to, co je jí naturelem nejbližší. Zabarvení hlasu, které přechází místy až v jakési kvílení, to dokáže ze svých hlasivek vyloudit pouze a jen rodilá Španělka! K tomu temperamentní pohyby a výrazná práce s gestikou… úžasný výkon nás přenesl z listopadového upršeného Velkého sálu Novoměstské radnice do tepla na jih Evropy.

À Séville, belles señoras z Massenetovy opery Don César de Bazan byl poslední skladbou koncertu. Skladba byla opět plná emocí a neutuchající jižanské energie. V podání Sereny Sáenz si vysloužila standing ovation.

Diváci byli odměněni dvěma přídavky. Serena využila toho, že její doprovodný klavírista vládne krásně znějícím barytonem a zazpívali spolu duet z Dona Giovanniho Là ci darem la mano, ve kterém se Zerlina snaží odolávat návrhům tohoto světoznámého svůdníka. A na úplný závěr Serena přidala ještě jednu z nejpopulárnějších árií pro soprán, Pucciniho O mio babbino caro z opery Gianni Schicchi.

Serena Sáenz i Ahmad Hedar předvedli koncert, který byl nabitý emocemi a byl přehlídkou jejich mnohostranných talentů. A my se můžeme těšit na další vycházející hvězdy operního nebe, které budeme moci jako jedni z prvních u nás objevit díky projektům Spolku přátel hudebních talentů.

Spolek přátel hudebních talentů: Serena Sáenz
27. listopadu 2023, 19:00 hodin
Sál Novoměstské radnice, Praha

Program
Gioacchino Rossini: Una voce poco fa (Lazebník sevillský)
Eva Dell’Acqua: Villanelle
Sergej Rachmaninov: Zdes′ khorosho, op. 21/7
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov: Plenivshis’ rozoj, solovey, op. 2/2
Giuseppe Verdi: È strano!… Sempre libera (La traviata)
Fryderyk Chopin: Polonéza As dur op. 53 “Heroická”
Gaetano Donizetti: Regnava nel silenzio (Lucie z Lammermooru)
Joaquín Turina: Cantares
Enrique Granados: Elegia eterna
Jules Massenet: À Séville, belles señoras (Don César de Bazan)

Účinkující
Serena Sáenz – soprán
Ahmad Hedar – klavír